(inspirováno americkou poezií i každodenní skutečností)
Ráno vítá ospalce, a všude číhá mlha. 7:30 na mobilu, auto vrní k odjezdu, a všude zase mlha. Tělo svírá chlad, na zemi mokro a ve vzduchu vlhko. Mlha. Stříhat, stříhat, na vinici sám, široko daleko, jen já a mlha. Horký kafe piju s kolegou, jen já, my dva, já a mlha. Do oběda času dost, a když přijde, člověk aby radši stál. Sedí jenom mlha. Kdo má štěstí v odpoledni, ten jen letmo pár paprsků zahlédne, než mrak zase poručí, a všude leží mlha. Cestou domů k večeři, v autě sám jako další jiní, a s námi všemi jede mlha. Teplo ohně krbu, všichni čtyři na bytě, a vzájemně si stýskáme. „Dneska zase mlha.“ A zítra znovu, pozítří zas. Na šest týdnů bez přestání, všude jenom mlha.Read more