Salento

Opět jsme se pořádně vyspali a vstávali až v půl 11, protože tu dneska už nebyl nikdo, kdo by nás vzbudil. Díky tomu, že už bylo takhle pozdě, nebylo třeba snídat a my se rozhodli jít na menu del dia do restaurace. Měli tady k jídlu mimo jiné bramborovou kaši a salát, což jsme zatím nikde jinde neviděli. Hlavně salát ne, protože tady obecně moc nemaj zeleninu v obchodech a nebo je dražší než v Česku nebo Německu.
K dnešní večeři jsme měli v plánu si uvařit, a tak jsme po jídle skočili do krámu a nakoupili navíc i místní ovoce. Navíc jsme museli vytisknout jízdenky na autobus na zítřek, protože tady některé společnosti digitalní jízdenky v telefonu neakceptují. Naštěstí jsme rychle našli místo, kde nám vše vytiskli. Po cestě zpět jsme konečně ochutnali chocolate con queso, horkou čokoládu se sýrem a také colada, drink z mléka, vanilky a kukuřičného škrobu. Colada chutnala skvěle, ta hořká čokoláda se sýrem už ne. Čokoláda chutnala jak z automatu a k tomu na talíři ležel kus hnusnýho sejra. Ten se má nabrat na lžičku a ponořit do čokolády a pak normálně sníst/vypít.
To nám prozatím stačilo co se týče ochutnávání a my se rozhodli skočit do fitka, které jsme měli hned u baráku. Bylo to malá posilovna v garáži jednoho domu, a i když tam s námi bylo asi 10 dalších lidí, dalo se dobře cvičit. Po hodině a půl jsme se vrátili domů a šli dál zkoušet ovoce.
Měli jsme nakoupeno borojó (už podruhé jsme ho koupili, ale poprvé jsme ho museli vyhodit po několika dnech v batohu), a další dvě věci, co jsme přesně nevěděli, jak se jmenují. To vůbec nevadilo, protože to aspoň vypadalo čerstvě. Borojó je ovoce, které roste na stromech a když uzraje, spadne na zem, tam si chvilku pohnije, než ho někdo najde a rozhodne se to prodat. Konzistence připomíná shnilé jablko, možná ještě o něco měkčí. Jak kdyby člověk naplnil nafukovací balónek marmeládou nebo Nutellou. To celé je navíc obaleno v síťce jak kuličky s krmivem pro ptáky na zimu. Po rozbalení jsme si nebyli jistí, jestli to bylo shnilé a nebo ne - to můžete posoudit sami. Co jsem se dočetl, tak to vlastně nikdo nejí přímo jako plod, ale dělají se z toho šťávy atd. My takovou možnost neměli a tak jsme to ochutnali - chvíli to ale trvalo, než jsme se k tomu odvážili. Výsledek je vidět na videu, borojó nás moc nezaujalo a už si ho nikdy nekoupíme. Ostatní ovoce bylo dragon fruit, poměrně známé, nic zvláštního na tom a k tomu podivné rajče - tamarillo, co chutnalo jako angrešt. Navíc jsme si koupili three milk cake (koláč ze třech mlék), který byl vynikající. K tomu jsme si pustili seriál a po asi půl hodině byl pomalu čas připravit večeři. Vše bylo nakoupeno, mě akorát chyběla porce proteinů, a tak jsem si šel rychle koupit půlku pečeného kuřete. To už bylo kolem sedmé večer a my museli balit naše věci - zítra vstáváme v 5 ráno, abychom se nějak dopravili do Bogoty.Baca lagi