Galapagos

Na naše zvyklosti dost netypický výlet. Auto nás vyvezlo do nějakých 800 m nad mořem, odkud jsme měli pokračovat k okraji kráteru pěšky a cestou mít krásné výhledy. Bohužel v 900 metrech jsme došli do mraků.
Cestou jsme se na několika vyhlídkách zahlédnout dno nebo část kráteru, viděli jsme jen mlhu. Průvodce zkusil aspoň oblíbený trik s krásně se vracející ozvěnou, což v mlze krásně fungovalo, náladu tím skupině ale moc nespravil.
Naštěstí se po nějakých šesti kilometrech chůze začalo lepšit počasí, takže u našeho cíle poblíž místa poslední erupce v roce 2005 už bylo docela hezky.
Dali jsme si svačinu (houska s banánem a sýrem), nafotili něco lávy a měsíční krajiny a vydali se stejnou cestou zpět.
Na sopce je vidět vývoj vegetačních pásem od suché pouště po tropický les. Je tam chladněji, příjemněji, než na pobřeží.
Sierra Negra není nijak vysoká sopka vzhledem k průměru kolem 9 km. Většina kráteru se totiž zhroutila do sebe, dno je pokryté místy horkými kameny a lávou.
Cestou dolů jsme v polootevřeném autě docela zmokli, měli jen chvíli na převlečení a následovala dost divoká plavba na Santa Cruz.Weiterlesen