- Show trip
- Add to bucket listRemove from bucket list
- Share
- Day 128
- Wednesday, May 15, 2024 at 11:05 AM
- ☁️ 6 °C
- Altitude: 65 m
ChileTorres del Paine51°7’20” S 73°7’55” W
Torres del Paine
May 15, 2024 in Chile ⋅ ☁️ 6 °C
Na první den v Torres del Paine jsme se rozhodli rezervovat okružní jízdu, která nás má vzít po nejhezčích bodech národního parku během jediného dne. Nejsou zde samozřejmě zahrnuty místa, kam je třeba jít nějak daleko od silnice. I přesto se prý ale jedná o nádherný výlet. Tak uvidíme.
Došli jsme si na snídani a byli překvapeni její kvalitou. Toasty, šunka, sýry a tak dál. Před půl rokem bychom se divili, proč je výběr tak malý, teď nám to však připadá jako královská hostina. Pak přišla zpráva, že máme jít ven, aby nás nabrali. Za pár minut dorazila dodávka a jelo se. To bylo kolem osmé ráno.
Lístky do národního parku máme nakoupeny už ze včerejška, ty jsme si museli zařídit sami. Náš průvodce byl asi 55 letý, velmi sympatický pán, který nám nadšeně povídal, co vše dnes teoreticky můžeme vidět. Podle předpovědi má prý vyjít počasí, tak máme doufat.
Když jsme přijeli na první vyhlídku u jezera Sarmiento, právě na druhé straně vycházelo slunce. Odsud jsme poprvé mohli pozorovat masiv Paine, po kterém je národní park pojmenován. Právě kolem něj vedou slavné okruhy O a W. Obecně se skoro vše točí právě kolem tohoto místa. Na masivu se nachází dvě různé formace - Torres (věže, k vidění na třetím a čtvrtém obrázku v pravé části) a Cuernos (rohy).
My jeli dál a poslouchali informace o zvířatech v parku. Je zde možné vidět guanaco, jejichž populace je regulována pumami. Je zde nejvyšší koncentrace pum na světě, i tak ale člověk potřebuje notnou dávku štěstí, aby je mohl spatřit. O něco dál na jihu však nejsou žádné pumy a guanaco se mohou normálně lovit - pokrmy z nich je možné najít ve spoustě restaurací.
Další zastávkou byla Laguna Amarga. Jezero samo o sobě není ničím výjimečné, když ale vyjdou podmínky a je bezvětří, je možné vidět zrcadlení skalního masivu nad ním. A dneska je zrovna ten den. Na jezeře nebyla ani vlnka a hladina perfektně odrážela obraz nejznámějších vrcholů v Chile.
Odsud jsme pokračovali dál a průvodce pravidelně koukal podél cesty, jestli náhodou nenajde nějakou pumu. A našel. Chvíli ji sledoval v dalekohledu, pak nám řekl, ať vystoupíme a začal nám ji ukazovat ve svém foťáku. My jsme absolutně nic neviděli, ale bylo nám blbé to říct a tak jsme poslušně stáli a hledali na kopci každý sám pro sebe.
Po chvíli jsme ji nakonec spatřili, ale na telefonu to skoro nešlo zachytit. Ostatní cestující s drahými kamerami měli lepší výsledky. Pak jsme naskákali zpět do auta a jeli dál.
Jenže po asi dvou minutách jsme stáli znovu. Tentokrát se jiná puma procházela nedaleko silnice. Teď už byla blízko nás. V tichosti jsme stáli vedle auta a s nadšením ji pozorovali, než zmizela za kopcem. Máme zjevně obří štěstí, že můžeme vidět hned dvě za jediný den.
Pak přišly ještě tři zastávky u různých jezer, přičemž každé z nich mělo díky složení vody jinou barvu. Nad horami se navíc formovaly poměrně netradiční mraky.
U jezera Grey jsme dostali hodinu čas, abychom si dali oběd a nebo se vydali na procházku kolem. Dali jsme přednost objevování okolí a šli na pláž. Prý má odsud být vidět ledovec Grey ležící 17 km daleko, bohužel to nebylo možné stihnout v tom čase, který máme k dispozici. Alespoň jsme se prošli po pláži a "užívali si ticha" - přes šílený vítr nebylo nic jiného slyšet. Oběd jsme pak museli stihnout během pěti minut. Rychle jsme do sebe nasoukali naše housky a běželi do dodávky.
Tím teoreticky skončila naše projížďka rezervací Torres del Paine, protože jsme ho za ani ne 20 minut opustili na druhé straně. Jako malý bonus na rozloučenou nám k tomu přidali vyhlídku na řeku Serrano. Ta sice neleží v parku, kvalitou ale předčí nejedno místo v něm.
Pak už byl ale doopravdy konec a my jeli zpět. Jako poslední na nás čekala návštěva jeskyně Milodón ležící asi 24 km severně od Puerto Natales. Tady prý dříve našli pozůstatky mylodona, pozemního lenochoda. Kromě toho to je fakt velká díra s rozměry 30 m na výšku, 50 m na šířku a 200 metrů do hloubky. To je bohužel asi vše, co se o této jeskyni se vstupem za 270 Kč dá říct. Příroda kolem je ale krásná.
Po návratu zpět kolem půl šesté jsme se postarali jen o to nezbytné a šli se vyspat. Zítra vstáváme brzo ráno a jdeme na túru.Read more























To jsou za poslední dny tak nádherný, skoro až kýčovitý fotky. Musí to být fantastický, co všechno vidíte a zažíváte. [Alice a Míra]