Cast 4 Khao Yai

January 27 in Thailand ⋅ ☀️ 30 °C

Teil 4
Khao Yai Nationalpark
25. - 27.01.2026

Genug Wats und ähnliches gesehen, heute geht es weiter!
Es ist Sonntag, man meint, es wird nicht viel Verkehr geen, aber denskte, die Bangkoker sind auch reisewütig. Vielleicht auch deshalb, weil sie sehr wenig Urlaub haben und jede Möglichkeit zum Reisen nutzen müssen / wollen. Wir sind immer noch nicht allzu weit von dem Moloch mit seinen etwa 30 Millionen Einwohnern.

Heute wollen wir in den ersten NP Thailands, der seit 2019 sogar zu UNESCO Erbe gehört.

Leider haben wir festgestellt, dass alles, was außerhalb der totalen Hauptrouten liegt, keine Kleinigkeit ist dorthin zu gelangen.
Es gab 2 Möglichkeiten: entweder mit dem Zug, mehr als sehr billig, oder den GRAB nehmen. Zum Glück habe ich entschieden, die erheblich teurere, aber wesentlich einfache Art dorthin zu kommen, und habe den GRAB bestellt. Wie wenn ich etwas geahnt hätte.
Das Hotel dort, in Pan Chong, lag nämlich mehr als ungünstig, und vom Bahnhof dorthin zu kommen war auch fast unmöglich, weil dort Grab kaum vertreten ist.
Der Fahrer hat, wegen Staus auf der Autobahn, die meistens min. 5-spurig sind, die doppelte Zeit gebraucht, als geplant.
Im Hotel angekommen, wollten wir in die Stadt fahren, um „Cash“ zu holen, weil die am nächsten Tag stattfindende Tour in den NP laut webseite nur cash bezahlbar ist. Aber wie kommt man in das Zentrum, wenn kein Taxi da?
Und wieder einmal hat sich die Hlfsbereitschaft der Thailänder bestätigt. In dem Hotel konnte niemand englisch, also musste Übersetzer her, was super geklappt, hat.
Und jetzt wieder wie im Telegramm:
Die Tochter hat kruzrer Hand irgendeine Freundin angerufen
Die Freundin kam binnen paar Minuten (es war übrigens eine sehr junge Muslima), wir und die Tochter stiegen ein und los ging`s, „cash“ zu holen.
Erster ATM war leer, der zweite auch, also sagte das Mädel, wir fahren in eine Mall
Bei der 2. Bank haben wir endlich cash bekommen, wenn auch weniger, als ich gewollt habe.
Bei der Rückfahrt noch was zum Take awy geholt und ab nach Hause.
Das ganze hat gut und gerne 1,5 Std. gedauert.
Das schlimme für mich, das Mädel wollte überhaupt kein Geld von uns nehmen und ließ übersetzen, dass sie es gerne gemacht hat.
Und ich sage nur, danke schön, einfach nur Wahnsinn.
Da ich zwischenzeitlich die Tour in den NP organisieren angefangen habe, via e-Mail, man sprach dort sogar deutsch (der Inhaber). Hat sich die Firma auch gemeldet. Nach 3 Mails war alles gebucht, da wir nicht zum Büro konnten, wurde auch Abholung angeboten, und wir haben dann das mitgebrachte Essen vertilgt und sind kaputt ins Bett gefallen.

Eigentlich schreibe ich viel zu auswendig und persönlich, denke ich zumindest, ich möchte euch aber wirklich wie fast „live“ teilhaben lassen.

Der Tag im Nationalpark

Mit kleinen Verspätung wurden wir mit einem wie Safari Jeep abgeholt, dann noch 4 andere dazu und los ging`s. Der NP liegt sehr einsam und man braucht ein Auto, um dorthin zu kommen.
Unser Fahrer war ein junger Bursche, (oder auch nicht??, da man das Alter schwer schätzen kann) Und die Leiterin war eine sehr gut informierte Frau namens Moo.
In dem NP sind für freie Bewegung nur 3 kurze Wanderungen möglich. Alles andere darf nur mit einem Ranger unternommen werden, da die Größe des Parks und fast keine markierten Wege es nicht erlauben.
Unsere Leiterin hat sich sehr, sehr viel Mühe gegeben um Tiere, egal welche, zu finden und war auch erfolgreich. Dazu kam noch sogar eine Begegnung mit einem Elefant, was fast eine Rarität sein sollte. Eine etwa 1,5 stunden dauernde Wanderung gehörte dazu, später auch noch Besuch eines Wasserfalls.
Wir wurden um 07:30 abgeholt, und um 18:30 zurück gebracht.
Auch wenn es nur ein Tag war, es war voll mit Erlebnissen gespickt. Alle waren zufrieden. Wir können solche Ausflüge, besser Buchungen aus Südamerika, deshalb wissen wir, wovon wir sprechen.
Am nächsten Morgen, d.h. Heute, stand schon wieder die Abfahrt an. Aber wie am besten alles organisieren? Wir müssen mindestens von dem Hotel weg kommen! Und kein Taxi zu haben, wegen über die Platform Grab noch Bolt.
Schließlich schaute ich in ein gegenüber liegendes „Resort“ und in dem Moment lief mir ein junger Mann über den Weg und gleich kam die Frage, ob er helfen kann. Und ob! Und noch dazu, er lebte eine Zeit in Zürich und konnte ganz gut deutsch. Mit seiner Hilfe organisierte dann die Frau an der Rezeption ein durchaus überteuertes Taxi, aber was soll`s....

Unser Reise soll weiter in den Norden gehen, nach Sukhothai, eine ehmalige Hauptstadt.
Aber wie kommt man hin, die 600 km kann man nicht laufen und die Verbindungen sind schlecht von diesem Ort.
Ich habe dann entschieden, wir fahren zurück nach Ayutthaya, dort wird übernachtet und morgen, am 28.01. geht`weiter mit dem Fernbus.
Wir wurden zum Bahnhof gebracht, es wird mit dem Zug heute gefahren! Der Fahrer hat uns noch mit dem Gepäck geholfen und ich ging die Tickets kaufen. Der Zug fuhr in 20 Minuten. Auch wenn es ein Zug NUR der 3. Klasse war, (ohne AC, nur mit Ventilator und offenen Fenstern), er kam pünktlich, und die mehr als 100 km lange Fahrt hat uns pro Nase sage und schreibe 23 Baht gekostet, was 0,63 € gekostet!
In Ayutthaya hat uns dann ein Tuk Tuk zu dem gebuchten Guest House (wie Hostel) gebracht. Ein Unterschied zu den, bis jetzt gebuchten Hotel der Mittelklasse liegt darin, dass es hier kein architektoniches Wunder als Haus ist, drinnen aber mehr als glänzend sauber und alles vorhanden, wie in den fast 3x so teueren Hotels auch. Also, mehr Mut bei den Buchungen wagen, Jindriska!!!!! Der Inhaber hat für uns sogar gerade den Bus für morgen gebucht, und gleich das Tuk-Tuk für den Transport zum Busterminal bestellt. Alles sauber ausgedruckt, für die Hälfte des Preises, der auf dem Portal wo man Verbindungen buchen kann stand. Dafür gab es natürlich auch ein gutes Tipp.

Was soll ich sagen? Wieder ein mal, Ende gut, alles gut!
Ich hoffe, ihr habt Spaß bei mitfahren gehabt!

A nyni jako vzdy cesky:

Cast 4
Khao Yai Narodni Park (NP)
25. - 27.01.2026

Viděli jsme dost chrámů a podobných památek, dnes pokračujeme dál!
Je neděle, člověk by řekl, že nebude velký provoz, ale jak se zdá, i obyvatelé Bangkoku jsou cestovatelé. Možná i proto, že mají velmi málo dovolené a musí / chtějí využít každou příležitost k cestování. Stále nejsme příliš daleko od tohoto molochu s přibližně 30 miliony obyvatel.

Dnes se chceme podívat do prvního národního parku Thajska, který od roku 2019 dokonce patří do seznamu UNESCO.

Bohužel jsme zjistili, že dostat se kamkoli mimo hlavní trasy není žádná maličkost.
Byly dvě možnosti: buď vlakem, což bylo velmi levné, nebo taxíkem GRAB. Naštěstí jsem se rozhodl pro podstatně dražší, ale mnohem jednodušší způsob dopravy a objednal jsem si GRAB. Jako bych něco tušil.
Hotel v Pan Chong byl totiž velmi nevhodně umístěný a dostat se tam z nádraží bylo téměř nemožné, protože Grab tam téměř nefunguje.
Kvůli zácpám na dálnici, která má většinou minimálně 5 pruhů, trvala cesta řidiči dvakrát déle, než bylo plánováno.

Po příjezdu do hotelu jsme chtěli jet do města pro hotovost, protože podle webových stránek se výlet do národního parku, který se měl konat následující den, dal zaplatit pouze v hotovosti. Ale jak se dostat do centra, když tam není žádné taxi?
A opět se potvrdila ochota Thajců pomoci. V hotelu nikdo nemluvil anglicky, takže jsme potřebovali překladatele, což se podařilo diky mobilu skvěle.
A teď zase jako v telegramu:
Dcera rychle zavolala nějaké kamarádce.
Kamarádka přišla během pár minut (mimochodem, byla to velmi mladá muslimka), my a dcera jsme nasedli a vyrazili pro „hotovost“.
První bankomat byl prázdný, druhý také, tak ta dívka řekla, že pojedeme do nákupního centra.
U druhé banky jsme konečně dostali hotovost, i když méně, než jsem chtěl.
Na zpáteční cestě jsme ještě koupili něco s sebou a jeli domů.
Celá akce trvala asi 1,5 hodiny.
Nejhorší pro mě bylo, že ta dívka od nás nechtěla žádné peníze a nechala si přeložit, že to ráda udělala.
A já jen říkám: děkuji, to je prostě šílené.
Mezitím jsem začala organizovat výlet do národního parku, e-mailem, dokonce tam mluvili i německy (majitel). Ta firma. Odpovedela velmi rychle. Po 3 e-mailech bylo vše rezervováno, protože jsme nemohli přijít do kanceláře, nabídli nám také odvoz, a tak jsme snědli jídlo, které jsme si přinesli, a padli jsme unavení do postele.

Vlastně píšu příliš z paměti a osobně, alespoň si to myslím, ale opravdu bych vás chtěla nechat účastnit se toho téměř „naživo“.

Den v národním parku

S malým zpožděním nás vyzvedl safari džíp, přistoupili k nám ještě 4 další lidé a vyrazili jsme. Národní park leží velmi odlehlé a k jeho návštěvě je potřeba auto.
Naším řidičem byl mladý chlapec (nebo možná ne??, protože je těžké odhadnout věk) a vedoucí byla velmi dobře informovaná žena jménem Moo.

V národním parku jsou pro volný pohyb možné pouze 3 krátké túry. Všechno ostatní je možné podnikat pouze s rangerským průvodcem, protože velikost parku a téměř žádné značené stezky to neumožňují.
Naše průvodkyně se velmi snažila najít zvířata, ať už jakákoliv, a byla úspěšná. K tomu se přidalo dokonce setkání se slonem, což je téměř rarita. Součástí programu byla asi 1,5hodinová túra a později také návštěva vodopádu.
Vyzvedli nás v 7:30 a v 18:30 nás přivezli zpět.
I když to byl jen jeden den, byl plný zážitků. Všichni byli spokojeni. Můžeme takové výlety, lépe řečeno rezervace z Jižní Ameriky, doporučit, protože víme, o čem mluvíme.
Následujícího rána, tedy dnes, nás čekal odjezd. Ale jak to všechno nejlépe zorganizovat? Musíme se alespoň dostat pryč z hotelu! A nemáme taxi, protože přes platformu Grab ani Bolt nebylo nic k mani, zadne auto v blizkosti.
Nakonec jsem se podívala do „resortu“ naproti a v tu chvíli mi do cesty vběhl mladý muž a hned se mě zeptal, jestli mi může pomoct. A že jo! Navíc nějakou dobu žil v Curychu a uměl docela dobře německy. S jeho pomocí pak recepční zařídila sice předražené taxi, ale co, rubel musi rolovat....

Naše cesta má pokračovat dále na sever, do Sukhothai, bývalého hlavního města.
Ale jak se tam dostat? 600 km se nedá ujít pěšky a spojení z tohoto místa jsou špatná.
Rozhodla jsem se, že se vrátíme do Ayutthaya, kde přenocujeme, a zítra, 28. 1., pojedeme dál dálkovým autobusem.
Odvezli nás na nádraží, dnes pojedeme vlakem! Řidič nám pomohl s zavazadly a já šla koupit lístky. Vlak odjížděl za 20 minut. I když to byl vlak POUZE 3. třídy (bez klimatizace, pouze s ventilátorem a otevřenými okny), přijel včas a cesta dlouhá více než 100 km nás stála neuvěřitelných 23 bahtů na osobu, což je 0,63 €!

V Ayutthaya nás pak tuk tuk odvezl do rezervovaného penzionu (podobného hostelu). Rozdíl oproti dosud rezervovaným hotelům střední třídy spočívá v tom, že se nejedná o architektonický skvost, ale uvnitř je vše více než zářivě čisté a k dispozici je vše, co i v hotelech, které jsou téměř třikrát dražší. Takže, více odvahy při rezervacích, Jindřiško!!!! ! Majitel nám dokonce právě zarezervoval autobus na zítra a objednal tuk tuk pro dopravu na autobusové nádraží. Vše čistě vytištěné, za polovinu ceny, která byla uvedena na portálu, kde se dají rezervovat spoje. Za to jsme mu samozřejmě dali dobré spropitné.

Co na to říct? Opět, konec dobrý, všechno dobré!
Doufám, že jste si cestu s námi v tomto useku dostatecne vychutnali / užili!!!Read more