Ref. Urriellu - sestup - Bilbao

10 km
Stoupání: 100 m
Klesání: 1350 m

Po včerejší zkušenosti jsme vstávali dřív, proběhli jsme rychle koupelnou a WC. Snídaně nezklamala, byla stejná jako včera, akorát balená buchtička byla jiná. Nezklamal ani šéf chaty, pořád prudil, např. vyřvával, že za 5 minut zavírá wc, šup šup z chaty ven apod.
Připraveni na cestu jsme byli v 9.
Klárku bolí koleno, tak změnili trasu a šli s A rovnou k autu stejnou cestou jako jsme šli předevčírem nahoru. Víťa se k nim přidal.
My s Vojtou jsme se rozhodli pro horolezeckou trasu, byla nejkratší a o to náročnější. Po chvilce klesání jsme narazili na první lezecké místo, kde jsme se zasekli a báli jsme se pokračovat. Vrátili jsme se na Adamovu trasu. Už nešlo jít původní trasou přes sedlo, to bychom nestíhali. Šli jsme chvíli s nimi až k hospůdce. Pak jsme se odpojili a pokračovali do městečka Bulnes, odkud jel vláček. Vojta po vzoru důchodců z Tyrolska šel zkratkou. Já chtěla jít okolo, že bude mírnější klesání. Pavel šel se mnou, tak Vojta musel sám. Krásně to zvládl, ale musel na nás čekat na rozcestí. Do Bulnes jsme dorazili společně, zapadli jsme do první hospody a dali si oběd. Pavlíček si dal cidru a pak ještě dopil cidru z vedlejšího stolu. No, ostuda 😀
Z města jsme jeli tunelem vláčkem, když jsme vystoupili, potkali jsme se s AK a PeM.
Vyrazili jsme do Bilbaa, cestou jsme se stavili u McDonald's. Když jsme vyjížděli z parkoviště, nabořila nás holka, co couvala. Odnesl to přední nárazník. Zdrželi jsme se asi hodinu, raději jsme zavolali policii. Holka si zavolala na pomoc rodiče, takže nás tam bylo jak Hujerů - nás 8, 2 policajti a 3 od holky. Sepsali jsme a nafotili nehodu, snad to bude ok při vracení do půjčovny.
Do Bilbaa jsme dojeli kolem 20.30. Ubytovali jsme se. Bydleli jsme v hostelu, měli jsme 2 pokoje s dvěma palandami. V pokojích bylo děsné vedro, museli jsme přemístit jednu palandu, aby šlo otevřít okno. Vysprchovali jsme se a šli rychle ven se schladit.
Prošli jsme několik barů, pivo a tinto de verano teklo proudem. Krasojízdu jsme zakončili kolem 2 ráno v baru naproti našeho ubytka. Týpek byl asi zhulený, přišel mu kamarád, prý Argentýnec, a nutil nám "čáru", Adam, on a Klárka do toho šli.
Byl to dlouhý den, spát šli kolem 4 ráno.Read more