Aït Ben-Haddou

Cílem zbytku dnešního dne bylo dojet z Marrákeše do Ouarzazate. Po cestě jsme si chtěli ještě nakoupit zásoby v nějakém větším supermarketu, ale nakonec jsme zjistili, že v celém jižním vnitrozemském Maroku kromě Marrákeše nic takového nenajdeme. Jídlo a potřebné barely vody jsme tak většinou kupovali v malých krámcích, kterých naopak po cestě najdete spousty. Cesta na východ od Marrákeše vedla nejdříve pěkným zeleným údolím, ale po pár desítkách kilometrů začíná silnice stoupat do hor a překonává pohoří Atlas. S nadmořskou výškou a zeměpisnou délkou se krajina a její barevný podklad postupně mění - od zelené přechází v měsíční šedou až po marsovskou červenou. Cesta přes hory nabízí nádherné výhledy do okolí, ale zároveň je i zkouškou nervů, neboť musíte v horských serpentinách předjíždět spoustu pomalu jedoucích nákladních a zásobovacích aut. Zdejší silnice je však velmi dobrá a udržovaná, neboť je velmi důležitou dopravní tepnou na jihu Maroka, přičemž překonává i horský průsmyk Tizi-n-Tichka v nadmořské výšce 2260 m n.m. Deset kilometrů před Ouarzazate jsme odbočili na vedlejší cestu, abychom ještě před setměním navštívili proslulý ksar Aït Benhaddou. Je to jeden z nejhezčích a nejzachovalejších hliněných kasbahů v celém Maroku a ne nadarmo posloužil jako filmová kulisa hollywoodským filmům jako Lawrence z Arábie, Honba za klenotem Nilu nebo Gladiátor. Dříve však býval strategickým místem pro projíždějící karavany. Strategickým místem pro naše účely se však stal hotel Baba v Ouarzazate, kde jsme přespali.Leia mais