Wallaby a Tekapo

Dnešní den začal, tak jak včera skončil. Při cestě do včerejšího kempu jsme potkali klokany, kteří nám skákali před autem.
Ráno jsme se vydali na farmu, kde měla starší paní cca 25 Wallaby klokanů, mohli jsme je nakrmit i pohladit. Musím říct, že to byl moc hezký zážitek a úplný opačná realita Nového Zélandu. Protože všude jinde klokany střílí, jsou pro ně škůdci, kteří spásají trávu ovcím a kravám. Takže na dost místech je cedule, že pokud uvidíte klokana, máte volat na nějaké číslo a někdo přijede a odstřelího. To samé se tu děje se zajíci. Smutné, ale i toto je Nový Zéland.
Poté jsme odpoledne pokračovali k našemu milovanému Lake Tekapo. Jeho barva je neuvěřitelná a zrovna je období, kdy tu kvetou lupiny, tak jsme toho hned využili. Jen těch lidí tady😒
Odpoledne a večer jsme strávili s našimi přáteli.

Today started the same way it ended yesterday. On the way to yesterday's campsite, we met kangaroos that jumped in front of our car.
In the morning, we went to a farm where an elderly lady had about 25 Wallabies, we could feed them and pet them. I have to say that it was a very nice experience and a complete opposite of the reality of New Zealand. Because everywhere else they shoot kangaroos, they are pests for them, who graze the grass of sheep and cows. So in many places there is a sign that if you see a kangaroo, you should call a number and someone will come and shoot it. The same thing happens here with rabbits. Sad, but this is New Zealand too.
Then in the afternoon we continued to our beloved Lake Tekapo. Its color is incredible and it is the season when the lupines are blooming, so we took advantage of it right away. Only those people here😒
We spent the afternoon and evening with our friends.Baca lagi