SOUTHEAST ASIA, 2016

January - March 2016
A 39-day adventure by Svata Read more
  • 52footprints
  • 6countries
  • 39days
  • 203photos
  • 0videos
  • 17.2kkilometers
  • 11.0kkilometers
  • Day 13

    Kanchanaburi

    February 4, 2016 in Thailand ⋅ ⛅ 33 °C

    Za 20 bahtu na den jsem si pujcila kolo (dokonce s prehazovackou, na ktere fungovaly cele 3 stupne!) a jala se prozkoumavat mesto. Nejdriv samozrejme jeden z 8 ocelovych (z celkem 688) mostu na 415 km Death Railway, znamy most pres reku Kwai. Je dlouhy skoro 400 metru a doted po nem 2krat denne v kazdem smeru prejizdi mistni vlaky. A v mezicase se prochazi hory turistu. I tak to tu ma ale atmosferu.
    Kousek od vlakoveho nadrazi je Thailand-Burma Railway Centre s muzeem venovanym historii zeleznice, na jejiz vystavbe 16 mesicu pracovalo 60 000 valecnych zajatcu a na 200 000 placenych asijskych delniku. Pres 100 000 jich na zraneni, nemoci, podvyzivu nebo tyrani zemrelo. Vstupne je drahe (140 bahtu ), ale stoji to zato. A clovek na konci dostane free kafe nebo caj v hodnote tak 2 THB ;-).
    Prosla jsem se po nadherne udrzovanem valecnem hrbitove hned naproti, a pak si slapla asi tak 5 km ke Khao Poon jeskynnimu chramu. Cilova rovinka signifikantne do kopce a i na nejvyssi z mych funkcnich 3 stupnu jsem se pekne zapotila. A jeskyne se za to fakt neodvdecila - hruza, jak tady z krasneho prirodniho utvaru dokazou stvorit upraseny buddhisticky kyc :-(.
    Po ceste zpatky jsem na mensim z valecnych hrbitovu snedla par bananu. Za 5 bahtu jsem se nechala prevezt trajektem pres reku a dalsich asi 5 km slapala k Wat Tham Mangkonthong, tzv. Floating Nun, chramu vznasejici se mnisky. Pojmenovany je podle svetice, co se tu pry vznasela ve vode a pritom meditovala. Kdyz jsem tu byla ja, nikdo se tu nevznasel. Ale k chramu vedlo x schodu (ufff), a tak odsud byly hezke vyhledy. Dole bylo palacu nekolik, v jednom z nich vypelichana mrsina telatka s 5 nohama a specialni masinka s mnichem uvnitr. Kdyz do ni clovek hodil 5 nebo 10 bahtu, vylozila mu osud. Hodila jsem tam ceskou petikacku a ted uz vim ;-).
    Chinese Cemetery, zidovsky hrbitov, co mi doporucil muj domaci, jsem nenasla. A tak jsem prejela reku a sla si dat studenou sprchu. Na cyklistiku celkem vedro :-/.
    Read more

  • Day 14

    Hellfire Pass

    February 5, 2016 in Thailand ⋅ ⛅ -3 °C

    Zklamani dne. Vstavala jsem v 5, abych chytla ranni vlak do Nam Toku (precpany mistnimi studenty, ale pan pruvodci mi ochotne udelal misto u okynka nalevo), 2 hodiny se sem plouzila, dalsi hodinu cekala na hlavni silnici na cerveny autobus, a pak u muzea zjistila, ze je vinou pozaru v lese trek zavreny. 4km trek k "tunelu" (bez strechy) vysekanemu do skaly stovkami valecnych zajatcu, nejdelsi a nejhlubsi z tzv. cuttings. Zalezitost, kvuli ktere sem clovek absolvuje cestu. No bezva :-(.
    Muzeum je zdarma a je hezky zpracovane. A i cesta vlakem po trase Death Railway stoji zato, ale ten ohen, doprcic :-(.
    Zpet do Kanchanaburi jsem jela busem, protoze je to rychlejsi a levnejsi. A o nicem :-(.
    Read more

  • Day 15

    Bangkok

    February 6, 2016 in Thailand ⋅ 🌙 26 °C

    Bus jsem zvolila i na cestu z Kanchanaburi do Bangkoku. Teda klimatizovany asi tak 12mistny van. Obrovsky rychle (120 km asi za 1,5 hod.), pohodlne a za stejnou cenu jako vlak. Ze stanice Pinklao jsem se za 60 bahtu nechala zavezt taxikem az k hostelu (Miss Zhao), a kdyz jsem videla, co jsem si objednala, sebrala jsem batoh a zmenila lokal (Bewel, za 2krat tolik, ale se snidani a cistoucky a luxus).
    Express boatem za 13 THB jsem se prevezla pres reku do Thonburi. V nemocnici Siriraj tu maji Medical museum, co mi doporucil Tony. Za jeho casu pry byvalo zdarma, ted stoji 200 bahtu. A uvnitr je hora mrtvych zrudicek miminek, prostrelenych srdci, jater napadenych cirrhozou a tak. Nic pro slabe zaludky.
    Khao San je nejturistictejsi z turistickych ulic v Bangkoku, kde clovek muze nakoupit, najist se (treba smazenych cervu nebo skorpionu), opit se (a neukazat pritom ID), nechat se namasirovat, vyrobit si falesny prukaz atd. Vecer jsem se tu potkala s Jurkem a jeho pritelkyni Julii a dali jsme si pivo.
    Read more

  • Day 16

    Bangkok

    February 7, 2016 in Thailand ⋅ ⛅ 26 °C

    Hned rano jsem se zbavila strasnych penez za fotky a dokumenty k vizum do Vietnamu. No bezva :-(.
    O dalsich 500 bahtu me pripravili v Grand Palace, sidle thajske kralovske rodiny. Ale pry je to aspon jednou za zivot potreba videt. Dnes byl cinsky Novy rok, a tak se tu absolutne nedalo hnout. Masakr. Palace byly vybudovane v 18. stoleti, kdy na tento breh presunul kral svoji rezidenci z Thonburi. A jsou nadherne udrzovane, v perfektnim stavu, v rannim slunci se vsudypritomne zlato blystelo, az oci prechazely. V chramu Emerald Buddhy, ktery je soucasti komplexu, sedi na piedestalu - prekvapive - Buddha. Je vyjimecny tim, ze je vytesany ze zeleneho kamene.
    Kousek od palace je Wat Phao, jeden z nejstarsich a nejposvatnejsich thajskych chramu. Hosti impresivniho 46 metru dlouheho a 15 metru vysokeho leziciho Buddhu. Slapky jeho nohou jsou unikatni, jsou totiz pokryte specialnim "tetovanim". Bohuzel byly v rekonstrukci, takze jsme prd videli :-(.
    Po ceste jsem to vzala pres obrovsky kvetinovy trh (to by se ti, mami, asi libilo :-)) a do Cinskeho mesta dorazila lehce po poledni. Idealni cas nacpat se mistnimi dobrotami jako parkem na spejli obalenym palacinkou, smazenym veprovym na tycce nebo desne palivou chobotnici. Splachla jsem to lotosovym cajem a kavovou zmrzlinou. To jsem zvedava, jestli se z toho nepo... ;-).
    Bangkok je placka a jediny kopecek, co se tu da najit, je umele vybudovany. Stoji na nem chram Golden Mountain. Maji tu wifi zdarma (hehe) a jsou odsud prekvapive skvele vyhledy na Bangkok.
    Zpet jsem slapala kolem kanalu, kde byl klidek a turisty se to tu rozhodne nehemzilo. Asi mi uz dnes upadnou nohy. Uz se pohnu jen najit neco k snedku. Tot vse :-/.
    Read more

  • Day 17

    Hanoi

    February 8, 2016 in Vietnam ⋅ 🌙 14 °C

    V hostelu mi nabidli shuttle na letiste za 150 bahtu. Tak jsem se znovu prosla pres Cinskou ctvrt na nadrazi Hua Lampong a vzala vlak za 5 bahtu. A za poslednich 80 jsem si v mistnim Family Marketu koupila asi 5 polozek k jidlu.
    Za 1,5 hod. letu jsem byla v Hanoji. A tam jsem se asi na hodinu zasekla, protoze jsem nemela 25 dolaru v hotovosti na zaplaceni viza. Potom se jeden z mistnich imigracnich uredniku konecne odtrh od telenovely a doprovodil me k bankomatu. Se 2 Francouzkami jsem se podelila o taxika do stare ctvrti a o pul 11 konecne potkala Jurka pred mym hostelem. Jsem ve Vietnamu, diky za ty dary!
    Read more

  • Day 18

    Hanoi

    February 9, 2016 in Vietnam ⋅ 🌙 18 °C

    O pul 11 prijel Jurek se skupinkou z letiste. Mlady par z Kyjova, pani ve strednich letech z Prahy a 2 postarsi Slovaci. Sli jsme na prvni pho ga, vietnamskou kureci polivku. A pak na prohlidku Stare ctvrti. S uzouckymi ulickami a obchudky a restauracemi v pruchodech na kazdem rohu. A komunistickymi vlajkami a vanocnimi dekoracemi. 8. unora tu zacal novy rok, svatek Tet.
    Veznice Hoa Lo od roku 1897 slouzila Francouzum. Po jejich odchodu ve 40. letech ji pouzivali Vietnamci a za vietnamske valky tu veznili zajate Ameticany. Ted je tu muzeum. Anglicky mluvici pruvodce nas tu asi hodinu provadel a bylo to celkem super. Skupinka se pak sla vzpamatovat z jet lagu na hostel a ja jsem pokracovala. K Chramu literatury, centru vzdelanosti. A pak k Ho Chi Minovu muzeu a mauzoleu, kde bylo desne lidi.
    Ve Water Puppet divadle v centru bylo vecer loutkove predstaveni. Ucastnici zajezdu nemeli zajem. Ja jsem kulturni guru, a tak jsem samozrejme musela. A bylo to super. Drevene figurky na dlouhych tycich, ovladane pod vodou, k tomu typicka vietnamska hudba a pribehy typu sazeni ryze, tanec mytickych zvirat. Fakt dobre :-).
    Read more

  • Day 19

    Hanoi

    February 10, 2016 in Vietnam ⋅ ⛅ 17 °C

    Nez se skupinka rano vyhrabala z posteli... no, trvalo to dlouho. Tak dlouho, ze jsme skoro zmeskali nabalzamovaneho Ho Chi Mina. Samotny proces prichodu do mauzolea byl vetsi zazitek nez mumifikovany vudce. Nejdriv nam sebrali batohy a pak nas ve dvoustupu pod dozorem ozbrojenych vojaku vedli k honosne mramorove budove s rimskymi sloupy. Ruce v kapsach jsme mit nemohli, mluvit jsme nemohli, o foceni nemola byt samozrejme ani rec. Respekt k vudci s majestatnim vousem musi prece byt, ze ;-)?
    Naproti muzeu je Citadela, stovky let sidlo moci. Nejprve panovnicke (ruiny palace z 11. stoleti jsou tu ted odryte pro archeologicke vyzkumy), pak komunisticke. Z byvaleho sidla politbyra je muzeum a clovek se muze jit podivat i do podzemniho bunkru.
    A pak jsme se jen tak brouzdali po Stare ctvrti, kde lidi palili miliony (falesnych bankovek) pro bohatstvi a pili spoustu Bia Hoi, mistniho toceneho piva. Pridali jsme se k nim. Plzen to neni, ale spatne to nebylo.
    Read more

  • Day 20

    Sapa

    February 11, 2016 in Vietnam ⋅ ⛅ 14 °C

    V 7 rano uz jsme se vezli ve spacim autobuse smer sever, Sapa. Mesto lezi v nadmorske vysce 1500 m a je obklopene horami, ktere se tahnou az za hranice Ciny (ktere lezi jen par km odsud).
    Hned na nadrazi nas odchytla skupinka babicek, jak jim Jurek rika (ta nejstarsi mela snad 30). Malinkate zenstiny v krojich, patrici k jednomu ze 4 mistnich kmenu, nas zacaly lakat na trekking do jejich tradicni vesnice. Ok, tak zitra pujdeme.
    Sapa je hodne turisticka misto. Hotely a restaurace vsude, obsazeno mistnimi turisty, kteri vyrazili na vanocni dovolenku.
    Vsichni tu zvykaji cukrovou trtinu a na trznici prodavaji hory koreni, susene zaby, hady zalite v koralce... Kdyz jsme se vymanili ze zajeti prodejechtivych zenstin a deticek (tahajicich na zadech mladsi sourozence), zasli jsme na hot pot, obrovsky hrnec, co jsme si v nem uprostred stolu varili zeleninu, tofu, houbicky a cele kure rozrezane na kousky - vcetne paratku a hrebinku na hlave.
    Read more

  • Day 21

    Sapa

    February 12, 2016 in Vietnam ⋅ 🌙 19 °C

    Smazena bageta se smazenym vajickem a smazenym parkem, skrz naskrz prosmazena snidane :-). V 9 si nas "babicky" vyzvedly u trznice a uz jsme sly. 30leta hlavni organizatorka, tehotna 17leta tak aspon v 7. a 16leta stydlina. V krojich mistniho kmene, s krasnymi cernymi dlouhymi vlasy nas vedly nejdriv do kopce nad Sapu s nadhernymi vyhledy na mesto a potom do udoli, kde lezi jejich vesnice.
    Po asi 5 hodinach (pomaloucke) chuze jsme dosli do chaloupky mezi ryzovymi policky, kde nas privitala hora usmudlanych deti a opili manzele, kteri se prolivali "happy water" a slavili novy rok. Manzel nasi pruvodkyne je policista, pracuje 2 dny v tydnu a vydelava milion mesicne. Slusny jisty prijem. K tomu manzelka dovede cas od casu turisty... nemaji se spatne.
    Vecereli jsme ryzi se slaninou, vynikajici jarni zavitky a zeleninu. Spolu s mistnimi, kteri nam povidali, jak to tady chodi. Pres "leto" pestuji ryzi (sklizi tu jen jednou rocne), zeleninu a kukurici. Pres "zimu" maji navstevy a vyrabi kroje, naramky a dalsi veci na prodej. Chlapi anglicky neumi, zenske sprechti docela slusne - pry se naucily od turistu.
    Jsme v horach a je tu v noci kosa jak z nosa. Spime na pude na matracich a pod dekami, co tu splasili vsude mozne po dedine. Odpoledne tu mamky vycesavaly detem z vlasu vsi, tak uvidime, co rano bude poskakovat po hlavach nam :-/.
    Read more

  • Day 22

    Sapa

    February 13, 2016 in Vietnam ⋅ ☀️ 27 °C

    V noci fucelo, az to vypadalo, ze se nad nami chaloupka rozpadne. Snidane byla spis brunch. Nez se zenskym podarilo nasmazit hromadu palacinek, ktere jsme nasledne kombinovali s vajicky nebo cukrem a medem (ti odvaznejsi se vsim dohromady :-)), bylo skoro 10.
    Za naprosteho azura se zhnoucim sluncem nad hlavou jsme pak stridave pochodovali podel silnice a pres ryzova policka. Balancovani na zaschlych okrajich terasek bylo dobrym testem rovnovahy, ktery nekteri odnesli botama nasaklyma hnijicim smradlavym bahynkem. Stane se :-).
    Cilova rovinka do Sapy mela do rovinky daleko a do strmeho kopce jsme si slusne makli. Ale ty vyhledy na ryzove terasy, kam az oko dohledne!
    O asi 13 km dal a 5 hodin pozdeji jsme byli v Sape, odkud jsme se jeste odpoledne svezli minivanem do 100 km vzdalene vesnice Bac ha. Zitra tady maji velky market.
    Read more