Bogota

Po probuzení na nás opět čekal slejvák venku, to ale nevadilo, protože jsme stejně měli v plánu navštívit místní muzeum umění. Předtím jsme skočili na oběd do vegetariánské restaurace, kde každý den mají jiné menu, podle toho, jaké čerstvé suroviny ten den nakoupí. K mému štěstí o víkendu servírují i jedno jídlo s masem, takže bylo jasno. Po jídle to trvalo ani ne 5 minut, než jsme došli do muzea. Všechna zde vystavená díla patřila umělci jménem Fernando Botera, kolumbijskému malíři a sochaři, který svou sbírku v roce 2000 věnoval kolumbijské kulturní nadaci. Botero má divnej styl - dělá ze všech tlouštíky. Mimo samotného Botera tam jsou i obrazy z jeho sbírky, jako třeba Picasso, Monet atd. Po 40 minutách jsme prošli obě patra a pokračovali procházkou městem. Bogota je oproti jiným městům, které jsme v Kolumbii navštívili, poměrně klidné a málo turistické město. Neřve tady všude hudba, není tady vidět tolik turistů a obecně tady ani není nic, kde by člověk řekl, že to je nutné vidět během pobytu v Kolumbii. Možná proto se tu cítíme tak dobře.
Na chvíli jsme skočili do hospody ochutnat chicha, alkoholický drink, který se dříve vyráběl pomocí žvýkání škrobu a pliváním do nádoby. Enzymy ve slinách pak přeměnily škroby na cukry, které pak kvasily. Teď už se samozřejmě vyrábí jinak. Chutná to jako zkvašený jablka, já si na chvíli vzpomněl na moje ochutnávání zetlelého borojó. Pak přišla na řadu bolirana, místní hra v každé druhé hospodě. Hází se kuličkou do děr a za každou z nich člověk dostane body, podle toho, jaká je pravděpodobnost tu díru trefit. Bolirana je super a ani se za hraní nemusí platit.
To nám pro dnešek stačilo, protože musíme zařizovat věci na odlet do Peru.Baca lagi