Santa Cruz de la Sierra

Od noci na dnešek jsme si slibovali pořádný spánek, bohužel byl opak pravdou. Ve dvorku vedle hostelu je zjevně klub, který hrál do rána a bylo slyšet, jak se lidi venku baví. Nám netěsní okna a tak jsme nemohli nic dělat... Od 7 ráno zase začali řvát děti venku a nad našimi hlavami se rozezněly vrtačky.

My šli nahoru zkontrolovat, co se to přesně děje a viděli, že v patře nad námi něco opravují a stojí tam asi 10 dělníků. Při cestě zpátky mě akorát Niki varovala, ať si dávám bacha, protože prší a schody pořádně kloužou. A v tom momentě ji ujely nohy a sjela po schodech. Přitom se jí podařilo narazit si koleno, se kterým má problémy celou dobu. Ty schody jsou nějaké prokletí...

Nikča nemohla ani chodit a nějak jsme spolu dopajdali zpět do pokoje, kde akorát zůstala v posteli. My ještě rychle stihli vyměnit pokoje, abychom měli klid. Já pak vyrazil do města sám, navštívil pár míst poblíž a nakoupil jídlo a pití.

Snad se koleno u Nikči bude hojit rychle, já zatím půjdu navštívit park Amboró a dál uvidíme.Baca lagi