Půl roku zpátky jsem hleděl do dálky přes gibraltarský průliv na vrcholky hor atlaského pohoří a doufal, že se tam brzo podívám. To se mi vyplnilo hned v květnu 2014, kdy jsem se domluvil s Honzou, že si na 2 týdny sbalíme batoh a poletíme do Maroka. Meer informatie
  • David P.

Lijst met landen

  • Marokko Marokko
Categorieën
Auto, Wildernis
  • 2,3kafgelegde kilometers
Transportmiddelen
  • Auto1.509kilometer
  • Trein483kilometer
  • Bus317kilometer
  • Wandelen12kilometer
  • Lopen2kilometer
  • Vlucht-kilometer
  • Fiets-kilometer
  • Motorfiets-kilometer
  • Tuktuk-kilometer
  • Camper-kilometer
  • Caravan-kilometer
  • 4x4-kilometer
  • Zwemmen-kilometer
  • Peddelen/Roeien-kilometer
  • Motorboot-kilometer
  • Zeilen-kilometer
  • Woonboot-kilometer
  • Veerpont-kilometer
  • Cruiseschip-kilometer
  • Paard-kilometer
  • Skiën-kilometer
  • Liften-kilometer
  • Cable car-kilometer
  • Helikopter-kilometer
  • Blootvoets-kilometer
  • 23Footprints
  • 16dagen
  • 37foto’s
  • 0Likes
  • Fes

    9 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 26 °C

    Z Prahy jsme se přes Charleroi dopravili do města FES. Letiště je od centra města vzdálené asi 20 km a bez velkých zavazadel jsme měli v plánu odolat drahým taxíkům (mezi letištěm a vlakovým nádražím existuje fixní cena 120 Dh za taxi) a dopravit se do města lokálním busem za 4 Dh. Ani po půlhodinovém čekání jsme se však autobusu nedočkali, a tak jsme souhlasili s nabídkou taxikáře, že nás vezme do auta celkem 6, přičemž každý z nás zaplatil snesitelných 20 Dh. Taxík nás zavezl k vlakovému nádraží, odkud jsme pěšky ještě museli dojít k nejslavnější bráně Bab Boujeloud, kde jsme měli sraz s jedním anglickým studentem, u kterého jsme měli přes couchsurfing domluvené přespání. Po zjištění, že v Maroku nejde z českého mobilu volat na místní čísla, jsme Angličanovi Johnymu zavolali z místního automatu a přespali u něj přímo v medíně. Johny společně s dalšími třemi Angličany studoval arabštinu na místní univerzitě Al Karaouine, která byla založena již v 9. století a je nejstarší univerzitou na světě. Večer jsme s nimi zašli sednout do jedné z mnoha pouličních občerstvovaček a dali si kebab a tradiční marocký drink - horký a sladký mátový čaj, místními přezdívaný "marocká whisky".Meer informatie

  • Fes El Bali

    10 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 13 °C

    Fes je bývalé hlavní město Maroka a jedno z největších a nejstarších středověkých měst na světě. Místní medína je tou největší v celém Maroku a zároveň jednou z nejlépe zachovalých v celém arabském světě a člověk se při procházce místním labyrintem ulic a uliček přenese do období několika století zpět. Za hradby se nedostane žádné auto, a tak je přeprava čehokoli zajišťována osly, mulami či dvoukoláky. Na prohlídku medíny jsme se vydali již kolem osmé ráno. V tuto dobu je v medíně ještě pořádně mrtvo, a proto jsme vystoupali na kopec k pevnosti Borj Nord, odkud je krásný výhled na celou starou čtvrť města a její hradby. Poté jsme se vrátili opět do medíny, kde jsme se v místní spleti uliček zcela ztratili a pozorovali, jak město začíná pomalu ožívat - obchodníci otevírají svoje krámky, děti v dresech se v ulicích honí za fotbalovým míčem a každou chvíli uvízneme v nějaké oslí zácpě. UNESCO zde nedávno nechalo namontovat barevné cedule a směrovky, což turistům usnadní lepší orientaci po městě, především po dvou páteřních trasách napříč medínou, které vedou od brány Bab Boujeloud k mešitě Kairouine. Po vyznačené trase lze taktéž dojít k místním slavným koželužnám, ale k nim vede cesta jedině skrz mnoho dotěrných průvodců, kteří vás dále nepustí, pokud jim nezaplatíte něco za jejich průvodcovské služby. Pohled na koželužny je totiž možný pouze z teras místních domů nebo obchodů s kožešinami, kam vás pustí jedině za menší obnos peněz. My jsme návštěvu koželužen usmlouvali na 20 Dh. Po obědě jsme se pěšky vydali skrz židovskou čtvrť na vlakové nádraží a vydali se vlakem do Meknésu.Meer informatie

  • Méknes

    10 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 29 °C

    MEKNÉS je dalším z královských měst a taktéž býval hlavním městem Maroka. Oproti sousednímu Fezu je mnohem klidnější a příjemnější pro život. Nenajdete zde mnoho turistů, a tudíž ani skoro žádné dotěrné "průvodce". Většina turistů využívá město jako výchozí bod k nedalekým římským rozvalinám ve Volubilisu či k poutnímu místu Moulay Idriss. Také dnešní přenocování jsme měli domluvené přes couchsurfing, tentokrát u jedné belgické dámy (Monique), která zde žije již přes 30 let a pomáhá marockým ženám se vzděláním. Po příjezdu na nádraží jsme taxíkem dojeli za naší hostitelkou, odložili si věci a vydali se do místní medíny. Prohlídku jsme začali u největší brány Bab Mansour na náměstí Hedim. Také místní medína je zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO a procházka po ní je docela příjemná. S Monique jsme navštívili např. starou koránskou školu, mauzoleum a díky svým známostem nás zavedla nás i do míst, kam se turista normálně nedostane. Monique nám také domluvila návštěvu hamámu včetně masáže. Ačkoliv byl hamám velmi osvěžující, masáž byla přece jenom místním Arabem docela odfláknutá, ale alespoň nedošlo na žádné lámání kostí. Na večeři jsme s Monique zašli do pěkné restaurace k její známé, která nám připravila tradiční marockou večeři - zeleninový tajine s olivami, velbloudí maso a čaj.Meer informatie

  • Rabat

    11 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 24 °C

    Z časových a komplikovaných logistických důvodů jsme se další den ráno rozhodli vynechat populární archeologické místo Volubilis, které leží asi 20 km severně od Meknésu, a jeli vlakem rovnou do Rabatu. Do hlavního města země jsme dojeli zhruba po 3,5 hodinách. RABAT je pohodové moderní město na pobřeží Atlantského oceánu a je sídlem mnoha vládních budov, ambasád a samozřejmě i domovem krále. Do královského paláce je sice běžným lidem vstup zakázán, ale i tak je zde mnoho k vidění. Je to například pevnost Chellah, staré město založené Kartaginci, královská nekropole Almohadů a dnes obývané především obrovským počtem čápů. Za vstup 10 Dh jsou zde vidět zbytky starého města i pěkná zahrada. Přímo na pobřeží pak leží opevněný kasbah, citadela tyčící se na skále při ústí řeky Bou Regreg do moře. Nepřehlédnutelnou dominantou města je pak věž Hassan, kterou nechal ve 12. století postavit almohadský vládce Yacoub al-Mansour. Ten chtěl postavit i největší mešitu arabského světa, ale kvůli jeho smrti zůstalo pouze u vztyčených sloupů. Na stejném místě dnes stojí také mauzoleum Mohammeda V., prvního marockého krále po vyhlášení nezávislosti na Francii. Na vlakovém nádraží jsme si pak dali pozdní oběd a vydali se do Casablanky.Meer informatie

  • Casablanca - Hassan II mosque

    11 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 22 °C

    Po hodině jízdy vlakem jsme vystoupili na nádraží Casa-Port, tedy v přístavu. Moc levných hostelů zde člověk nenajde, ale na doporučení jednoho Maročana jsme se ubytovali v tradiční síti HI Youth hostelů nedaleko přístavu. Po chvíli odpočinku jsme se večer vydali k největší atrakci - mešitě Hassana II., která je s 210 m vysokým minaretem třetí největší mešitou na světě a je pojmenovaná po druhém marockém králi. Dokončena byla roku 1993 u příležitosti 60. narozenin Hassana II. Pohled na tento div moderní náboženské architektury při západu slunce byl fascinující. Bohužel víc toho Casablanca už nenabízí.Meer informatie

  • Casablanca - Place Mohamed V

    12 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 21 °C

    Casablanca je dnes největším marockým městem se skoro 4milionovou populací, velkým letištěm a přístavem. Velký rozvoj a ekonomický význam získalo město za dob francouzského protektorátu. Medina je malá a nezajímavá, avšak kolem ní bylo postaveno mnoho velkých moderních budov, širokých bulvárů a veřejných parků, ale také zde vzniklo mnoho chudinských čtvrtí, kde žijí chudí přistěhovalci z venkova hledající ve městě práci a štěstí. Kosmopolitní Casablanca tak dnes hodně připomíná moderní západní metropoli. Velké sociální rozdíly jsou ve městě patrné na každém kroku, potkáte zde bohaté i chudé, ženy v tradičních oděvech i v krátkých sukních s výstřihem. Po krátké prohlídce centra města kolem náměstí Mohammeda V. a okolních bulvárů a po přátelském rozhovoru o smyslu života s muslimským tramvajákem jsme opět naposledy nasedli na vlak, tentokrát na nádraží Casa-Voyageurs, a po 4 hodinách dojeli do Marrákeše.Meer informatie

  • Marrakesh - Medina

    12 mei 2014, Marokko ⋅ ⛅ 41 °C

    MARRAKÉŠ nás "přivítal" obrovským horkem, teploměr na nádraží ukazoval 45°C. Abychom se nespálili, hodili jsme na sebe bundu a šli jsme pěšky asi půl hodiny do našeho hostelu Riad Massin na začátku medíny. Ve změti uliček jsme ho nemohli najít, a tak se nám vnutil jeden Arab a za malý obnos nám ukázal cestu. Poté, co jsme se ubytovali, šli jsme si koupit dvě nezbytné věci - opalovací krém a spoustu vody. K večeru jsme se vydali na slavné náměstí Djemaa el-Fna, které je jedním obrovským divadlem pod širým nebem. Kromě obrovského množství pouličních prodavačů a stánků s občerstvením tu nalezneme různé kejklíře, zaklínače hadů, alchymisty, akrobaty, hudebníky či vypravěče, obklopené spoustou přihlížejících z řad místních i turistů. Taková ukázka toho, jak to asi vypadalo na náměstích několik set let zpátky, kdy neexistovala žádné moderní média. Jelikož nám vyhládlo, podlehli jsme vábení jednoho z mnoha místních naháněčů a zasedli ke stolu. Po půlhodinovém čekání jsme se dočkali našeho kuskusu s masem, po trojité žádosti o placení nám místo toho ještě přinesli čaj, ale to už jsme odmítli. Zkrátka vás chtějí na místě udržet co nejdéle a vytřískat co nejvíce peněz. Kousek od náměstí se pak tyčí dominanta města - nádherná mešita Koutobia z 12. století. Zpátky do hostelu jsme se z náměstí vydali přes súky, obrovské tržiště pod střechou s mnoha uličkami a obchůdky. Honza si zde zakoupil po delším smlouvání bílou košili s dlouhým rukávem, kterou jsem mu potom celý zbytek výletu záviděl. Ve změti uliček jsme se však ztratili a do hostelu nás přivedla až GPS navigace v mobilu.Meer informatie

  • Marrakesh - den 2

    13 mei 2014, Marokko ⋅ ⛅ 29 °C

    Marrákeš je centrem jižního Maroka, též nazýván jako "Perla jihu". Taktéž se jedná o královské město s tisíciletou historií a dnes je třetím největším městem země. Jeho typickou barvou je červená, a to díky červenému či okrovému zbarvení půdy a místních budov, což kontrastuje se zasněženými vrcholky Atlasu v pozadí. Ráno jsme se vydali na prohlídku hrobek dynastie Saadovců a paláce El Bahia (vstupy po 10 Dh), ale přes horké poledne jsme raději zůstali na hostelu. Na 16:00 jsme pak měli rezervováno půjčení auta v místní pobočce Dollar a mohli se vydat na ten pravý marocký road trip.Meer informatie

  • Aït Ben-Haddou

    13 mei 2014, Marokko ⋅ ⛅ 31 °C

    Cílem zbytku dnešního dne bylo dojet z Marrákeše do Ouarzazate. Po cestě jsme si chtěli ještě nakoupit zásoby v nějakém větším supermarketu, ale nakonec jsme zjistili, že v celém jižním vnitrozemském Maroku kromě Marrákeše nic takového nenajdeme. Jídlo a potřebné barely vody jsme tak většinou kupovali v malých krámcích, kterých naopak po cestě najdete spousty. Cesta na východ od Marrákeše vedla nejdříve pěkným zeleným údolím, ale po pár desítkách kilometrů začíná silnice stoupat do hor a překonává pohoří Atlas. S nadmořskou výškou a zeměpisnou délkou se krajina a její barevný podklad postupně mění - od zelené přechází v měsíční šedou až po marsovskou červenou. Cesta přes hory nabízí nádherné výhledy do okolí, ale zároveň je i zkouškou nervů, neboť musíte v horských serpentinách předjíždět spoustu pomalu jedoucích nákladních a zásobovacích aut. Zdejší silnice je však velmi dobrá a udržovaná, neboť je velmi důležitou dopravní tepnou na jihu Maroka, přičemž překonává i horský průsmyk Tizi-n-Tichka v nadmořské výšce 2260 m n.m. Deset kilometrů před Ouarzazate jsme odbočili na vedlejší cestu, abychom ještě před setměním navštívili proslulý ksar Aït Benhaddou. Je to jeden z nejhezčích a nejzachovalejších hliněných kasbahů v celém Maroku a ne nadarmo posloužil jako filmová kulisa hollywoodským filmům jako Lawrence z Arábie, Honba za klenotem Nilu nebo Gladiátor. Dříve však býval strategickým místem pro projíždějící karavany. Strategickým místem pro naše účely se však stal hotel Baba v Ouarzazate, kde jsme přespali.Meer informatie

  • Ouarzazate - Atlas studios

    14 mei 2014, Marokko ⋅ ☀️ 30 °C

    Den jsme začali klasickou marockou snídaní přímo v hotelu (vaječná omeleta, pečivo, tavený sýr, pomerančový džus, káva/čaj) a poté se vydali na návštěvu nedalekých filmových studií Atlas. Díky své rozloze, která zahrnuje i části místní pouště a hor, se jedná o největší filmové studio na světě. Vstup do něj stojí 50 dirhamů a prohlídka s průvodcem trvá zhruba hodinu. Společně s námi dvěma čekal na prohlídku ještě jeden Chorvat, který cestoval na motorce ze své rodné země až do Maroka. Náš průvodce nás pak vzal na cestu kolem světa a ukázal nám kulisy pro filmy odehrávající se např. ve starověkém Egyptě a Římě či dnešním Tibetu. Kromě již výše zmíněných filmů se zde natáčely dále snímky jako např. Mumie, Babel, Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, Království nebeské či několik epizod Her o trůny. Veškeré kulisy jsou však vytvořeny pouze ze dřevokartonu a polystyrenu a jejich autentičnost je dotvářena digitální technikou. Podle průvodce si filmaři vybírají Maroko k natáčení filmů především díky rozmanitosti místní přírody, dobrému světlu a levným nákladům.Meer informatie