Chorillo del Salto

Na noc na dnešek a celý den hlásili sníh a to se také vyplnilo. Když jsme se ráno podívali oknem ven, čekala tam na nás nová pokrývka sněhu mezi 5-10 cm. My původně měli v plánu tad v El Chaltén jezdit na koni, to ale asi nevyjde. Ne že bychom to nějak milovali, ale prý je to jedno z nejkrásnějších míst, kde si tuhle činnost užít a proč to nezkusit. Jenže jsme nenašli žádnou agenturu, která by to nabízela - zjevně to jde jen v letní sezóně.

Co se dá dělat. Dáme si nějakou krátkou procházku v okolí a aspoň si dneska pořádně odpočineme. Nakoupili jsme snídani u pekaře a po jídle, zabalení do všech vrstev co máme, vyrazili k asi 4 kilometry vzdálenému vodopádu Chorillo del Salto.

Cesta vedla jen po rovince skrz údolí a klikatěla se podél řeky. Procházeli jsme zasněženým lesem, kde občas vykukovaly trsy trávy, a místy protékaly malé potůčky. I dnes jsme šli sami celou cestu a první lidi potkali až těsně před vodopádem jak jdou proti nám.

Když jsme dorazili k vodopádu bylo tam jen dalších asi 6 lidí a jinak nikdo. Hučení vody se odráželo od skal a my si jen užívali pohled na částečně zamrzlý vodopád.

Příliš dlouho jsme se nezdrželi, než jsme se rozhodli vrátit zpět. Během této cesty jsme potkali asi 30 lidí mířících právě k vodopádu. Zjevně máme zase štěstí - a nebo ho jen ve všem hledáme.

Celou cestu bylo zataženo a krásně sněžilo. Do toho nám křupal sníh pod nohama a my si uvědomovali, jaké máme štěstí s tou naší cestou a ročními obdobími. Zažíváme takhle léto, podzim a zimu v jejich nejhezčí části a nezažíváme přechody mezi jednotlivými obdobími.
Člověk si jich pak váží úplně jinak.

Kousek od El Chalténu jsme se rozhodli vzít zkratku po silnici, kde nás napadlo, že bychom mohli postavit sněhuláka. Díky teplotám okolo nuly na to byly perfektní podmínky a sníh krasně mokrý. Začali jsme tedy válet první dvě koule, než přišel menší problém. Ve dvou nemáme šanci je na sebe postavit. V tu chvíli však kolem nás procházela trojice z Hondurasu, kteří nám s tím ochotně pomohli. Prý to po cestě taky zkoušeli, ale nemají rukavice. Trefa.

Společně jsme dodělali hlavu a ruce, a po cestě do města si trochu pokecali. Zbytek odpoledne a večera jsme strávili plánováním, tříděním fotek a sledováním videí a seriálů.En savoir plus