Puno

Na autobusové nádraží jsme dorazili krátce před sedmou a šli hledat náš terminál. Po chvíli zmatků jsme zjistili, že musíme zaplatit poplatek za použití nádraží (2 Soles na osobu), než nás vůbec pustí k autobusu...

Když nás konečně pustili, čekal už náš autobus na místě. Naložili jsme zavazadla a šli se posadit. Tentokrát jsme seděli nahoře ve druhém patře přímo před čelním sklem, odkud byl super výhled a i dost místa na nohy. Jízda dnes utíkala rychle, protože jsme si zavolali s rodičema, koukali na seriál a učili se španělsky. Ke konci jízdy se jeden spolucestující postavil, zapnul mikrofon a svůj přenosný repráček a rozjel teleshopping na živo. Obcházel všechny a nabízel jogurt, sladkosti a nějaký divný prášky v pixlách. Před tím dával samozřejmě přednášku ke každému produktu, akorát ho nikdo neposlouchal.

Do Puna jsme přijeli se zpožděním asi jen hodinu, což bylo lepší, než jsme čekali. Na nádraží jsme rovnou koupili jízdenku na středu do města Copacabana v Bolívii, abychom to později nemuseli řešit online a dráž.

Pak jsme skočili do taxíka a jeli na hostel. Udělali jsme check-in a už v tu chvíli jsme byli mile překvapeni z hostelu - v lobby byla krásná výzdoba, všude čisto a spousta místa. Když jsme přišli do pokoje, naše nadšení pokračovalo. Takhle krásné ubytování jsme dlouho neměli. Nebyl ale čas vše zkoumat, bylo už 15:00 a my ještě neměli žádné jídlo dneska. Po cestě na oběd jsme akorát odevzdali oblečení na vyprání a šli na hlavní náměstí, kde se nachází prý nejlepší restaurace.

Nejlepší restaurace v Puno znamená, že se člověk slušně nají a nezaplatí ani moc peněz. Já si dal typické jídlo - alpaka s quinoa - a Niki salát.

Dneska už nám moc času nezbývá na objevování okolí, a tak jsme radši zařídili program na zítřek a bookli tour. Tím bylo prakticky vše vyřešeno a my jsme se šli toulat městem. K tomu jsme si vybrali pár míst, které prý stojí vidět za to.

Pár náměstíček, fontán a vyhlídek nám zpříjemnilo večer, na nás se ale podepsala únava z dnešní jízdy autobusem. Vrátili jsme se tedy po chvíli domů a šli raději plánovat další etapu naší cesty - Bolívii. Přeci jen se to blíží a my musíme vypilovat náš zatím hrubý plán. Už zbývalo jen dojít na večeři a zařídit ubytování na další dvě destinace, než jsme padli do postele a šli spát.Read more