Z Aucklandu padáme střemhlav dolů na západ, vstříc titěrnému městečku Reglan. Mekka hipíků, jež díky skvělým vlnám láká i mraky surfařů. Přespáváme u Heather, postarší, avšak velmi agilní kiwačky, která už po hodině aspiruje na titul naší náhradní babičky. Cca před rokem tu Sophie dělala woofing, tedy směnu jídla a ubytování za vykonanou práci. Nyní tu opakujeme stejný scénář - pro změnu ve dvou. Údržba zahrady v typicky novozélandském svahu připadá mojí přítelkyni, zatímco já stavím plotek a síťuju pařeník. Večeři pak dlabeme u Heatheřina kamaráda, kde se trochu rozkmotříme. Rozumět a žvanit po anglicku je jedna věc, chápat pak vtípky a slova mezi řádky vyžaduje víc. Možná jsme všichni potomci Západu, ale naše kultury jsou prostě jiné. Při jednom z dotěrných džouků na moji adresu se zvedám a odcházím, což následně způsobí hodně zašmodrchané drama. Heather pak opouštíme v dobrém, avšak o den dřív, a já dlouze uvažuju, nakolik je morálka lidem vrozená či jen podmíněná výchovou. Jo, srážka kultur bývá málokdy příjemná.Baca lagi