Buenos Aires

V Buenos Aires jsme měli domluvený sraz s Danovou bývalou kolegyní Jules v café Meme v 10:30. V klidu jsme se tedy mohli vyspat a pak vyrazit na cestu. Hledat autobusové spojení se nám nechtělo, protože nám to připadalo moc náročné, a tak jsme raději šli hodinu pěšky.

Jules nás hned po příchodu do kavárny poznala a patřičně přivítala. Pozvala nás na spoustu zákusků a drinků, díky čemuž jsme mohli vyzkoušet argentinské speciality. Kavárna patří její kamarádce jménem Luna, která také mluví německy. Byli jsme trochu zmatení, že si uprostřed Buenos Aires můžeme objednat jídlo a pití v Němčině, a tak jsme jim i několikrát omylem odpověděli anglicky nebo česky.

Po vydatné snídani jsme na cestu dostali medialuna, což je něco jako croissant. Jules nás prováděla městem a měla spoustu otázek ohledně naší cesty, my zase ohledně Buenos Aires a Argentiny obecně. I když jsme se viděli poprvé a teoreticky to byla úplně cizí holka, připadalo nám to jak setkání se s dobrým kamarádem po dlouhé době.

Prošli jsme několik parků a pak nás zavedla do další kavárny, kde mají podle ní nejlepší alfajores. To jsou malé sladkosti formou připomínající Oreo, které jsou typické převážně v jižní části Jižní Ameriky. Tady se s námi také rozloučila a my ještě pokračovali v prozkoumávání města.

Rozhodli jsme se (řekněme že jeden hlas měl převahu) pro návštěvu galerie. Tam bylo fakt hodně obrazů a soch a tak. Nedaleko odsud bylo navíc kulturní centrum, kde se měla konat zajímavá výstava a tak jsme se tam vydali. Cesta tam vedla parkem, kde zrovna probíhal bleší trh a my jsme si připadali jak při nákupu Vánočních dárků na trzích.

Na výstavu jsme nakonec nešli, protože fronta byla až příliš dlouhá, namísto toho jsme ale prošli části s moderním uměním. Juhů!

Dlouho jsme se však nezdrželi a po cestě domů šli nakoupit jídlo. Když už máme celý byt s kuchyní pro sebe, musíme to také využít. V obchodě jsme si připadali jak idioti, protože jsme nic nemohli najít. Zjevně tady nemůžeme jen tak vymyslet jídlo na večer a pak jít nakoupit - některé věci tady prostě nemají. Navíc nás překvapilo, jak jsou některé věci drahé. Například parmezán, kvalitnější šunka (jamón serrano, prosciutto crudo) a nebo také obyčejný toustový chléb stojí skoro dvojnásobek oproti českým/německým cenám.Read more