Pura Taman Ayun

Vcera vecer jsem totalne zmenila plan. Nejdriv jsem chtela vylezt na Gunung Batur, ale kdyz jsem se docetla, ze vesnici na upati hory vladne mafie, co nikoho nenecha jit nahoru samotneho (a 2hodinovy pomerne snadny trek do 1700 m neni nic, za co by clovek chtel dat nekrestanskych 50 USD!), zabookovala jsem si ubytovani a zamluvila ridice, co me zitra vezme do Munduku.
Centralni hory, jak tu oblasti rikaji, neni nic, kam by clovek chtel vyrazit autem z pujcovny ci nedejboze na skutru. Uzke strme silnicky s dirami hlubokymi desitky cm a - znovu opakuji - sileny provoz bez jakychkoli pravidel.
V 10 me pred hostelem vyzvedl 46lety Balinesan Made Arka se sluzebnim klimatizovanym renaultem spolecnosti Ubud Taxi and Transport Services (nejlevnejsi nebyli, ale zdali se mi nejverohodnejsi a profi, takze jsem se rozhodla investovat 550.000 rupii).
Made umel docela obstojne anglicky - rozhodne mnohem lip nez 99 % lidi, s kterymi jsem se na Bali zatim potkala. A i kdyz jsem to nemela v planu, prvni misto, kde me vysadil, byl kralovsky vodni chram Taman Ayun. Prvni z celkem 3 pamatek UNESCO, co dnes uvidim. Chram je obklopeny vodnimi kanaly. Hezke, turisticke, zpoplatnene (vcetne parkovani - 5.000 rupii, ktere jsem musela z kapsy vytahnout ja - mohlo by to byt v cene transportu, ne :-/?).
Jo a tipnete si, proc jsem vyfotila tu ceduli na poslednim snimku ;-).Baca selengkapnya