Georgia
Lagodekhi

Discover travel destinations of travelers writing a travel journal on FindPenguins.
Travelers at this place
    • Day 168

      Lagodheki

      February 26, 2020 in Georgia ⋅ ☀️ 8 °C

      Mein letzter Stop in Georgien war Lagodheki.
      Inzwischen waren die Temperaturen hier frühlingshaft und ich konnte im T-Shirt umherlaufen.
      Ich ging ein bisschen wandern im Naturreservat hier und traf auf einen Griechen und eine Griechin. Sie waren mit 2 Holzfahrrädern unterwegs und machten Werbung für diese Fahrräder ihrer Firma. Sie wollten als Nächstes auch nach Aserbaidschan. Ihr Endziel war Indien.
      Wir liefen ein Stück zusammen und trafen auf Georgier, die im Wald picknickten. Sie luden uns ein und schossen Fotos mit uns.
      Read more

    • Day 59

      In welche Richtung soll es gehen ?

      May 28, 2022 in Georgia ⋅ ☀️ 23 °C

      Ich habe noch vergessen zu erzählen, daß ich gestern meinen ersten Schaden hatte. Entdeckt habe ich ihn beim Waschen. Die Hupe baumelt nur noch an den Kabeln. Dir Befestigung war einfach gebrochen. Jetzt ruht sie sich erstmal im Koffer aus.

      Die Überschrift dieses Footprint und auch die Überschrift der Reise "...Georgien und dann" beschreiben meine Situation ganz gut. Morgen geht es noch nach Omalo. Es ist ein Gebiet hinter den Bergen bei den sieben Zwergen. Scherz beiseite. Man kommt nur über einen hohen Pass in das Gebiet und rundherum sind dann nur noch hohe Berge, wo es nicht weitergeht. Die Zufahrt ist natürlich ungepflastert.

      Danach gibt es zwei Möglichkeiten. Entweder fahre ich Richtung Heimat mit Etappen, die nur durch das Sitzfleisch begrenzt sind oder ich fahre über Armenien in den Iran.

      Für den Iran benötigt man neben einem Visa auch ein Carnet de Passage. Letzteres ist mit Aufwand verbunden. Mal sehen.

      Ich habe festgestellt, daß ich für die gopro noch ein längeres Kabel benötige. Eigentlich sehe ich die Chance nur 50:50 , daß ich es hier im Ort bekomme. Er ist zwar nicht ganz klein, aber .... auf Google maps habe ich einen Eintrag "Einkaufszentrum" gesehen. Das hat hier aber nicht viel zu sagen. Das kann auch schon mal ein Laden der Größe 4x4 Meter sein. Ich bin dann aber doch überrascht, daß in der Strasse mindesten 4 Telefonläden sind. Englisch ist mal wieder nicht möglich und es müssen wieder die Hände herhalten. Zunächst sucht er mir ein mindestens 3 Meter langes USB Kabel raus. Ich kann ihm aber klar machen, daß ein Meter reicht.

      Ich bin hier nur ca. 20 Km von der aserbaidschanischen Grenze entfernt. Hier ist alles viel russischer.
      Read more

    • Day 71

      Georgia, we'll miss you!

      November 8, 2017 in Georgia ⋅ ☁️ 11 °C

      Nana & Vazha made us a truly warm welcome in Lagodekhi with coffee, bread and cheese by their fireplace. They have a beautiful house, surrounded by a garden full of vine stocks, pomegranate and persimmon trees. Each year they pick three tons of grapes, from which Vazha turns one ton into vine for their personal use.

      Pretty quickly during our conversations, we decided to stay a day longer to explore the Lagodekhi National Reserve, Vazha had been working for 28 years as a director, by foot. Our 1-day-hike to the Black Grouse waterfall whetted our appetite for more hiking in this area.

      Nana prepared us super delicious Georgian meals and, not to forget, without Vazha's experience and help, our trip would have ended in Lagodekhi for the moment when the axis of Hauke's front wheel broke during a minor repair - true to the motto "Don't push too hard (Nach fest kommt ab)". According to Murphy's Law, we didn't carry a spare part, so Vazha and Hauke drove around the town to find something they could use - and luckily, in a small hobbyist workshop, they found a suitable shaft - a bit bent and rusty, but better than nothing! And after almost 500km, it still works :)

      Our last two evenings in Georgia were really cosy, sitting together by the fireplace, chatting (two other travelers from Poland arrived in the Guesthouse as well), drinking homemade wine and reading.

      For sure, one day we'll visit this beautiful country again solely because of the people's kindness, the beautiful mountains and the delicious food!
      Read more

    • Day 8

      Pátek, večer

      July 30, 2016 in Georgia ⋅ 🌙 18 °C

      Zážitků tu fakt není málo, jen co je pravda 😄. Na dnešek byla naplánovaná hromadná hospoda, jídlo, pokec, snad nějaké tancování a tak. Předem jsme se s naší českou skupinkou vydali na nákup a já a Manka jsme to pak šly odnést na hotel, zatímco Dejv a Maki zamířily přímo do hospody. Po cestě z hotelu do hospody jsme s Mankou potkaly Rafika /ráfika/, zdejšího Gruzinco-Rusa z Lagodekhi. Seděl si takhle u silnice a když jsme procházely okolo, tak na nás volal a zdravil. Znali jsme ho už od předvčerejška, kdy jsme hledali jednu restauraci a on nám ukázal cestu. No, tak jsme se s Ráfikem daly do řeči. A pak jsme si s Ráfikem sedly. A pak jsme s Ráfikem pily. Šel kolem jeho syn, Ráfi mladší, a papa Ráfi ho poslal pro meloun a chlazenou vodu, abychom to měly čím zakousnout a zapít. Mladší Ráfik donesl i talířky, vidličky a ubrousky, meloun byl nakrájený na kousky a voda vážně krásně chladivá. Syn si k nám taky přisedl a povídal si s námi. Pak se přidal další Gruzinec Georgi se psem jménem /tengou/ :). Povídání nebylo úplně jednoduché, já ani M. moc rusky neumíme (i když ona přece jen naštěstí umí mluvit o něco víc než já), ale po pár panákách koňaku to pak najednou nějak šlo snáz 😂. Ráfik připíjel třeba i na Brno a všechny dobré lidi na světě, my připíjely na přátele z Lagodekhi a bůhví na co ještě. R. taky říkal, že je náš brat, protože očividně když s někým pijete v Gruzii, tak jste brati (nevím, jestli i sestry?). Protože na nás čekala naše skupina v restauraci a hlavně jsem si aspoň já říkala, aby se o nás Maki a Dejv nebáli, když se tak dlouho nevracíme, tak jsme se z tama snažily několikrát odejít, ale moc se nám to nedařilo 😅. Nejdřív to bylo, že nenene, dopijeme koňak a oni nás pak do té restaurace zavedou. Po dopití si ale R. zapálil další cigaretu. Pak už se navíc hodně stmívalo a my nechtěly jít úplně za tmy, tak jsme se snažily zvednout, ale nenene, Ráfik mladší byl ještě poslán pro květy z jejich zahrádky - údajně nejkrásnější květy v Lagodekhi (nebo jsem tohle aspoň rozuměla). Vrátil se se svazkem nádherných, barevných kvítků pro každou z nás 💕. Ráfik starší nás přemluvil, ať Ráfikovi mladšímu za tu kytičku dáme pusu, z toho dynamického povzbuzování jsem se hrozně styděla, ale whatever 😄. No a nakonec se nám podařilo nějak odejít při západu slunce. Georgi nás doprovodil až k restauraci. Wow, tomu říkám zážitek!!

      Nejvtipnější je, že po cestě do restaurace jsme se s M. shodly, že nám sice ostatní asi už dávno snědli všechno jídlo, ale že tenhle zážitek za to prostě stál. No, a došly jsme do restaurace a ono se zrovna začalo nosit jídlo na stůl, takže jsme nepřišly o absolutně nic!! Pak se jedlo, pilo, kecalo, tančilo, seznámila jsem se s dalšími EGGařemi (třeba s Alex z U.S.)...

      Ještě přidávám fotku zdejšího způsobu výkopu na silnici. Nejsem si jistá, kde pořád berou důvody něco rozkopat, ale den co den se tu objevují nové díry!
      Read more

    • Day 4

      Georgians tried to kill me tonight...

      June 3, 2019 in Georgia ⋅ ⛅ 24 °C

      ... With food and wine!! 😂

      That is what you end up with when the guest house owner ask you if you want dinner... And I am not event sure I ll be billed for that..

      By the way, the wine in plastic bottle is the "traditional" way to serve home made wine. That one is made by the owner and It is actually pretty good.Read more

    • Day 5

      Středa, odpoledne

      July 27, 2016 in Georgia ⋅ ☀️ 25 °C

      Po obědě jsme se s Dejvem, Mankou a Maki vydali vykoupat a u řeky se k nám přidala ještě Marina z Ruska. Chvilku jsme se jen tak váleli ve vodě, ale potom jsme šli prozkoumat ještě jiné 'ramínko' řeky o kousek dál (je tak malé, že se mu 'rameno' fakt říct nedá) a skončili jsme vylepšováním hráze z kamenů, kterou tam včera někdo postavil, protože Dejva napadlo, že když ji trochu zvýšíme a líp uzavřeme, tak bychom mohli zvednout hladinu vody a třeba by se tam pak dalo i trochu plavat. Naprosto jsme se všichni ponořili do našeho stavitelského úsilí a byla to hrozná zábava. Naštěstí se tam menší i větší šutry válí všude okolo, takže nebyl problém najít jakýkoliv podle našeho gusta. Doopravdy se nám podařilo hladinu zvednout a tak jsme si nakonec i trochu zaplavali. Taky jsme si s Mankou uplácaly sněhuláka z jílu 💕.

      Protože jsme toho ale neměli dost, tak jsme s Mankou, Dejvem a Marinou šli do vody i po odpoledních přednáškách a pustili jsme se do úprav jiné hráze - té, co byla v místě, kam jsme se chodili koupat normálně. A co se nestalo - z ničeho nic, naprosto beze slova, se k nám přidala i gruzínská mládež (tak ve věku od 6 do 16). Většina z nich ani neuměla anglicky, ze začátku se nás vlastně ani nedívali, prostě jsme jen pracovali na společném díle 😊. Pak jsme se s nimi i trochu dali do kontaktu. Třeba když jsem nesla jeden fakt těžký šutr, tak mi jeden kluk naznačil, že mi pomůže a nakonec ho odnesl za mě. Dva z těch kluků (Luka a Nik) uměli anglicky a dali se se mnou a s Mankou do řeči. Trochu jsme je vyděsily naším věkem. Řekli nám, že je jim 16, načež Manka prozradila svých 23. Byli v šoku chudáčci. Pak se ptali mě, mysleli si, že jsem mladší než M., tak jsem jim řekla těch 26. Mrzí mě, že nemám zaznamenané audio zvuku, co následně vydali 😂. Podařilo se mi navázat ještě jeden milý kontakt. Všimla jsem si, že tam po mě občas pokukuje jedna tak 8letá holčička a když jsem začala házet žabky, tak to začala zkoušet taky, ale nešlo jí to. Neuměla anglicky, tak jsem jí to vysvětlovala vyloženě pohybově, beze slov a normálně se jí to pak po pár minutách fakt dařilo! Měla jsem z toho hroznou radost a je to jeden ze zatím nejlepších zážitků odtud ☺.

      Od vody jsem odešla dřív než ostatní a vydala se s Christiane trochu prozkoumat uličky Lagodekhi. Kousek od hotelu jsme objevily a zrovna i vyzkoušely pekařské okýnko, kde prodávají puri. Za 6 korun tam člověk koupí fakt velké puri, hurá, neumřu hlady! V obchodech tu totiž prodávají spíš sladké pečivo a na to moc nejsem. Při procházce s Ch. jsem navíc zjistila, že na to, jak ošuntěle a zapadle to tu působí, tak je tu obrovské množství různých obchodů a podniků.
      Read more

    • Day 91

      3. Etappe Telavi - Lagodechi

      May 19, 2018 in Georgia ⋅ ⛅ 17 °C

      Hinter Telavi beginnt in Georgien die Weinregion. An der Straße weisen immer wieder große Schilder auf die Winzereien hin. Auch sitzen alle 20 Meter die Leute vor ihren Eimern (!) voller großer roter Erdbeeren. Flo hat eine Route rausgesucht, die zwar in weiten Teilen schön flach war, aber teilweise auch Feldwege beinhaltete und insgesamt 87 km lang war. Und da Google keine Hotel oder Guesthouse vorher anzeigte, mussten die auch durchgezogen werden.
      Kurz vor dem Ziel kam uns dann auch noch ein Berg in die Quere, den wir uns nicht mehr zugetraut haben und stattdessen lieber 6 km Umweg in Kauf genommen haben. 93 km fühlen sich unglaublich lang an! Das Guesthouse war dann aber wieder die Belohnung. Familiengeführt und sehr sauber und schön. Vom Ort haben wir nicht mehr viel gesehen, diese Etappe hat bis kurz vor der Dunkelheit gedauert.

      Geplant: 87km
      Gefahren:
      Time 6h
      Avg 15,5km/h
      Max 35,7km/h
      Dst 93,76 km
      Vormittags warm und sonnig, Schleierwolken, ziemlicher Gegenwind, zum Abend hin kühler
      Read more

    • Day 14

      Pátek, večer, poslední párty

      August 5, 2016 in Georgia ⋅ ☀️ 28 °C

      Na večer byla nachystaná poslední, rozlučková party. Odpoledne jsme byly s Mankou nakoupit a objevily jsme tam vajíčko, na kterém bylo napsané - světě div se - EGG, tak jsme ho koupily a věnovaly Georgeovi za jeho skvělé hodiny intra do syntaxe.

      Před hotelem byly rozestavěné stoly s jídlem a pitím (a byly toho hory), kecalo se, hrála hudba. Nějací malí Gruzínci nám tam předváděli, jak umějí a tancovat, byli úžasní. Chvilku jsme byly s Mankou na fotbalovém hřišti a znovu jsme zkoušely různé prvky z irských tanců. Později večer se tancovalo. Hodně. Tancoval dokonce i Dejv! Poprvé jsem si popovídala s Paulem (Německo), kterého jsem si celé dva týdny všímala v intru do syntaxe, protože se pořád na něco ptal, ale vlastně jsem s ním nikdy předtím doopravdy nemluvila. Ukázalo se, že je to hrozný sympaťák, dělá krásné černobílé fotky (některé měly fakt hutnou atmosféru) a skvěle tancuje. Odešla jsem, když začala hrát techno hudba a já už nevěděla, jak na ni tancovat a navíc už jsem byla tak unavená, že jsem byla naprosto nekoordinovaná. Manka šla se mnou, ale nakonec ještě chvilku tancovala u nás na balkoně a vrátila se zpátky :D. Techno hudba hrála dlouho, Manka v noci chrápala a Maki na ni zvyšovala hlas a tentokrát se dokonce zvedla, aby ji šla kopnout. Nepomohlo. Půjdu asi rovnou do pekla, ale přišlo mi to hrozně vtipné.
      Read more

    • Day 13

      Čtvrtek, večer s Gruzíncema

      August 4, 2016 in Georgia ⋅ ☀️ 29 °C

      Na čtvrteční večer bylo naplánované to naše slavné rande s pohraničníkama. Šla s námi i Maki a byla jsem vážně, vážně vděčná, že se přidal i Dejv, protože no... řekněme, že mě představa toho večera trochu děsila :D. Sešli jsme se v šest u vstupu do toho parku u řeky - šestou jsme dali záměrně, abychom s nima pobyli pár hodin a pak zmizeli a ještě stihli akci, která byla na hotelu (nějaké gruzínské jídlo a pití). Samozřejmě byl trochu problém s časem, protože Gruzie. Taky jsme s námi omylem pozvali jednoho Gruzínce, o kterém nám naši hostitelé pak řekli, že "je jejich kamarád, ale mají kamarádů hodně a nemůžou přizvat každého", takže s námi pak nešel. Myslím, že ho neměli rádi. Pěstní souboj a tak vůbec. Vzali nás do restaurace, kde jsme byli první večer v Lagodekhi, ale zařídili nějakou místnost vzadu a měli jsme ji jen sami pro sebe. Z restaurace objednali khinkali a z obchodu donesli dvě flašky koňaku David. Co bych víc povídala... Pilo se, povídalo, později zpívalo a prý i tancovalo... Moje paměť mi úplně neumožňuje všechno popsat tak, jak bych ráda... ehm. Každopádně to bylo too much fun! Z toho, co si pamatuju (a že je toho málo), vím, že nám povídali kolik berou jako pohraničníci a zajímali se o platovou situaci v ČR. Sto korun/hodina na brigádě se jim zdálo super. Vysvětlovali nám, jak to mají s přípitky. Co jsem předtím nevěděla, je, že první přípitek s koňakem se úplně nedopíjí, další už se kopou a že pokud chceš přednést přípitek a nejsi tamada, tak ti to tamada musí nejdřív dovolit. Jeden z nich nám zpíval nějakou gruzínskou písničku a ostatní říkali, že prý se učil zpívat ve školách (a bylo to poznat). Nelíbilo se jim, že v Česku si za sebe platí v hospodě každý sám. Spřádali jsme plány, že přijedou k nám (achichouvej). A tak nějak vůbec... A tady vyprávění skončím, protože pokračování následovalo až další den ráno.Read more

    • Day 12

      Středa, večer

      August 3, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 29 °C

      Večer jsme se s Mankou nějak nachomýtly okolo, když se jedna grupa EGGerů chystala na večeři do centra, tak jsme se přidaly k nim. Šlo se do té pěkné sklepní restaurace, ze které nás první den EGGu vyhodili. Bylo nás devět a já jediná jsem měla pivo, všichni ostatní limču. Muselo asi na chvíli dojít k nějakému prolnutí alternativních světů, skoro jsem se ani necítila jako na EGGu. Nikdo nekouřil, nikdo nepil (kromě mě, samozřejmě). Jinak to ale bylo super. Naobjednávali jsme si hromady jídla a udělali to rodinným stylem. Zamilovala jsem se do nějakého kuřecího salátu se zelím a jogurtovým (?) dressingem. Taky žampiony se sýrem a zapečené kuřecí s bramborama bylo výborné. Já si objednala lobio, což je pokrm, který vypadá jako khachapuri, ale směs uvnitř je pasta z masa a fazolí, mňam. Taky ta skupina, se kterou jsme tam byly, mi byla hrozně sympatická. Konečně jsem se víc seznámila s Fang Fang (celým jménem Xiaofang Zhou, Francouzka asijského původu, která bydlela v pokoji naproti a strašně dlouho jsme se na sebe jen usmívaly) a Alex (Američanka, bydlí v Connecticutu! Gilmorky!). Jegan mi vykládal o nějakém indickém symbolu Šivy, všechno falické, no Freud by měl radost. Tomek byl zhrozený z toho, kolik jím a opakoval mi, že budu tlustá. Nakonec ale dodal, že mě bude mít rád, i když budu tlustá, takže všechno v cajku.

      Seděli jsme tam docela dlouho a přišli jsme o zápas v basketu, ale to nevadí, prý jsme stejně zase prohráli. Fňuk. Hádám jsme akademici, no.

      Večer před hotelem jsem zjistila, že George (co druhý týden učil intro syntax) má rád fantasy. Nazval se "escapist". Myslím, že by mi ten člověk hodně sedl, škoda, že jsem se k němu nedokázala propracovat blíž.

      Dnes jsme i s Mankou šly brzo spát. Nějak se na nás na obou podepisuje ten neustálý sociální kontakt a byly jsme hrozně unavené.
      Read more

    You might also know this place by the following names:

    Lagodekhi, לגודחי, Lagodechis, Лагодехи

    Join us:

    FindPenguins for iOSFindPenguins for Android