Poprvé sám do města

Sám jsem nebyl svědkem žádného problému, nepříjemnosti, nebezpečí.... ale tenhle pocit ve mě vyvolávali sami kolumbijci. Od Fredyho, který za moji bezpečnost cítil zodpovědnost, přes jeho přátele až po jeho rodiče. Všichni mě pořád upozorňovali co nesmím dělat, co mi hrozí a pak přidávali příběhy co se jim nebo blízkým stalo, jak je okradli, zmlátili, přepadli, vyhrožovali... a to všechno pobouzelo moji fantazii, včetně spousty bezdomovců, podivných individuí, mladých poflakujících se výrostků....

Po dvou hodinách studia, kdy mi to už docela šlo.... zajímavé, že při hodině mám pocit, že jsem skoro rodilý mluvčí... ale potom v reálném životě nejsem schopen se vymáčknout... přišla Fredova mamka s taťkou, aby mě poznali a uvařili oběd... měl jsem hrůzu, že budu za blbce.... nakonec 70 procent jsem rozuměl... byl losos s rýži, smaženými banány a yukou... výborné!!! K tomu salát... vůbec nechápu jak to mohla v takové mikro kuchyni uvařit... jídlo prvotřídní. Taťka řídí bus pro Transmilenio...ten dlouhý, 36 m...16 kol... slušně oblečený v pěkné uniformě.. evidentně hrdý na svou práci... která trvá 9 hodin s jednou hodinovou přestávkou. Ptal se mě na perestrojku a věděl, kde je ČR a že jsme byli spojeni se Slováky. Pak už tento znalostní výkon nikdo nezopakuje - je normální, že se vás lidi na ulici ptají odkud jste - protože jste za exota. Ale na druhou stranu. Kdo z našich spoluobčanů dokáže říci kde je Kolumbie a jaké má hlavní město?

Pak jsem sám vyrazil do města.. chtěl jsem Muzeum de oro, ale je pondělí, vše je zavřené.
Skončil jsem zase v Botero muzeu, prohlédl příšernou sbírku moderny a uklidnil se zase klasikou. A pak zase šílená cesta Uberem... je špička a trvá to více jak hodinu... taky objednat uber je na min 20 minut. Dlouho se čeká a když už je konečně vybráno, vyzvednutí trvá 15 min. Šílené. Cesta ale stojí max 20.000...přes celé město, což je cca 120 Kč.Leggi altro