Santa Cruz de la Sierra

Zastávka v Santa Cruz se příliš nepovedla. Nenavštívili jsme prakticky nic, co bylo v plánu, a navíc tady celou dobu pršelo. Dnešek nebyl výjimkou. Když jsme sbalili věci a odevzdali pokoj, čekal na nás venku obří slejvák.

Co tedy jiného dělat, než vzít Uber do nákupního centra. Tam bohužel neměli žádné skříňky na odevzdání věcí, takže jsme museli tahat všechny věci s sebou. Nikča si tu konečně mohla koupit nové voděodolné boty, které už dlouho nutně potřebovala.

Na oběd jsme zašli do asi 10 minut vzdálené restaurace na vynikající Bowl, abychom taky jedli něco relativně zdravého. Po návratu do nákupního centra jsme chtěli strávit zbytek času před naším autobusem v zábavním parku, všechny bowlingové dráhy však byly obsazeny a ostatní hry a atrakce nedávaly smysl.

Zůstali jsme tedy akorát sedět v jídelní zóně, povídali si a hráli na telefonech. Nakonec jsme si ještě krátce před šestou koupili něco k jídlu a nechali se odvést na autobusový terminál.

Tady byl chaos jako vždy a každý křičel různá jména měst, kam za chvíli odjížděly autobusy. My zaplatili poplatek za použití terminálu a šli čekat na náš autobus. Kolem procházeli prodavači a prodavačky a nabízeli různé jídlo - pečené kuře s rýží, hamburgery s hranolkami, sýrové kuličky, nudle s parkem a vajíčkem a nebo ovocné misky. Všechno bylo čerstvé a vonělo skvěle. My si koupili pár sýrových kuliček na cestu a odevzdali batohy.

Niki trochu tlačila na to, abychom odevzdali batohy a šli obsadit naše místa v autobuse, protože měla pocit, že se ne každý bude držet zasedacího pořádku. V žádném z dálkových autobusů to však doteď nebyl problém, tak proč to hrozit.

Odevzdali jsme tedy velké batohy a uvelebili se na našich místech jako jedni z prvních. Autobus se pomalu plnil a my měli za chvíli odjíždět. V tu chvíli přišla paní, která měla jízdenku na stejné místo jako my a začala dělat scénu, že co tam sedíme. My jsme jen řekli že sorry, ale že tam taky máme jízdenku a už se s ní dál nebavili. Schytal to ale prodejce jízdenek, který jedno místo prodal dvakrát a paní trvala na tom, že tam chce sedět. Po asi 10 minutách hodně intenzivní konverzace, během které jsme hodněkrát zaslechli výraz "gringos", se posadila za nás a my mohli vyrazit.Read more