Dois Rios

Po probuzení v 1 ráno jsme se cítili absolutně ko. Sbalili jsme jídlo a pití na cestu a šli hledat kostel, u kterého máme potkat zbytek skupiny. Na ulicích před bary posedávaly poslední partičky tvořené mixem místních a turistů. Naproti nám se zpoza rohu vyhrnula banda překvapivě normálně vypadajících lidí (oproti zbytku před bary) a nám bylo jasný že jsme právě potkali naší skupinu.

Dostali jsme čelovky, nabídli nám bambusové hole a mohli jsme vyrazit. Naše průvodkyně už na začátku nasadila překvapivě svižné tempo a z nás to jen lilo. Po asi 20 minutách jsme odbočili a ocitli se v relativně hustém lese. Nebylo vůbec nic vidět, takže jsme museli mít hlavy skloněné dolů, abychom si svítili na cestu. Cesta byla totiž plná kořenů a kamení, takže nebylo možné zvednout hlavu za chůze. Díky tomu se nejednou stalo, že jsme hlavou narazili do stromů spadlých přes cestu.

Občas jsme zastavili když průvodkyně našla nějaké zvíře podél cesty - viděli jsme pavouky, červy a světlušky. Žádná hitparáda. V létě tu prý bývá spousta hadů, teď je na ně ale příliš chladno. Naštěstí, protože začala jmenovat druhy, po jejichž uštknutí člověk zemře během 2-4 hodin. Najednou jsou ty 20 cm červy mnohem zajímavější.

Výstup trval 3 hodiny. Nahoru jsme dorazili ještě za tmy, v dáli ale už obloha zářila rudou barvou. Při hledání optimálního místa na fotku jsem si stoupnul přímo doprostřed mraveniště a po chvíli se divil, proč mě tak hrozně štípou nohy... Pak už jsme si ale v klidu sednuli a šli pozorovat východ slunce.

Výhled byl nádherný, co víc dodat. Určitě nejhezčí východ slunce, jaký jsme kdy zažili. Po cestě dolů jsme se stavili na ještě jednu vyhlídku. Na jedné ze skal jsme uviděli i nosála, jak se schovává ve křoví. Pak už byl konečně čas jít zpět. Chvílemi na nás přicházela únava, díky chůzi a klábosení s Clarissou, fajn holkou z Německa, jsme to ale nějak zvládali. Od ní jsme mimo jiné dostali tip na transport z ostrova do Ria. Prý se dá koupit odvoz z ostrova až k hostelu za rozumné peníze.

Po návratu jsme se rozloučili se skupinou a šli hledat víc informací ohledně té jízdy. Nejdříve nás vezmou lodí do přístavu na pevnině, tady naskočíme do dodávky a ta nás odveze až k hotelu. To vše je levnější, než kolik jsme platili při cestě z Ria sem, a navíc nemáme žádné starosti ohledně přestupů.

Už bylo ale 10:30 a v 11:00 jsme měli check-out. Domů jsme přišli s kruhy pod očima a šli balit zbytek věcí, mýt nádobí a uklízet pokoj. Náš hostitel Leonardo nám řekl, ať na úklid pokoje kašleme, to udělá pak on. Navíc nám dal více času a sám nabídnul, abychom zůstali u něj na zahradě. Musíme být přeci unavení a proč nevyužít jeho houpací sítě. Kolem půl dvanácté bylo vše hotovo a my se rozhodli využít jeho nabídku. Lehnuli jsme si do houpacích sítí a vytuhli.

Budík nás vzbudil akorát na odjezd lodí v 13:40. Při opouštění přístavu jsme se shodli, že jsme tu stihli všechno, co jsme chtěli. Sice jsme si pobyt díky dešti museli prodloužit o jeden den a kvůli tomu nechali propadnout jednu noc v Riu, ale rozhodně to za to stálo. Dnešní výlet byl akorát třešinkou na dortu našeho pobytu na Ilha Grande. Z ostrova jsme absolutně uchváceni.

Zbytek cesty probíhal v klidu, jen v jednu chvíli jsme se necítili nejlépe, protože všechny naše batohy s veškerými dokumenty přivázal lanem na střechu auta. Kolem šesté nás vyhodili před hotelem. My se šli ubytovat, najíst a nakoupit trochu jídla a pití do zásob. Na víc už nám nezbyly síly a my šli konečně spát.Read more