Chiang Mai 1+2

Teil 6
31.01.-05.02.2026
Chiang Mai Tag 1 + 2

Hallöchen an alle!

Ich hoffe, ihr seid noch micht eingefroren oder sogar eingeschneit. Oh wie ich das gerne wäre!!! Aber die schlaun Wettergötter haben mir es nicht bei Zeit verraten, dass wir so einen tollen Winter kriegen. Vielleicht dann Skifahren im Sommer auf dem Gletscher??? Das auch nicht, das ist aus der Mode gekommen, denke ich.
Nun zurück zum Thema.
Chiang Mai ist heute zu einer Metropole angewachsen. Hier soll es viel an Kultur und vor allem viel Natur in der Umgebung geben, dass die Touris wohl magisch anzieht, wie uns auch. Vor allem freue ich mich auf die Bergvölker, die in den Bergen rundherum nach ihren alten Gewohnheiten / Kultur noch leben, welche Jahrhunderte überlebt hat.

Die Busfahrt haben wir gut überlebt. Nach 3 Stunden wurde Pause gemacht und in dem sich dort befindlichem Restaurant konnte man ein bescheidenes Mittagessen zu sich nehmen., was wir aber aus bekanten Sicherheitsgründen ausgelassen haben. Überlebt haben wir trotzdem, sonst würde ich nicht mehr schreiben. (Das war im Fahrtpreis dabei).

Hier angekommen, es ist ein großes Busterminal, konnte ich erst wegen, wahrscheinlich dichte Nachfrage kein Transport kriegen, dann war ein Fahrer verfügbar, hat uns aber nicht richtig orten können und wir sollten irgendwohin, mit voller Bagage 300 m laufen. Am Ende kam dann doch ein Uuber, hier heiß es GRAB. Oder auch Bolt. Es ist auch wie Uber. Der hat sich wohl nicht ganz ausgekannt und unterwegs blieb er stehen, um die Zieladresse nochmals zu vergleichen. Dabei sind hier gleich 3 weitere Hotels neben uns. Was mich total überrascht war: Ich öffnete die Grab-App um nochmals nach dem Preis zu schauen. Was habe ich gesehen?! Eine Warnung, weil das Auto stehen blieb, ob ich in Ordnung bin, sonst hätte ich gleich aus der Warnung direkt die Polizei anklicken können. Ich klickte, „ich bin ok“.
Wir sind dann zum Essen gelaufen, und da ganz in der Nähe nur ein „Italiener“ war, sind wir dorthin gegangen. Italiener und Thailand passen nicht gut zusammen, nur das Espresso am Ende war mehr als hervorragend. Ob es an der Nähe der Kaffe-Plantagen liegen würde? Wer weiß es schon......!
Da unser Zimmer nur eine supermoderne Badewanne im Bad anzubieten hat, musste ich nach mehr als 20 Jahren wieder einmal in die Badewanne springen. Hinein ging es gut, aber raus!? Ohne jegliche Griffe kam ich mir vor, wie ein Walross, der aufs Land wollte. Wahrscheinlich ein Blick für die Götter. (LoL)

Sonntag, 01.02.2026
Ein Tag ohne weitere Vorkommnisse! Wunder gibt es immer wieder..., oder so ähnlich waren die Worte in einem Lied.
Heute war wiederum ein Tag der Wats.
Das Hotel wo ich gebucht habe ist zwar sehr schön, leider liegt es etwas ungünstig, sodass wir, um in die Altsatdt zu kommen immer Transport brauchen.
Grab musste her, der aber nicht kommen wollte, also gecancelt und Bolt versucht, Der war bald da und so haben wir nach etwa 15 Minuten die 4 km bewältigt. Ihr lacht wahrscheinlich, viele Läufer wären längst im Ziel, aber hier ist alles der langen Taktunk der Ampel geschuldet.
Ich zähle auf: erst war der Wat Chedi Luang an der Reise, der an sich recht schön war. Danach haben wir ein kleines Kunstdorf besucht, mit dem schönene Namen Kalm Village. Dort schtellt man Kunst aus und das ganze Ambiente war sehr schön gestaltet.
Dann kam uns unterwegs in die Quere Sam Kasat Denkmal, das der Entstehung Chiang Mai gewidmet ist.
Erst dann kam Wat Nr. 2, der hieß Wat Saen Muang Ma Luang, der etwas abseits lag und deshalb nicht viel besucht,
Nr. 3 kam dann um einige Hundert Meter weiter, Wat Chiang Man. Und am Ende wollte Paul noch zu einem Wat hingehen, von dem er nur die große Spitze eines Turmes gesehen hat. Der war leider geschlossen.
Genug Wats für heute, es war auch schon halb drei, Transport musste wieder her. Grab hat uns erneut versetzt, ständig hat es 11 Minuten wann er kommen wird, gezeigt, also gecancelt und Bolt hat wieder ausgeholfen. Die arme Fahrerin tat uns leid. An einer Kreuzung haben wir sage und schreibe über 10 Minuten gestanden, bis grün kam. Ich habe es wirklich mit der Stoppuhr gemessen. Das alles kostet ihre Zeit, in der sie Geld verdienen könnte.

Im Hotel angekommen, habe ich mich mit der Buchung für den Ausflug auf den höchsten Berg Thailands, der im Nationalpark Doi Inthanon liegt beschäftigt. 3 Anbieter verglichen, und hoffentlich den richtigen, keinen 08/15 ausgesucht.
Gebucht habe ich via WhatsApp. Anfrage meinerseits, Antwort zurück, gebongt, Abholung wo??? Hotelname zurück geschrieben und fertig! Gezahlt wird natürlich „cash in die Tasch“, wie immer.
So einfach kann das Leben sein!!! Und was hat in der Zeit Paul gemacht? Was schon! Augenpflege in waagerechte Position. (LoL)
Dahin geht es aber erst am Dienstag, den 03.02.2026.

==============================================================

Cast 6
31.01.-05.02.2026
Chiang Mai - Den 1 + 2

Ahojka vsem!

Doufám, že jste ještě nezamrzli nebo dokonce nejste zasněženi. Jak ráda bych byla!!! Ale chytří bohové predpovedi počasí mi včas neprozradili, že budeme mít takovou skvělou zimu. Možná pak lyžování v létě na ledovci??? To taky ne, to už vyšlo z módy, myslím.
Teď zpět k tématu.
Chiang Mai se dnes rozrostlo v metropoli. Má se tu nacházet spousta kultury a především přírody v okolí, která turisty přitahuje jako magnet, stejně jako nás. Těším se především na horské kmeny, které v okolních horách stále žijí podle svých starých zvyků a kultury, která přežila staletí.

Cestu autobusem jsme přežili bez úhony. Po třech hodinách jsme měli přestávku a v místní restauraci jsme si mohli dát skromný oběd, který jsme však z „bezpečnostních důvodů“ vynechali. Přežili jsme to, jinak bych teď nepsala. (Bylo to zahrnuto v ceně jízdenky).

Když jsme dorazili na velké autobusové nádraží, nejprve jsem nemohl sehnat dopravu, pravděpodobně kvůli velkému zájmu, pak se uvolnil řidič, ale nemohl nás správně lokalizovat a my bychom byvali museli s plnými zavazadly ujít 300 metrů, ale kterym smerem, to uz tam napsano nebylo. Nakonec přijel Uber, tady se jmenuje GRAB. Nebo také Bolt. Je to podobné jako Uber. Řidič se asi moc nevyznal a cestou zastavil, aby si znovu ověřil cílovou adresu. Přitom jsou tady hned vedle nás další 3 hotely. Co mě naprosto překvapilo: Otevřela jsem aplikaci Grab, abych se znovu podíval na cenu. A co jsem uviděla?! Varování, protože auto zastavilo, jestli jsem v pořádku, jinak bych mohla přímo z varování kliknout na policii. Klikla jsem na „jsem v pořádku“.

Pak jsme šli na večeři a protože v blízkosti byla jen jedna „italská restaurace“, šli jsme tam. Italská kuchyně a Thajsko k sobě moc nepasují, jen espresso na závěr bylo více než vynikající. Bylo to snad kvůli blízkosti kávových plantáží? Kdo ví...!

Jelikož náš pokoj ma v koupelně pouze supermoderní vanu, musela jsem po více než 20 letech znovu skočit do vany. Dovnitř to šlo dobře, ale ven!? Bez jakýchkoli madel ci uchytek jsem se cítila jako mrož, který se chce dostat na pevninu. Pravděpodobně pohled pro bohy. (LoL)

Neděle, 1. února 2026
Den bez pohrom! Zázraky se dějí pořád... nebo tak nějak zněla slova v jedné písničce.
Dnes byl opět den Watu.
Hotel, ve kterém jsem si rezervoval pokoj, jes ice velmi pěkný, bohužel je ale trochu nevhodně umístěný, takže abychom se dostali do starého města, potřebujeme vždy dopravu.
Objednala jsme Grab, ale ten nechtěl přijet, tak jsme ho zrušila a zkusila Bolt. Ten dorazil brzy a za asi 15 minut jsme urazili 4 km. Asi se smějete, mnoho běžců by už dávno bylo v cíli, ale tady je vše způsobeno dlouhým rytmem semaforů.
Progam dnes: nejprve jsme navštívili Wat Chedi Luang, který byl sám o sobě docela pěkný. Poté jsme navštívili malou uměleckou vesničku s krásným názvem Kalm Village. Tam se vystavuje umění a celé prostředí bylo velmi pěkně zařízené.
Pak jsme cestou narazili na památník Sam Kasat, který je věnován vzniku Chiang Mai.
Teprve pak přišel Wat č. 2, který se jmenoval Wat Saen Muang Ma Luang, který ležel trochu stranou, a proto nebyl příliš navštěvovaný.
Č. 3 přišel o několik set metrů dál, Wat Chiang Man. A na konci chtěl Paul ještě jít do Wat, ze kterého viděl jen velkou špičku věže. Ten byl bohužel zavřený.
Pro dnešek už bylo Watů dost, bylo už půl třetí a chteli jsme se vrátit. Grab nás opět zklamal, neustále ukazoval, že přijede za 11 minut, tak jsme to zrušili a Bolt nám opět pomohl. Bylo nám líto té chudinky řidičky. Na jende křižovatce jsme stáli neuvěřitelných 10 minut, než naskočila zelená. Opravdu jsem to změřil stopkami. To vše stojí čas, ve kterém by mohla vydělávat peníze.

Po příjezdu do hotelu jsem se zabývala rezervací výletu na nejvyšší horu Thajska, která se nachází v národním parku Doi Inthanon. Porovnal jsem 3 poskytovatele a doufám, že jsem vybral toho správného, ne nějakého průměrného, (Nemci tomu rikaji 08-15)
Rezervaci jsem provedla přes WhatsApp. Poslala jsem dotaz, dostala odpověď, domluveno, jeste otazka, kde nas maji vyzvednou? Napsala jsem název hotelu a hotovo! Platba samozřejmě „cash in die Tasch“, jako vždy.
Život může být tak jednoduchý!!!
A co delal v dobe Paul? Tu dobu stravil ve vodorovne poloze se zavrenyma ocima.
Ale tam se vydám až v úterý 3. 2. 2026.Read more