Saqsaywaman

V našem pokoji nemáme žádná okna a tak je tu extrémní tma a do toho žádný přívod čerstvého vzduchu, což není dobrá kombinace s obecně řidším vzduchem kvůli výšce. Nechali jsme proto svítit v koupelně a občas pootevřeli dveře, aby se nám dobře spalo.

V ceně ubytování je i snídaně, která byla asi zatím nejhorší ze všech. K snídani byly housky, kafe a čaj. Housky ve dvou variantách - s avokádem a bez chuti a nebo s marmeládou, která má konzistenci jako voda. Kafe je navíc jako extrakt nebo "sirup", který se zaleje horkou vodou. Znova tu už na snídani nepůjdem.

Bohužel tu zrovna nefunguje pračka a tak jsme museli naše prádlo odnést kousek dál do města a pak už byl konečně čas na první výlet.

Dnes jsme se rozhodli pro Saqsaywaman, starobylou pevnost nacházející se nad městem, která je známá díky svým obrovským kamenným blokům, které byly až překvapivě precizně vytesány a naskládány na sebe jak lego. Tahle pevnost byla významným strategickým a ceremoniálním místem v době Inků.

Prošli jsme všechny možné cesty, které vedly skrz ruiny a na vyhlídky. Když jsme zrovna slézali z jedné části dolů, viděli jsme, jak zrovna přichází lamy a alpaky a jdou se pást na louku. Za nimi jsme se museli stavit a udělat pár fotek. Dokonce mezi nimi bylo i jen několikadenní mladě, jak nám řekl jejich "pastevec". Na chvíli jsme si lehli na louku a užívali slunce, než jsme pokračovali dál. Počasí se tu rychle střídalo a když zrovna nesvítilo sluníčko, bylo pěkně chladno a foukalo.

Na jednom místě jsme objevili zvlněné skály, které vypadali, jakoby sem vůbec nepatřili. A navíc se po nich dalo skvěle klouzat dolů. Po pár minutách jsme měli ruin dost. Když už jsme ale byli nahoře na kopci, zbývalo ještě dojít k soše Krista, která se tyčí nad Cuscem. Výhled odsud se nijak výrazně nelišil od těch, které jsme mohli pozorovat z Saqsaywaman, a tak jsme se rychle otočili a šli zpět domů.

Náš hostel leží v půlce cesty mezi ruinami a historickým centrm, což je ideální pro krátkou pauzu. Nikču bolelo koleno a tak si šla na chvilku odpočinout a vzít bandáže.

Po krátké pauze jsme pokračovali do města, s krátkou zastávkou u Aquaduktu z doby kolonializace, který je stále funkční. Sice je v něm minimum vody, ale voda tam je! Odsud jsme se šli informovat o cenách výletů, které už máme vyhlédnuté na další dny, vybrali peníze a vyzvedli vyprané prádlo.

Při procházení centrem nás nejeden alpaca obchod zlákal jít dovnitř, my jsme ale odolali a neutratili tam ani korunu. Už bylo pozdě a tak byl čas se otočit a vrátit se zpět na hostel. Skočili jsme na jídlo do restaurace vedle, zalezli do postele a šli opět relativně pozdě spát - zítra totiž vstáváme ve 03:30.Read more