Opomíjená Huelva

Jak mnozí vědí z našich předešlých putování, občas rádi navštívíme nějaký zapadlý kout či město, o kterém se v průvodci nevyjadřují zrovna v superlativech. Bylo tomu takto například u Gijónu, který jsme přezdili na španělskou Ostravu a letos nás čekaly španělské Lovosice – Huelva. Náš knižní průvodce v odrážce Zajímavosti tvrdí, že není o čem psát, a proto žádné neuvádí. Tomu nešlo odolat! Jak jsme zjistili, tak to byla samozřejmě pomluva. 😊
Centrum města třeba není úplně nejkrásnější ve Španělsku, ale vévodí mu docela pěkná socha Kryštofa Kolumba. Ptáte se proč? On totiž kousek od Huelvy vyplul na svou první výpravu do „Indie“. Ještě více nás však zaujalo dlouhé vícepatrové molo, která je moc pěkně zrekonstruované, a které dříve sloužilo k vykládce a nakládce zboží a rud z přijíždějících lodí. Měli to tak vymakané, že molo, díky tomu, že je vícepatrové, mělo pro přepravu po kolejích mírný sklon od vody i k vodě, takže vagóny nemusely být poháněny žádnou lokomotivou. Nyní již molo slouží výhradně pro romantické procházky a místní rybáře. Rádi bychom ještě vysvětlili to srovnání s Lovosicemi z úvodu příspěvku. Celá oblast je totiž významně průmyslová s důrazem na chemický průmysl. Výhled do krajiny je tedy značně rozporuplný. Jedním směrem se táhne moc pěkná delta řek Odiel a Rio Tinto, stačí se ale jenom podívat kousek jinam a skutečně jsou na obzoru nevzhledné chemické továrny. Nutno dodat, že celý kraj prochází značnou a z našeho pohledu velmi zdařilou rekultivací, takže procházka podél delty je vskutku příjemná. Hulevo, jen tak dál a třeba přestaneš být opomíjenou zastávkou na cestě do Portugalska!Læs mere