Chachapoyas

Ráno jsme dorazili na autobusový terminál a po pár minutách měli naše jízdenky. Nakoupili jsme snídani - banány a kafe s sebou. To Niki dostala v petce od minerálky. Na místě byl i pár že včera, který nám pomáhal vše koordinovat a domlouval vše potřebné za nás. Na cestě do Pedro Ruiz jsme strávili 8 hodin, i když cesta byla dlouhá jen 312 km. Prvních 150 kilometrů uteklo poměrně rychle, i přes krátké zastávky ve městech a vesnicích po cestě. Druhá polovina byla horší. Z ničeho nic vylezl jeden ze spoluřidičů a začal všem rozdávat pytlíky na zvracení. Krátce poté se Niki udělalo hrozně špatně, pytlík ale naštěstí nepotřebovala. Cesta totiž vedla přes hory a klikaté cesty, místy se srázem několik desítek metru, což řidiči nebránilo v zběsilé jízdě, a tak jsme dnes autobusem vystoupali přes 2000 výškových metrů. V Pedro Ruiz jsme přestoupili na collectivo a jeli další hodinu a čtvrt do Chachapoyas. Cestě vede obřím kaňonem s řekou uprostřed a kolem je jen stěna ze skal, ze kterých jsme nemohli spustit oči. I po vystoupení v Chachapoyas se nás peruánský páreček z Iquitos ujal a hned zařídili taxíka pro nás 4. My si akorát vyskočili u našeho hostelu a oni pokračovali dál. Totálně unavení z cesty jsme akorát zašli na jídlo a šli spát.Read more