Kotapandan

Tak jsem si marne delala iluze, ze se snad dneska nekam signifikatne posunu. Po 12. me Een posadil na bus/mini van do vesnice Sungai Penuh, kde jsem doufala chytnout dalsi transport smer Bengkulu. Ani omylem - az zitra rano.
Ve 2 jsem se tedy zasekla v zapadakove, kde se mi podarilo ubytovat se v hruzostrasnem guesthousu Kayu Manis. Turecke zachody jsou v jakemsi pristresku na dvore, o sprse si clovek muze nechat tak leda zdat a jestli nechytnu nejake brebery, budu se dost divit. Za 50.000, co by clovek nechtel, ze?
Na ulici jsem videla popelare, to je teda zjev, jen tak dal!
Naproti hotelu je seafood restaurace a trochu jsem to tu s hladovym zaludkem prehnala s objednavkou. Z vecere se stal take zitrejsi obed.Read more