Svata Coupkova

Joined October 2014
  • Day42

    Palembang

    January 23, 2016 in Indonesia ⋅ ⛅ 27 °C

    Jak jsem rikala - s lety to jde v Indonesii jako po masle. Rano jsem se kralovsky nasnidala, rozloucila se s (asi) manazerkou meho luxusniho hotelu, co mi za foto se mnou (ach jo, uz zas :-() odpustila platbu za vcerejsi kafe (uz jsem se bala, ze budu muset tech 70 centu platit kartou, ufff) a za posledni rupie vzala ojek na letiste.
    Ve Starbucksu mi nechteli na kartu prodat prodat ani zblo, ale mela jsem stesti, ze pan, co stal ve fronte za mnou a vypadal jak manazer, dostal napoj a jidlo zdarma a rozhodl se mi je darovat. Tak jsem mela grand latte a brownie zdarma. Spolu s letem nacas (jedinym ze 3, co jsem si zvladla objednat na spravne datum) hezky zacatek noveho dne ;-).
    Read more

  • Explore, what other travelers do in:
  • Day41

    Palembang

    January 22, 2016 in Indonesia ⋅ ☀️ 30 °C

    Palembang je nejstarsi mesto na Sumatre. Aspon to tvrdi v muzeu Sultana Mahmuda Badarudina, co sidli v budove za kycoidnim Ampera Monumentem a snazi se o vyklad historie mesta. Dokonce i v - otresne (misty mi dalo docela zabrat pochopit, co tim chtel basnik rict - anglictine. Tristni sbirka vsemoznych podivnych artefaktu, oskudlane vycpaniny (presne) 4 zvirat prolozene ukazkami tradicnich odevu, do toho jakasi dioramata, zasle portrety "slavnych". Uffff. 20 000 rupii pro cizince. Meli by jim to spis davat jako odskodne za ujmu utrpenou na psychickem zdravi a ztraceny cas :-).
    Zbytek odpoledne jsem se poflakovala po obou brezich reky Musi v okoli mostu Ampera, ktery je evidentne highlightem Palembangu. A reka Musi tepnou mesta (ktere je obrovskym ricnim pristavem) a mistem, kde se odehrava cely zivot mistnich (chudych) lidi. Pracuji na ni, vozi na ni turisty v pestrobarevnych lodickach, perou v ni, myji v ni nadobi, deti i sami sebe.
    Na jednom brehu jsem si dala tradicni pempek (nebo taky empek empek), coz byla v podstate smazena mouka a v ni vajicko prelite necim jako worcestrovou omackou. Zakladem je ryba, kterou jsem tam necitila, ale verim tomu. A nebylo to uplne spatne. U jidla jsem pozorovala sachove partie mistnich, a musim rict, ze jim to teda evidentne pali. Vsechna cest.
    Na druhem brehu reky se rozklada tradicni vesnice s chatrnymi domecky chudych, postavenymi na kulech nad vodou (ne nadarmo se jim rika floating houses). Uzoucke chodnicky, spousta odpadku, baracky na spadnuti, ale pratelsti lidi a hromada stastnych deti, co me celou dobu pronasledovaly a porad se chtely fotit. Nakonec docela zajimave a prijemne zakonceni sumaterskeho dobrodruzstvi ;-).
    Read more

  • Day41

    Palembang

    January 22, 2016 in Indonesia ⋅ ⛅ 32 °C

    Jediny zpusob transportu, ktery tu dle me dosavadni zkusenosti funguje nacas, jsou letadla. Prezila jsem noc na modlitebnim koberecku mezi svaby a dalsi haveti, nalodila se na palubu Garuda Indonesia a na stolecek dostala snidani. Hned me napadlo, ze malinka vodicka, kus ananasoveho cehosi ve tvaru krychle a houska plnena mletym masem (mimochodem dost dobra) jsou satisfakci za tech 550 000 rupii, co jsem musela zaplatit za novou letenku. Hehe. Chtela jsem spat, ale misto toho jsem se musela cely let smat ;-).
    Za 55 minut se raz krajiny totalne zmenil - z olejovo-palmovych monokultur v huste osidleni druheho nejvetsiho mesta Sumatry obklopeneho opet olejem - tentokrat tim ropnym.
    Z letiste jsem vzala Gojek primo do Grand Malaka Etique Hotelu. Vypada jak mesita a je to luxus - a pritom skoro to nejlevnejsi (a porad celkem drahe :-/), co jsem tu nasla.
    Smyla jsem ze sebe svaby, pot a prach a na 2,5 hodiny se svalila do mekkoucke postele v klimatizovanem pokoji.
    Poznamka: V pulce spanku me vyrusila holcina z recepce, pry jestli muze presunout moje spodni pradlo ze zabradli pred pokojem, kde se susilo, nekam jinam. Byly to moje plavky a evidentne muslimske navstevniky dost poburovaly ;-).
    Read more

  • Day40

    Bengkulu

    January 21, 2016 in Indonesia ⋅ ⛅ 29 °C

    Bengkulu je se svymi 200 tisici obyvateli nejvetsim mestem provincie a k videni toho tady veru moc neni. X kilometru dlouha plaz je docela hezka. Bez odpadku a poseta rybari, co tu rano zkouseli stesti s podivnymi sitemi.
    Mezi lety 1938-1942 drzeli Holandani v jedne z mistnich vil v domacim vezeni pozdejsiho prvniho prezidenta nezavisle Indonesie, Soekarna. Ted je v tom dome neco jako muzeum - knihovny, postele, stary bicykl a par cernobilych fotek. Bez podrobnejsich (indoneskych i anglickych popisku) - mozna by to neco chtelo.
    Britsky hrbitov za katolickym kostelem je pripominkou britske kolonizace Sumatry mezi lety 1714 a 1741. Smutny to pohled na rozpadajici se hroby a mezi nimi susici se pradlo. Dalsi upominkou na britske imperium je Fort Marlborough, pevnost na vyvysenine hledici na ocean. Jedna z cel kdysi patrila taky Soekarnovi. Zachovale a docela fajn vyhledy.
    Kdyz jsem si sla k mori pro obidek, rozpadla se mi jedna zabka. No super. Pak jsem se potkala s Intan a jeji kamoskou, co jsem je vcera pozadala o couchsurfovani a vzhledem k pozdni hodine ho nemohla vyuzit. Byla jsem pro ne velka atrakce, porad se se mnou fotily a vozily me po meste. Ale fajn holky. A vzaly me na skutrech az na letiste, kde jsem je musela fakt drsne odbyt - jinak by tu se mnou sedely a stebetaly celou noc.
    "Miss Svata, ok, if you hide in "musola" and sleep, it is ok," po pulhodine presvedcovani mi mistni sekuritak dovolil nepresunout se do jednoho z mistnich predrazenych hotelu a pockat na letisti na muj ranni let. Pry tu spani rida zakazal a v modlitebni mistnosti me nikdo nenajde. Snad. Je tu vedro a nejsem z toho nadsena. Ale aspon rano poletim. Uz to skoro nevypadalo. Zabookovala jsem si totiz vtipne let na 22. unora a nikoli ledna. A stalo me to 554.000 rupii navic. Zlodeji. Ale moje blbost, ze :-(?
    Read more

  • Day39

    Bengkulu

    January 20, 2016 in Indonesia ⋅ ⛅ 27 °C

    Z 10 slibenych hodin se stalo opet 14 :-(. Docela neprekvapive. Ze Singai Penuh do Bengkulu je to vic nez 500 km a cesta je misty otresna. Nez se dostane na pobrezi Indickeho oceanu, nehjdriv prudce stoupa a pak klesa hustou neosidlenou dzungli Narodniho parku Kerinci, nejvetsiho na Sumatre. Nadhera! Silnice je doslova vytesana do hor, misty z jedne strany zavalena sesuvy pudy, z druhe strany pomalu se drolici a padajici ze svahu. Sedela jsem u okna na strane z toho svahu. Misty trochu strasidelne, musim rict :-/.
    U pobrezi se raz krajiny zasadne meni. Z provincie Jambi se stava Bengkulu a prirozena dzungle ustupuje dzungli umele - porostu palem pestovanych na byznys - palmovy olej. O nic mene impresivni a i by se to cloveku mozna libilo, kdyby nevedel, ze je to ekvivalent nasich smrkovych lesu :-(.
    Zastavili jsme se jen dvakrat - na obed a veceri -, a presto jsme skrz misty pulmetrove diry v silnici do Bengkulu dorazili o pul 11. Dalsi pulhodinu jsme jezdili po meste a hledali mi ubytovani. Skoncila jsem v predrazenem Sereni Guesthouse. Studena sprcha, ale ciste a klima. A na tech par hodin...
    Read more

  • Day38

    Sungai Penuh

    January 19, 2016 in Indonesia ⋅ ☀️ 27 °C

    Tak jsem si marne delala iluze, ze se snad dneska nekam signifikatne posunu. Po 12. me Een posadil na bus/mini van do vesnice Sungai Penuh, kde jsem doufala chytnout dalsi transport smer Bengkulu. Ani omylem - az zitra rano.
    Ve 2 jsem se tedy zasekla v zapadakove, kde se mi podarilo ubytovat se v hruzostrasnem guesthousu Kayu Manis. Turecke zachody jsou v jakemsi pristresku na dvore, o sprse si clovek muze nechat tak leda zdat a jestli nechytnu nejake brebery, budu se dost divit. Za 50.000, co by clovek nechtel, ze?
    Na ulici jsem videla popelare, to je teda zjev, jen tak dal!
    Naproti hotelu je seafood restaurace a trochu jsem to tu s hladovym zaludkem prehnala s objednavkou. Z vecere se stal take zitrejsi obed.
    Read more

  • Day38

    Danau Gunung Tujuh

    January 19, 2016 in Indonesia ⋅ ☀️ 27 °C

    Rano me Een na svem skutru zavezl k zacatku treku k jezeru, jehoz jmeno je mozne prelozit jako "jezero sedmi hor" (pripominka 7 vrcholu, ktere ho obklopuji, nejvyssi z nich 2 732 m). Hladina Danau Tujuh lezi v nadmorske vysce 1 950 m, a jezeto je tak nejvyse polozenou plochou (sve velikosti) v jihovychodni Asii.
    Trek je dlouhy 4 km a z 1 500 m nad morem asi hodinu konstantne stoupa hustou a bahnitou dzungli. Protoze lezi za hranici narodniho parku Kerinci Seblat, musela jsem zaplatit (znovu!, za kazdy jednotlivy vstup) 150.000 rupii. Nestalo to zato. Jezero hezke, ale evidentne oblibena turisticka destinace mistnich. Hemzilo se to tu stany a predevsim horami odpadku, co se nikdo neobtezuje odklidit. Skoda: melo by to tu jinak docela hezkou atmosferu.
    Read more

  • Day37

    Gunung Kerinci (3 805 m)

    January 18, 2016 in Indonesia ⋅ ☀️ 27 °C

    Ve 2 v noci zazvonil budik a Een zacal varit caj. Kdyz jsme ve 3 nasadili celovky a zacali pochodovat smer summit, lehce prselo, ale vyhledy dolu na vesnici byly super a dokonce se ukazalo i par hvezd. Skvele :-).
    Prvnich asi 150 vyskovych z naseho tabora ve vysce 3 050 m pokracovalo strmou rozbahnenou dzungli a pak u pristresku 3 (Shelter 3), kde jsme potkali skupinku mistnich turistu chystajici se taky na vyslap, zacala vegetace ridnout, zmensovat se a po chvili zmizela uplne.
    Od 3 300 m stoupal trek prudce uz jen po lavove hornine. Obcas stylem jeden krok nahoru, dva dolu. Nekdy lepsi nevidet, kam se clovek skrabe., ze ;-)? Od 3 000 metru vzduch signifikantne proridl a cim vys jsme byli, tim stal kazdy krok vic energie. V 5.45 jsme byli tam. Na vrcholu nejvyssi sumaterske (a 2. nejvyssi indoneske) hory, Gunung Kerinci. A byla tam kosa jak z nosa. Presto, ze skoro nefoukalo, mrzly mi ruce i nohy. Tipla bych to tak na 4 stupne nad 0. Brrrr.
    Pak zacalo svitat a zpoza krateru sopticiho siru (naposledy Kerinci vybuchla v roce 2009, predtim 1997 a 1982) se otevrely nadherne vyhledy: na cajove plantaze, nejvyse polozene jezero v Asii (kam mirim zitra), k Indickemu oceanu.
    A konecne taky na neuveritelne strmy trek, ktery nas cekal dolu. Ufff. Pred 9. jsme sbalili kemp a v 1 byli u brany narodniho parku o 2 100 vyskovych metru niz. Auauau, kolinka :-(.
    Ve 2 dnech jsme za 17 hodin (vcetne cetnych svacinkovych a dychacich prestavek) usli 19 km a prekonali 4 200 vyskovych metru. Ja poprve (a asi naposled), Een za svou karieru pruvodce presne po 634. Vsechna cest.
    Read more

  • Day36

    Kerinci Seblat National Park

    January 17, 2016 in Indonesia ⋅ ☀️ 27 °C

    V 8 me vyzvedl Een, popovezli jsme se 5 km z Kersik Tua k brane Narodniho parku Kerinci Seblat v nadmorske vysce 1 700 m a zacali pochodovat. Prvnich par kilometru po lehce rozbahnenem, nicmene temer rovinatem treku bylo na pohodu. Az jsem zacala pochybovat o tom, jestli vubec potrebuju pruvodce :-/.
    Ve 2 000 m jsme narazili na rostlinu, ktera pry kvete jednou za rok (dobry timing) a jejiz nazev jsem samozrejme zapomnela. Od 2 200 vyskovych to zacalo byt zajimavejsi. Za kriku siamangu a nescetneho ptactva jsme se zacali skrabat opravdovou, bahnitou, prikrou dzungli. Do toho nam misty prselo, Een serviroval jednu dobrotu za druhou a kdyz jsme po 7 hodinach chuze po treti odpoledne dorazili na misto, kde budeme dnes kempovat, mraky se rozestoupily a uzili jsme si i nejaky ten vyhled na 2. (po Indii) nejvetsi cajovou plantaz na svete.
    Ne nadlouho. Zabodli jsme posledni kolik, uvazali posledni provazek a zacalo zas prset. A uz neprestalo. Prave naopak: lehky destik se zmenil v poradnou bourku s hromy a blesky. Naposledy ji Een zazil snad pred 5 lety (a za cely zivot asi 3krat) a mel z ni pekne bobky. Kdyz oblohu protal blesk a celou horou otrasl elektricky vyboj, zazipoval stan a nechtel mi verit, ze to blesk od toho, aby do nas uhodil, bohuzel asi neodradi ;-). A tak jsme sardinky na veceri varili uvnitr. Pekne to tam smrdelo, kdyz jsme o pul 9 zalehli do spacaku a pokouseli se pres hromy a blesky aspon chvilku spat...
    Read more

  • Day35

    Kersik Tua

    January 16, 2016 in Indonesia ⋅ ⛅ -5 °C

    V Ayu Transport, co mi Ling z Hello Guesthouse doporucila, jsem si pozadala o autobus za 170.000 rupii a dostala auto za 130.000. Docela dobry deal, coz :-)? Zatimco na zadnim sedadle se tisnili 3 mistni plus dite, ja mela predni sedadlo sama pro sebe (no jo, bylo mi to trosku blbe, no :-/). Mijeli jsme nadherna jezera obklopena horami a vysoko polozene cajove plantaze a do toho poslouchali Beatles a Deep Purple, prolozene indoneskou hudbou. O cca 300 km dal a velmi prijatelnych 8 hodin pozdeji (vcetne prestavky na obed a odpoledni kopi susu, desne sladkou sumaterskou kavu) jsme byli v cili. Ve Family Homestay jsem se potkala s Eeenem (vyslovuj "En") Endatnem, ktery bude mym zitrejsim pruvodcem na vrchol Gunung Kerinci. Een mluvi skvele anglicky, predal mi vsechny instrukce a pak me zavezl do vesnice pro vodu a veceri. Uz se nemuzu dockat, az na to zitra rano skocime ;-).
    Vesnice Kersik Tua lezi v nadmorske vysce 1500 m, a tak je tu signifikantne chladneji, nez ve zbytku Sumatry. Takovych 18-20 stupnu vecer. Na indoneske pomery doslova mrazivo. A ja jsem po mesici v tropech zhyckana. Tesila jsem se na horkou sprchu, abych zjistila, ze mam v pokoji jen studenou. Tak dlouho jsem na neanglicky mluvici majitele gestikulovala, az me vpustili do pokoje jinych hostu, kde jsem se mohla trochu ohrat ;-).
    Read more

Never miss updates of Svata Coupkova with our app:

FindPenguins for iOS FindPenguins for Android