Frankfurt - Praha

Cesta domů je celkem v pohodě až na páteční zácpy kolem velkých měst, takže to jedeme delší dobu než standardně. Přijíždím úplně rozsekaný z té dlouhé cesty a těším se na děti a Ingrid, kteří pro mne jedou do Prahy. Stav insomnie mi fakt nedělá dobře.Usínám brzy a probouzím se také brzy, abych alespoň dopsal tento minblog:-) A to je krásné pohádky konec. Byla to nejúžasnější cesta ze všech, které jsem doposud absolvoval. Důvodem proč to tak je, jsou dva faktory. První a ten nejdůležitější jsou lidé na Filipínách. Nelze slovy popsat. Moc bych si přál, aby se lidé u nás k sobě chovali alespoň na 20 procent. Začít musí každý sám u sebe. Druhým faktorem je příroda. Je to něco, co si chrání. Je to boží nádhera.
Tak a teď už jen dostat hlavu z Filipín do reality:-) Neříkám, že to bude lehké.Leia mais