Středa 4

Počasí: slunečno, večer déšť

Dnes byla snídaně ještě lepší než včera. K šunce a sýru přibyla omeleta s bramborem, párečky a meloun, a káva byla výborná.
Po snídani si Pavlíček oblékal kalhoty, které jsem včera pracně spravovala lepenkou a zašívala, a najednou se rozpadly. Kalhoty i s mou prací letěly do koše.
Trasa vedla nejdříve vesničkami, pak lyžařským střediskem, poté jsme procházeli kolem přehrady a dále údolím s jezery a stádem koní. Stoupat jsme měli na vrchol, ke kterému vedla cesta, která existovala jen na mapě. Ve skutečnosti kde nic, tu nic, samý šutr a tráva. Vrchol Tuc de Marimanya (2662m) jsme nakonec dobyli. Za tu námahu jsme byli odměněni výhledy do všech světových stran. Pokračovali jsme po hřebeni a otvíraly se nám stále nové a nové pohledy do dolin. Následovala neznačená cesta dolů kamenným mořem, které nemělo konce. Upachtění jsme dorazili do chaloupky. Byla to taková chajda pro šest nocležníků dobře vybavená na přežití. Byli jsme za ní rádi, protože začalo pršet. Mysleli jsme, že ji budeme mít jen pro sebe, ale ve 21:30 dorazili dva promoklí lidé. Tak jsme se uskrovnili.

9:30 - 19:00
Trasa: Salardu (1270) - Refugi Gracia Airoto (2200m)
Stoupání: 1500m
Klesání: 570mWeiterlesen