• Mirek Linke
  • Nikola Rousova

South America backpacking

Naše pětiměsíční cesta po Jižní Americe Read more
  • Trip start
    January 9, 2024
  • Let do Bogoty

    January 10, 2024 in Spain ⋅ ☁️ 7 °C

    Po přiletu do Madridu jsme vyzvedli kufry a šli je znova odbavit - u přepážek se ale nic nedělo, protože se rozbily posuvné pásy a čekalo se na opravu. Při pokusu o check-in nám pak oznámili, že nás nepustí do Kolumbie aniž bysme měli další letenku z Kolumbie do jiný země do max. 90 dní od příjezdu, jinak potřebujeme víza. To bylo dvě a půl hodiny před odletem. Takže jsme museli koupit letenky, který necháme propadnout, aby nás vůbec pustili do země - a jsme 230€ lehčí. Potom Niki při kontrole odevzdala všechny věci, brýle se ale už nevrátili, takže nic neviděla. Ochranka nám poté byla vytáhla brýle z rentgenu a my mohli pokračovat na naší cestě.Read more

  • Cartagena

    January 10, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 26 °C

    Po příletu jsme vzali taxi z letiště, podle policie je to bezpečný (🧐), hostitel nemluví ani slovo anglicky, ale nějak jsme se dostali do pokoje. Pokoj je miniaturní - pokud není aspoň jeden z nás na posteli, tak si stojíme v cestě.Read more

  • Cartagena

    January 11, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 27 °C

    V klidu jsme se vyspali, našli všechny potřebné adresy a zavolali uber, aby nás odvezl do města, kde jsme koupili místní SIMku. Poté jsme konečně vyrazili do centra města, kde jsme narazili na pestrobarevné ulice a park s opicema a lenochodem. Na každém rohu nám nabízejí drinky, jídlo a suvenýry - člověk se jim nesmí koukat do očí, jinak za náma běhají dalších pár minut. Zatím jsme jedli hlavně v levnějších restauracích a jídlo je fantastický.Read more

  • Cartagena

    January 12, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 26 °C

    Dnešní den nám začíná cestou historickou čtvrtí s průvodcem. Tour je zdarma a člověk platí kolik uzná za vhodné. Tady dostáváme informace o Cartageně, což v překladu znamená nové město. Procházíme víceméně stejná místa jako včera, akorát dneska víme, co to vlastně je. Po cestě parkem do bejvalý ghetto čtvrti Getsemani jsme navíc objevili leguána. Ta čtvrť je aktuálně jedna z nejnavštěvovanějších míst ve městě a zároveň jedna z nejbezpečnějších. Všude visí barevná dekorace, hraje hudba a zdi jsou plný graffiti. Po prohlídce jsme pokračovali vytisknout jízdenky do centra, protože zítra jedeme do Santa Marty a jízdenky v telefonu neakceptují. Když se vše povedlo, vyrazili jsme na místní street food market. Přibližně 10 minut od toho trhu s jídlem jsme procházeli nákupním centrem, kde byla jen nálepka "zákaz zbraní" - tohle v centru města teda nemaj. Trh byl sice zajímavej, ale nechutnej, takže jsme po čtvrt hodině radši šli a sedli si kousek odtamtud na pivo. Večer jsme zakončili plánováním rozpočtu a kontrolou našich vydajů. Zatím to vypadá tak, že se buď uskromníme a nebo se vrátíme domů někdy v půlce března.Read more

  • Santa Marta

    January 13, 2024 in Colombia ⋅ ☀️ 29 °C

    Náš pobyt v Cartageně končí a my balíme batohy a vyrážíme dál do Santa Marty. Nejdříve se musíme dostat na autobusové nádraží a tak bereme Uber jako vždy. Nějak jsme se po cestě divili, kudy to jede, až jsme dorazili na místo a měli platit trojnásobek standardní ceny (protože jsme taky najelo víc než 3x tolik kilometrů). Po reklamaci nam Uber vrátil peníze. Naštěstí jsme měli rezervu a náš bus jsme stihli. Bus byl super, řidič jel jako magor, ale my jsme měli fakt pohodlný sedačky a místa vepředu, kde bylo spousta místa na nohy. Do Santa Marty jsme dorazili asi o hodinu a půl později, protože řidič podle mě stavěl, jak se mu zachtělo a nabíral i prodejce jídla a drinků podél cesty, aby nám mohli něco střelit. Když jsme dorazili, tak jsme rovnou vzali taxíka do hostelu. Ubytování je super, bydlíme v tatérském studiu v centru města. Santa Marta je krásný, živý, barevný a levný město. Lidi jsou tu super příjemný a máme úplně jinej pocit, co se týče bezpečí, než v Cartageně. Žádný vlezlý prodejci (nebo jen v rozumný míře), jinak spousta nádherných uliček a restaurací. A protože šetříme, dali jsme si k večeři zmrzlinu.Read more

  • Santa Marta

    January 14, 2024 ⋅ ☀️ 27 °C

    Po probdělé noci kvůli chybějící klimatizaci jsme se dokopali k tomu jít běhat. Doběhli jsme na pláž, kde je pár strojů, na kterých se dá cvičit a pak doběhli zpátky na hostel. Odtamtud jsme šli zjistit, jak nakoupit jízdenky na zítřejší bus do národního parku. Zastávka busu byla hned vedle místní trhu s jídlem, kde měli spoustu ovoce a nechlazenýho masa. Nakoupili jsme minimango, nějaký extra divný rajče a borojó, to vše si ale necháme na zítřek. V jedné uličce jsme objevili i chlápka, kterej míchá parfémy za babku a rozhodli se to vyzkoušet. Každý z nás si odnesl jeden kousek. Voněj dobře a vydrží dlouho. Po nákupech jsme skočili na oběd, kde měli menu za 10€ pro oba dohromady. Protože jsme ušetřili, rozhodli jsme se nakoupit chybějící oblečení - sehnali jsme sluneční brýle, košili a kalhoty. Teď máme vše. Pak se Niki udělalo špatně od žaludku, naštěstí jsme ale už byli zpět na hostelu, takže jsme mohli v klidu zůstat ležet a naplánovat další kroky. K večeru se to uklidnilo, a proto jsme vyrazili zpět do města ochutnat další street food a podívat se na západ slunce. Den jsme zakončili hraním her, který jsme si před cestou zalaminovali. Tím jsme ušetřili místo v batohu, protože není třeba brát celé bloky, ale stačí jen setřít text. 🤯Read more

  • Colinas de Calabazo

    January 15, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 26 °C

    Tento den pokračoval s bolestmi břicha, a tak jsem ráno skočil do krámu a přinesl suero, místní drink s elektrolyty, aby se Nikče udělalo líp. Opět jsme sbalili naše věci, šli vybrat peníze, protože příštích 6 dní nikde není bankomat. Po cestě na bus do dalšího ubytování, který leží hned u vstupu do národního parku Tayrona, jsme skočili na jídlo. Kuřecí křídla byly super, Niki se musela spokojit s kouskem mrkve. Bus nás dovezl přímo před náš hostel. Hned po vstupu nás okouzlily výhledy na okolní přírodu a celkově prostory hostelu. Batohy jsme hodili na pokoj a šli se koupat do bazénu, který je napájen přímo z řeky. Odtamtud jsme pokračovali na střechu, odkud je nádherný výhled na celé okolí. V inzerátu hostelu sice stálo, že máme záchod na pokoji, ale náš pokoj měl jako jediný záchod mimo - alespoň na klíč. Po otevření jsme žasli, protože takovej výhled jsme na záchodě nebo ve sprše ještě neměli, takže jsme hnedka skočili do sprchy a kochali se okolím. Hostel má i kuchyň a v nabídce dokonce spoustu vegetariánských jídel. Po večeři jsme hráli hry, a co se dělo dál je vidět na zbylých fotkách.Read more

  • "Mama Tayrona"

    January 15, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 25 °C

    Fotky mluví za vše... ❤️

  • Calabazo - Tayrona National Park

    January 16, 2024 in Colombia ⋅ ⛅ 29 °C

    Část 1/2
    Plán na celý den bylo jít do národního parku, cestu dlouhou asi 15 km, takže jsme si přivstali, abychom měli víc času na pláže a chůzi pralesem. Když šla Niki ráno na záchod, vylezl po spláchnutí obří pavouk. Já odteď vždy splachuju, než si sednu, a Niki to sedání si vynechala kompletně. Po snídani jsme si objednali taxi motorky ke vstupu do parku Calabazo, což nám ušetřilo 1-2 hodiny chůze do kopce, kde nebylo nic zajímavého vidět. Díky tomu jsme byli na naší cestě kompletně sami a mohli vyrazit do džungle směrem na pláže. Cesta nebyla značená, takže jsme se drželi rady "když to jde, odboč doprava". Po cestě jsme narazili i na domorodce, kteří bydlí v uzavřených částech parku a prodávaj kokosy. Po vypití jsme si ho nechali rozseknout a zbytek vydlabali. Po přibližně třech hodinách chůze jsme dorazili na pláž s obříma vlnama, kde bylo liduprázdno. Smočili jsme nohy a pokračovali na Playa del Cabo, jednu z nejkrásnějších pláží Jižní Ameriky, která je obklopená vyhlazenými skálami. Tady jsme se vykoupali, najedli, udělali pár fotek a šli se podívat na přilehlé mokřady, kde byli aligátoři.Read more

  • Zaino - Tayrona National Park

    January 16, 2024 in Colombia ⋅ ⛅ 27 °C

    Část 2/2
    Po obdivování aligátora jsme pokračovali druhým směrem ke vstupu/východu Zaino. Na této cestě jsme potkali mnohem více turistů, takže jsme měli radost, že jsme se rozhodli pro naši polookružní cestu a start z Calabaza. Trochu nás tlačil čas, protože slunce zapadá v 18:00, a tak jsme se snažili nestavět na tolika místech. Na pláži La Piscina jsme se na chvilku smočili a pokračovali dál. Pak jsme v lese objevili opičky, a tak jsme tam zůstali asi půl hodiny. Ty skákaly po stromech, lezli po větvích a nechali se nakrmit našema oříškama. Poslední krátkou pauzu jsme měli při západu slunce. Pak jsme se vrátili do ubytování a padli unavení do postele.Read more

  • Palomino

    January 17, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 26 °C

    Loučíme se s Mama Tayrona, naším hostelem, na který už budeme navždy vzpomínat. Poslední chvilky zde jsme strávili odpočinkem u bazénu a v houpací síti. Bereme bus do městečka Palomino, který je rájem pro baťůžkáře na břehu Karibiku. Vede tudy jen jedna příjezdová asfaltová silnice, zbytek připomíná polní cesty. Protože jsme ještě totálně ko ze včerejší túry, dávame si akorát večeři a jdeme do postele. Místní minitechnopárty, která se odehrává hned za našimi dveřmi, navštívíme nejspíš až zítra.Read more

  • Palomino

    January 18, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 26 °C

    Konečně jsme neměli takový horko v ubytování a tak jsme toho využili a spali dlouho. Pak jsme šli do místní pekárny na snídani, kde na nás čekal malej koláč napůl a k tomu voda a kafe. Kolem poledne jsme si zacvičili, pak zavolali rodině a k obědu jsem si koupili empanada - v tomhle případě taštička plněná kuřecím masem, Niki oběd vynechala komplet. Následovala návštěva místní pláže, která je rozdělena na spoustu úseků, které částečně "patří" hotelům. Po 15 minutách jsme toho nechali a zůstali na kousku hned mezi dvěma hotely, kde jsme si mohli v klidu sednout a vykoupat se. Moře je hluboké asi 50-100 cm prvních 10 metrů, ale zato pravidelně přichází vlny okolo dvou metrů. Niki z toho moc nadšená nebyla, takže mě tam na dalších 15 minut nechala samotného. Po koupání byl čas jít zpět na hostel dát si sprchu a pomalu hledat restauraci na večeři. V koruně stromů jsme po cestě objevili papoušky, jak lezou po větvích a hrají si. Když jsme se vrátili do ubytování, našli jsme mrtvého švába v posteli pod batohem - dobrá trefa. K večeři jsme si vybrali restaurant s velkou zahradou a živou hudbou. To nám pro tento den stačilo, teď si jdeme pustit film a spát.Read more

  • Palomino

    January 19, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 25 °C

    Poslední celý den v Palominu jsme začali ochutnávkou místního kakaa - pijou ho tady jen s vodou a bez cukru. To nám stačilo jako snídaně a my se šli věnovat plánování financí. Máme v plánu přibližně každý týden dát dohromady finance a zkontrolovat, jestli musíme upravit naše výdaje. K obědu jsme si vybrali zapadlou restauraci, kde na cestě pobíhalo prase a v restauraci seděli jen místní, kteří opět neuměli ani slovo anglicky. Nějak se nám povedlo si objednat polední menu (menu del dia) - hovězí polévka, jako hlavní jídlo kuřecí (já) nebo vajíčko (Nikča) a k tomu rýže, smažený banán, fazole a salát + nápoj. Jídlo chutnalo skvěle, u Niki bohužel vydrželo jen 15 minut v žaludku, potom bylo ale zase vše fajn. Já se po obědě chvíli učil španělsky a pak si dal šlofíka, Niki si mezitím četla. Potom jsme vyprali a pověsili prádlo, zašli si na večeři a v 19:30 nám začínala lekce salsy. Po hodině marného snažení jsme odcházeli s nadšením a také kompletně propoceným trikem. Naposled jsme se tady stavili na pláži, koukali na vlny a k tomu si dali pivko. Večer končíme přípravou a balením na zítřek, kdy se budeme přesouvat do města Minca.Read more

  • Minca

    January 20, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 24 °C

    Ráno zvonil budík v 7 a po sprše se šli balit poslední věci. Ty jsme nechali na pokoji a skočili si na vydatnou snídani, u které na nás řval přivázaný kohout k plotu. V Kolumbii maj ptáky zjevně oholený. Po návratu na pokoj jsme vzali naše věci a vyrazili na autobus zpět do Santa Marty, kde jsme jen přestoupili na další bus do Mincy. Teda, nebyl to úplně bus, ale dodávka, kde nám naše velký batohy napakovali na střechu a dovnitř nacpali 12 lidí. Na fotce z dodávky chybí ještě poslední řada lidí za náma, tam se "vešli" další 4 lidi. Sice se mi díky chybějícímu místu odkrvila pravá noha, i přesto nám ta cesta utekla poměrně rychle. Hotel tady máme přímo vedle zastávky autobusu a tak jsme aspoň nemuseli tahat naše věci daleko. Vyhladovělí jsme nechali vše na pokoji a vyrazili na pozdní oběd. Dneska jsme zvolili mexickou restauraci a jídlo bylo skvělé. Potom jsme prošli celou vesnici a večer završili na ubytování, kde jsme si uvařili ramen nudle, které s sebou taháme už několik dní, abychom uvolnili místo v batohu, a k tomu jsme si zahráli kostky.Read more

  • Minca

    January 21, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 22 °C

    Včera večer jsme ještě si stihli zařídit tour na bird watching, tříhodinový výlet s dalekohledem a hledáním ptáků v korunách stromů. Na tu jsme museli vstávat v 5 ráno, abychom byli včas na srazu v 5:45. Když se všichni sešli, ujal se nás náš průvodce, profesor ornitologie, který ptáky už pozoruje přes 50 let. Dozvěděli jsme se například, že se v Kolumbii vyskytuje největší množství různých druhů ze všech zemí na světě a že tady jde najít až 20% všech možných druhů ptáků. Cesta vedla přes pole a les, kde jsme po cestě narazili na skvělou vyhlídku na město Santa Marta obklopené horami a za ním moře. Cestu jsme završili sledováním ptáků z vyhlídky, kde jsme nakonec viděli i tukana. Po návratu jsme si jako "Brunch" dali pizzu a nechali se odvízt na motorkách na kávovou farmu Finca Victoria. Cesta trvala asi 20 minut a hned po příjezdu se nám povedlo akorát stihnout začátek prohlídky, kde nám vysvětlili celý výrobní proces + ochutnávku. Odtamtud jsme pokračovali na místní vodopády Pozo Azul, pod kterými je možné se koupat. Oba jsme se ochladili po asi dvouhodinové chůzi a šli zpět do naší vesnice. Na večer jsme spontánně naplánovali sledování západu slunce z nově objevené vyhlídky a předtím skočili koupit hash brownie. Po asi hodině pozorování zapadajícího slunce na nás čekaly houpací židle ve dvorku našeho ubytování. Po necelé půl hodině houpání jsme si rychle došli na jídlo a tím den ukončili.Read more

  • Minca

    January 22, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 23 °C

    Totálně unavení po včerejšku jsme se dnes v klidu vyspali, nasnídali a zůstali chvíli ležet v posteli a koukali na seriál. Teprve až kolem poledne jsme se konečně rozhoupali a vyrazili na místní farmu s kakaem La Candelaria, která měla být podle Google map 36 minut vzdálená. Po hodině chůze do prudkého kopce plné krásných výhledů a přírody jsme se zchladili v potoce vedle cesty a marně doufali, že farma bude za rohem. Po dalších 15 minutách chůze jsme konečně narazili na ceduli s informací, že je farma vzdálená dalších 15 minut. Nebyli jsme si úplně jistí, jestli je tím myšleno autem a nebo chůzí, ale v tomto terénu to asi stejně vyjde na stejno. Jakmile jsme dorazili, posadili jsme se na lavičku a dopíjeli poslední zbytky vody, když naší siestu přerušil pán procházející okolo, který nás upozornil, že právě začíná cocoa tour. Těch pár sekund odpočinku nám holt muselo stačit a my se rychle přidali ke skupince, která již dostávala první část výkladu. Naštěstí jsme nic nepropásli a tak nám byl vysvětlen celý proces výroby čokolády, od sběru až k finálnímu produktu. Různé mezikroky při výrobě čokolády jsme dokonce mohli ochutnat, stejně tak jako horkou čokoládu v několika úrovních (samotné kakao, s mlékem, s cukrem atd.). Nakonec nám udělal pleťovou masku a tím končila naše prohlídka. Poté jsme si ještě dali domácí kakaový koláč, pokochali se výhledem a vydali se na cestu zpět, protože nám už kručelo v břiše. Po návratu jsme objevili malinkou restauraci s burgerama a výhledem na farmu, ze které jsme se vrátili.Read more

  • Medellín

    January 23, 2024 in Colombia ⋅ 🌙 17 °C

    Náš pobyt v Mince končí a my opět balíme věci a naposledy si procházíme vesnici a stavujeme se na jídlo. Na jednu stranu se těšíme, až budeme pryč, protože nás tady ty komáři a písečné mouchy (sand flies) už pěkně serou. Abychom se dostali na letiště v Santa Marta, odkud máme letenku do Medellínu, je třeba vzít autobus do centra a tam přestoupit, protože letiště leží 20 km od mesta. Naštěstí se nám povedlo vyjednat skvělou cenu s taxikářem, a tak jsme si ušetřili asi dvě hodiny času a navíc jeli klimatizovaným autem. Na letiště jsme dorazili v 15:30, i když nám to letělo až ve 21:47. Hned vedle letiště se k našemu překvapení nachází krásná pláž, a tak jsme toho využili a šli se koupat. Tam jsme zůstali až do západu slunce a potom se pomalu vrátili na letiště odevzdat batohy a dát si něco k jídlu.
    Po dvou týdnech cestování Kolumbií přišel čas naučit se i nějaké ty důležitější fráze. Už umím bez pomoci říct "jen se koukám", "čekám na svoji přítelkyni" a "moje přítelkyně si chce něco koupit, já ne".
    Na letišti vše proběhlo hladce, v Medellínu jsme však zjistili, že jsme přistáli 38 km od našeho ubytování. Když jsme vylezli ven na ulici, zjistili jsme, že jezdí pravidelný autobusový spoj mezi letištěm a Medellínem. Na internetu jsme našli několik varování, že hlavně nemáme vystupovat v centru, ale u nákupního centra San Diego - prej to v centru v noci není dvakrát bezpečný. Po vystoupení jsme konečně mohli vzít Uber do našeho ubytování. Uber je tady ale nelegální, a tak nám řidič hned po nastoupení oznámil, že jeden z nás musí sedět vepředu a kdyby se někdo ptal, tak jsme familia. Pak nás vyhodil před naším hostelem, kde jsme napsali zprávu majiteli a ten nám poslal jednu z ubytovaných, aby nám otevřela a předala klíče. Z koupelny jsme jen zaslechli, jak se ostatní bavili, že tady teď bydlí nějaký gringos, tak uvidíme, jak spolu budeme těch dalších 5 dní vycházet. Do postele jsme se dostali až v 1 ráno, a tak jsme ještě rychle přesunuli zítřejší free walking tour na odpoledne.
    Read more

  • Medellín

    January 24, 2024 in Colombia ⋅ ☀️ 30 °C

    Budík zvonil v 10 ráno (pro mě, Niki se tady pravidelně budí kolem sedmý) a my šli nakoupit snídani. Sehnali jsme müsli a mlíko na zbytek pobytu v Medellínu a k tomu přidali nějaký ořechy a tyčinky, abysme přes den nemuseli tolik utrácet za jídlo. Od 14:30 jsme měli zarezervovanou free walking tour v centru města. Tam jsme se vydali po svých, protože cesta trvala jen půl hodiny. Na místě na nás čekal skvělý guide, který nám sdělil, že nečekal tolik lidí a že má ještě kocovinu ze včera, ale co se dá dělat. Na začátku nám dal informace o vzniku Medellínu a po chvilce jsme se dopracovali k 80. až 90. letům, době Pabla Escobara a válek gangů. Hlavní problém vidí v zlehčování zločinů, které Escobar napáchal a také poukázal na to, že je v médiích až příliš romantizován. Po krátkém výkladu nás upozornil, abychom si dávali pozor na naše věci, protože se půjdeme podívat na rušná místa v centru a tam se často krade. Tak často, že i místní nosí batoh na břiše a ne na zádech. Zde jsme prošli místní trhy, viděli bývalý soud předělaný na nákupní centrum, první stanice metra, tlustý sochy a taky spoustu feťáků a žebráků. Kouřit pervitin nebo heroin přes sklo v centru města tady zjevně není nic, nad čím by se tu místní pozastavili. Na konci tour jsme Juanovi zaplatili zbytkem našich peněz a tak nám nezbylo na večeři (ono by to v první řadě na tu večeři stejně nestačilo). Šli jsme tedy hledat bankomat, ale po hodině a půl jsme to vzdali a vzali Uber zpět do našeho ubytování. V tomhle městě s 2,5 miliony obyvatel je zjevně nemožné vybrat peníze. V naší čtvrti Laureles jsme našli restauraci, kde šlo platit kartou a po cestě také našli bankomat. Sice naší kartu neakceptoval, ale máme další, a tak si zítra dáme druhý pokus. Když jsme se vrátili zpět na hostel, naplánovali jsme další prohlídky, koupili vstupenky, zařídili ubytování a šli opět kolem půlnoci do postele - původní plán byl jít spát kolem devátý...Read more

  • Medellín

    January 25, 2024 in Colombia ⋅ ⛅ 24 °C

    Hned po snídani jsme šli vyzkoušet bankomat a tentokrát to vyšlo. Bohužel to trvalo docela dlouho a proto jsme jen tak tak stihli naší další free tour po Communa 13, což byla dříve ta nejnebezpečnější část Medellínu. Zde proběhlo nejvíc vražd a válka mezi gangy a státem trvala nejdéle. Nyní je to alternativní čtvrť, která láká turisti na grafity, krásné výhledy, dobré jídlo a plno tanečníků a djs. Náš průvodce nám vysvětlil historii této čtvrti, která byla domovem Medellínskeho gangu v čele s Pablem Escobarem. V tu dobu v Kolumbii vládly dva gangy, a to právě z Medellínu a z Cali. Tyto dvě města z toho důvodu, že kontrolovali klíčová místa pro export kokainu. Po smrti Escobara se do této části stáhli místní guerillas (levicově orientované militantní skupiny) jako FARC, kteří zastupují místní farmáře a chudší lid. Ty unášely bohaté a vydělávaly peníze výkupným. Na druhé straně sem přišly paramilitární skupiny, pravicově orientované, které byly placený právě bohatými, aby byli chráněni před únosy. Zároveň byly obě tyto skupiny aktivně zapojeny do drogového businessu. Smrtí Escobara tedy nepokoje nepřestaly, ale dále pokračovali, než sem stát stáhnul armádu a policii a po 11 zákrocích se jim povedlo tuhle čtvrť uklidnit. Po velkých finančních podporách se jim relativně dobře povedlo situaci uklidnit a proto se dnes můžeme beze strachu procházet právě těmito ulicemi. Communa 13 se rozkládá na asi 7 kopcích - Medellín leží v horách, cca. 1600 m.n.m. Na konci prohlídky jsme navštívili i další místa v této čtvrti, kde jsou například nainstalovány jezdící schody (6x), které dopravují místní i turisty až na vrchol, odkud je krásný výhled na celé město. V Communa 13 sice gangy stále hrají důležitou roli, ale nyní se spíše starají o klid na ulicích a tak jsou větší krádeže či vraždy jen raritou. Za to si účtují pouze 1-2% z příjmů místních podniků. Někteří bývalí členové gangů nyní podnikají v této části a provozují například jeden bar a vlastní pivovar. Tam jsme se samozřejmě stavili na jedno. Potom jsme si koupili jízdenky na místní lanovku, která jede v kruhu a jedna okružní cesta trvá asi 20 minut. Člověk odsud vidí i další části města, které nejsou tak populární a bezpečné.Read more

  • Medellín

    January 26, 2024 in Colombia ⋅ ☁️ 19 °C

    Na dnešek jsme měli naplánovanou hlavně botanickou zahradu a Niki telefonát s kamarádkama. Dnes jsme opět využili metro, které tady jezdí asi každou minutu a na jednu jízdenku lze prakticky jezdit donekonečna, platnost končí, až když člověk opustí přepravní zónu. To nám přišlo vhod, protože jsme špatně přestoupili. V botanické zahradě jsme neviděli nic moc nového, protože už jsme dost nachodili v přírodě. Nejsou tu žádné pavilony, vše je normálně otevřené a vstup je zdarma. Hned na začátku nás zaujali želvy a hlavně leguáni, kteří se tu volně pohybují. Našli jsme místo, kde jich byla větší skupinka a abychom si je trochu užili, rozhodli jsme se je krmit naším ovocem, které jsme si nachystali k svačině. Chvíli jsem měl strach je krmit, ale Niki mě ubezpečila, že ten leguán, kterého jsme krmili, nemá zuby. Proč jí nevěřit, když sama dříve měla leguána doma. A pak jí kousnul do prostředníčku. My jsme šli tedy hledat někoho, kdo má dezinfekci a netrvalo dlouho, a zaměstnanci nám jednu dali, dokonce s nálepkou Ježíše. Taková svěcená dezinfekce by zahojila i ukousnutý prst. Po vyčištění jsme pokračovali v procházce botanickou a teprve v tu chvíli uviděli cedule, které turisty upozorňují na fakt, že leguáni jsou divoká zvířata a nemají se krmit, ani na ně sahat. Pak jsme se šli podívat do klece s motýli, kde jsme dostali výklad ve španělštině a viděli asi 4 motýly - absolutní ztráta času. Ta klec byla aspoň hned vedle malé restaurace, kde jsme si dali fazole s rýží (je to levný...) a pak šla Nikča telefonovat s kamarádkama. Já si mezitím zacvičil a pak jsme se po hodině a půl znovu setkali. Z botanické zahrady jsme se přesunuli do čtvrti El Poblado, kde žijí spíše bohatí a je zde ubytována většina turistů. Po příjezdu sem jsme měli pocit, že jsme se ocitli v úplně jiném městě. Skočili jsme do rooftop baru s výhledem na celé město, k večeři si pak dali plněné arepas a vydali se na cestu zpět domů, protože zítra musíme vstávat v 05:45. Ještě jsme se prošli party ulicí, kterou máme asi 10 minut od nás, nakoupili jídlo a pití na zítřek, a šli domů. Dneska jsem si navíc koupil premium účet na týhle aplikaci, takže se mi zvýšil maximální počet fotek v příspěvku - ode dneška bude možné vidět víc z našich výprav.Read more

  • Guatapé

    January 27, 2024 in Colombia ⋅ ⛅ 24 °C

    Vstávání v 05:45 nevyšlo podle plánu, a tak jsme museli před dnešním celodenním výletem do Guatapé vynechat snídani. Na místo setkání jsme však přišli včas, nastoupili do autobusu a vyrazili. Po cestě mi zalehlo pravé ucho a já na něj skoro kompletně ztratil sluch. Až když jsme dorazili na místo, moje bolesti a hluchota přestaly.
    Nejdříve jsme navštívili privátně vlastněnou skálu a vyhlídku "El Peñon de Guatapé". Skála sahá až do výšky 220 metrů a vede dalších 600 metrů do země. Nahoru vede 740 schodů a každých 50 schodů je označeno, aby člověk viděl, kolik mu ještě zbývá. Ze shora je výhled na uměle vytvořenou vodní nádrž, která pohání vodní elektrárnu. Kvůli výstavbě této nádrže museli vystěhovat několik vesnic, které se však dlouho bránily. Kolumbijské vládě se nakonec podařilo přestěhovat 25.000 obyvatel během jednoho roku a tak mohla tato nádrž vzniknout. Po výstupu na skálu na nás čekala projížďka lodí a k tomu živá improvizovaná hudba.
    Pak byl čas na oběd, kde jsme oba ochutnali tradiční jídlo - u mě to byla paisa, složená z rýže, mletého masa, pečeného prasečího břicha, smaženého banánu, avokáda, vajíčka, fazolí a klobásy. Niki měla podobnou verzi, akorát vegetariánskou. Po jídle s námi průvodce prošel město Guatapé, jedno z nejbarevnějších měst světa. Díky gentrifikaci bylo místní obyvatelstvo téměř kompletně vyhnáno z města, a tak se nedávno zavřela poslední škola, protože už zde prostě nežijí žádné deti. Prošli jsme si všemožné uličky, dali si zmrzku a vrátili se se skupinou do autobusu, který nás odvezl zpět so Medellínu.
    Zpátky doma balíme věci, protože zítra ráno opět brzo vyrážíme na autobus, který nás doveze do naší další destinace - městečka Salento, vzdálené asi 6 hodin cesty autobusem. Protože tady je jen jedna zásuvka v místnosti, museli jsme trošku improvizovat, ale nakonec se nám povedlo nabíjet najednou 6 zařízení.
    Read more

  • Salento

    January 28, 2024 in Colombia ⋅ ⛅ 18 °C

    Ráno jsme museli brzo vyrážet na autobus a předtím ještě předávat náš pokoj. Od AirBnb měl dorazit táta majitelky a to mezi 07:30 a 08:00. My jsme byli vzhůru už asi od šesti a byli poměrně rychle hotoví. V 06:45 u nás třikrát někdo zvonil a tak jsme si byli jistí, že si jen přišli vyzvednout naše klíče a vlastní nemají. Já jsem šel tedy otevřít - k tomu je třeba vyjít až na ulici. Tam stála nějaká ženská, co se usmívala a hned na mě spustila španělsky. Protože jsem si nebyl jistý, jestli náhodou není ubytovaná v pokoji někde vedle nás jsem ji radši dál můj telefon s Google translate, aby mi řekla, co přesně potřebuje. To se rychle otočila a típla cigáro na zemi, kde na mě vyskočili její tanga přes průhledné legíny. Podle překladu googlu jsem si odvodil, že se jedná o prostitutku a šel zpátky so bytu čekat na předání. Každopádně nevím, jak moc je efektivní třikrát zvonit před sedmou ráno na náhodné byty a čekat, že někdo bude mít chuť.
    Po týhle akci jsme dojeli na autobusové nádraží a odtamtud pokračovali do Salenta. Cesta trvala asi 8 hodin, i díky koloně, ve které jsme strávili asi půl hodiny. Řidič se pak snažil čas nahnat a tak předjížděl, kde mohl - v zatáčkách v protisměru přes dvojitou, zpráva přes odstavný pruh atd. Bus byl alespoň klimatizovaný a tak cesta nebyla až tak hrozná. V Salentu jsme akorát dorazili, vybalili si naše věci a zašli si na jídlo. Budeme zu trávit celkem 5 nocí a proto si zítra užijeme odpočinku a nic neplánujeme.
    Read more