Cagongcagong

Pocasi je stale krasne, skutr mam jeste na dnes, zítra nejspis odjizdim - to je na dalsi celodenni vylet!

Volba pada na petihvezdickovy vodopad, takze u nej i koupacku, lehacku, konecne bude i trocha toho cteni a dopsani denicku. Lepsi nez se nekde v koute uzirat a okousavat si nehty.

Cesta je prach a sterk a udusaná hlina... si zpivam, kdyz odbocuji ze známé hlavni silnice na mountain road "do neznáma". Navigovat se muzu jen podle popisu z 1peace, protoze papirova mapa ani Mapsme tento vodopad nemaji. (Doporucuji vynikajici Mapy.cz, ktere maji i na Filipinach necekanou presnost a velmi dobre vykresleni. Bravo!) Prekvapive ale staci ujet par km, kdr stejne neni kam uhnout, a dale me vede nekolik ceduli, pres nekolik vesnic. Parkrat se doptavam, kontroluji smer... Jinak je cesta jak vejce vejci podobna vcerejsi - vymoly, krajina, usmevavi, zvědaví, mili lide, mavajici deti... Uzivam si to.

Skoro necekane se na kraji dalsi vesnice vynoruje budka se vstupnim poplatkem. Jako vsude, i zde si zapisuji jmeno, narodnost, datum vjezdu. Pas ale nikde nechteji, takze pisu proste Vlcoun nebo Wolfik... Dostavam instrukce kam dal, prani krasneho zazitku a zamavani.

Po dalsich dvou kilometrech vjizdim na betonove parkoviste. V budliku sedi kluk a holka, zdr se opet zapisuji. Nechávám skutrik ve stinu a jdu taky mezi stromy, pesinkou, za zvukem zurčící ricky.

Jeden mostik, druhy, malebna dzungle okolo. U vodopadu par stolecku se zidlemi k pouziti, plus nezbytny bambusovy pristresek. Je tu asi 20 lidi. Particka filipincu se koupe v jezirku pod vidopadem. 2 bili kluci tezce vybaveni kamerami, stoji a koukají. Davam se s nimi do řeči. Jsou to youtuberi, nataceji cestovatelská videa o Filipinach a zivi je to.

Jdu se taky vykoupat. Dno je kamenite, klouze. Nic moc hloubka. Nechavam se masírovat vodopádem a po par minutach vyhovuji zadosti youtuberu o vyklizeni prostoru, aby si dronem udelali zabery bez lidi. Proc ne. Zarazi me ovsem jejich jednani o minutu pozdeji, kdyz skupinku filipinskych turistu "zadaji" o chvili strpeni slovy "nechodte tam, nevidite ze natacime video?" Frikulini jedni moderni...

Průměrné interni hodnoceni vodopadu se dost zvedá po vrácení se 100m nazpet, k lagune, do niz spada asi 5metrovy vodopad ze stejne ricky. Vypada to tu trochu jako na Stribrnem jezere, mixle Indiana Jonesem. Hraju si tu, plavu a skacu asi hodinu.

Pak cteni a lenoseni v bambus chysi, pokec s filipincem a jeho rodinou, ktery se jen tak dal do reci, zkonzumovani cokosusenek Bingo a hele! Jsou 3 odpo, nejvyssi cas odjet, abych byl do tmy v Anda. Vsak mi tu komari nedavaji nic zadarmo.

V Anda vracim skutr do Coco loco. Objevuji se se slovy "is this place for having the famous coco burger?" a pani domaci se smeje a vita me. Coco burger je vegansky, plny zeleniny a - misto masa ma nakorenenou, marinovanou kokosovou duzinu! Podava se s hranolkami a je naprosto luxusní.

Zpatky to beru pres trh, 4 banany a mango, svezeni motorkou za 30p k odbocce na 1peace a po par krocich me vyzvedává Roberto, mladas pomocnik / kuchar na ubytku. Vraci se z basketbalu a je nadseny, vyhrali.

Po klasicky studené sprse uz jsem jen tak na malou veceri, pivo a spat, ale je to jinak...

Sedame si v 9 vecer s klukem z Finska ven na terasu. Hovor plyne, on nacina dalsi litrovou lahev piva, noc ubíhá. Je pul 4 rano, Fin ma vypito 5,5 litru a ja se citim sice unavene, ale hodne prijemne. Probrali jsme zivot, vztahy, vnitrni svet a ego, ayahuasca a tma ritualy, touhy a zavazky, armadu a valku (slouzil ve Finsku), finskou rapovou scenu, EU, vegetarianstvi, ekonomiku, letani i moje posledni udalosti.

Na konci, pri louceni, mi o me rika dve osobni veci: prvni me potesi, druha naprosto zaskoci a zamrazi. Ale sedi to. Neuveritelne.

Opet smekam nad kouzlem proudu zivota, ktery vam na druhem konci sveta do cesty prihraje uplne neznameho cloveka s dost odlisnym zpusobem zivota v dost odlisne zemi... A přesto - nebo prave proto? - si presne zapadnete, ve chvili, kdy to nejvice klici.

Nemam slov. Uklona, odchod do saten. Jo, leje. Nadherna tropicka boure. Za tech pár metru jsem promocen na kost.

Usmivam se.Read more