Day 14 - 89 km - Opožděné vydání

Někteří si asi všimli, že pravidelný denní report nevyšel v obvyklé době. Nebylo to tím, že bych zanedbával své povinnosti 😂, ale z prostého a jednoduchého důvodu, nebyl signál, který by mé řádky rozeslal do světa.

Ale popořadě. Ráno si ještě užívám pohodlí postele, když můj pohled padne na zadní kolo bicyklu. Prázdné. Pohoda je pryč a místo vychutnávání ranní kávy lepím duši. Příčina defektu je známá a v podstatě očekávaná. Tenké ostré drátky z potrhaných zbytků pneumatik, ležících tu a tam v odstavném pruhu silnice, si našly cestu do mých plášťů. Setkal jsem se s tím už na Route 66. Prostě tam, kde je provoz zejména kamionů, tak jízda v odstavném pruhu neznamená zda, ale kdy k defektu dojde. Protože vpich je malý, tak kolikrát ten den ještě dojedete a zjistíte to až druhý den ráno, což se stalo mně.

Vyjíždím tedy s menším zpožděním, což společně s monotónní a jednotvárnou krajinou, která se odvíjí kolem cesty během celého dopoledne, nepřispívá k nejlepší náladě.

Krátce po poledni v městečku Townsend, posledním dnešním osídlení, dávám u pumpy něco k snědku a poté odbočuji na méně frekventovanou silnici, která až do konce dnešní jízdy vede do kopce. Ale na rozdíl od nezáživné dopolední krajiny začíná být cesta příjemnější, znovu se objevují stromy, přibývá zeleně a někdy kolem půl páté přijíždím na plánované místo dnešního odpočinku. Je to jednoduché tábořiště bez vody, bez elektřiny a jak už taky víte, i bez signálu 🫣.

Ivo.Read more