Medellín

Budík zvonil v 10 ráno (pro mě, Niki se tady pravidelně budí kolem sedmý) a my šli nakoupit snídani. Sehnali jsme müsli a mlíko na zbytek pobytu v Medellínu a k tomu přidali nějaký ořechy a tyčinky, abysme přes den nemuseli tolik utrácet za jídlo. Od 14:30 jsme měli zarezervovanou free walking tour v centru města. Tam jsme se vydali po svých, protože cesta trvala jen půl hodiny. Na místě na nás čekal skvělý guide, který nám sdělil, že nečekal tolik lidí a že má ještě kocovinu ze včera, ale co se dá dělat. Na začátku nám dal informace o vzniku Medellínu a po chvilce jsme se dopracovali k 80. až 90. letům, době Pabla Escobara a válek gangů. Hlavní problém vidí v zlehčování zločinů, které Escobar napáchal a také poukázal na to, že je v médiích až příliš romantizován. Po krátkém výkladu nás upozornil, abychom si dávali pozor na naše věci, protože se půjdeme podívat na rušná místa v centru a tam se často krade. Tak často, že i místní nosí batoh na břiše a ne na zádech. Zde jsme prošli místní trhy, viděli bývalý soud předělaný na nákupní centrum, první stanice metra, tlustý sochy a taky spoustu feťáků a žebráků. Kouřit pervitin nebo heroin přes sklo v centru města tady zjevně není nic, nad čím by se tu místní pozastavili. Na konci tour jsme Juanovi zaplatili zbytkem našich peněz a tak nám nezbylo na večeři (ono by to v první řadě na tu večeři stejně nestačilo). Šli jsme tedy hledat bankomat, ale po hodině a půl jsme to vzdali a vzali Uber zpět do našeho ubytování. V tomhle městě s 2,5 miliony obyvatel je zjevně nemožné vybrat peníze. V naší čtvrti Laureles jsme našli restauraci, kde šlo platit kartou a po cestě také našli bankomat. Sice naší kartu neakceptoval, ale máme další, a tak si zítra dáme druhý pokus. Když jsme se vrátili zpět na hostel, naplánovali jsme další prohlídky, koupili vstupenky, zařídili ubytování a šli opět kolem půlnoci do postele - původní plán byl jít spát kolem devátý...Baca lagi