Návrat na zem

(english version down below)

Po měsících nomádství a vrtkavosti osudu, kotvíme. V plánu sice bylo dojet až na jih, copak ale na tom sejde? Jestli máme postel támhle nebo tady je vlastně fuk. Hlavně že stojí rovně a nemá kola!
Najít útočiště ve Wanace navíc přichází vhod. Nejen že celé místo vypadá jako reklama na pohádku, ale taky nám už po měsících cestování chybí peníze. Když pak okolní kopce pokryje sníh, v autě nám zatuhne.
Takže potřebujem džob, čtyři stěny a radiátor k tomu! Jenže nastává problém. Nafintěnou Wanaku drsně obléhá armáda hledačů štěstí! Tisíce duší mimo domov, které chtějí to samé. Bydlet, vařit a pracovat uprostřed přenádherné krajiny.
Uběhnou dva týdny, a my stále nic. Stále bydlíme v kempu a vodu čepujeme z kohoutku u knihovny. Telefon nabíjíme ze zásuvky na mikrovlnku, a pod dekou spíme v čepici a bundě. Začíná přituhovat.
Facebookové stránky zaplavují zoufalí spoluvězni žadonící o práci a noční teploty padají k nule.
Najednou zjišťujem, jak naivně jsme do Wanaky vpadli. Jsme tu sami, a nikoho nezajímáme. Jen další dva z tisíců jiných.
Procitáme do kruté reality.

Back Down to Earth

After months of nomadic life and constant change, we finally drop anchor.
The original plan had been to make it all the way down south—but does that matter now? Whether our bed is over there or over here is not the point. The important thing is that it stands level and doesn’t have wheels.
Finding home in Wanaka seems well timed. Not only does the whole place look like an advertisement for a fairy tale, but after months on the road, we are also broke. And once the surrounding hills disappear beneath snow, life in the car turns bitterly cold.
So we need a job, four walls, and a radiator.
There is just one problem.
Shiny little Wanaka is under siege by an army of fortune seekers. Thousands of souls far from home, all chasing the same dream as us: to live, cook, and work in the middle of absurdly beautiful scenery.
Two weeks pass, and we still have nothing.
We are still living in the campsite. We fill our water bottles from the tap outside the library. We charge our phone from the socket beside the microwave. At night, we sleep under blankets wearing hats and jackets.
The winter is tightening its grip.
Local Facebook pages are flooded with desperate fellow inmates begging for work, while night-time temperatures slide towards freezing. We suddenly realise how naively we arrived in Wanaka.
We are alone here, and no one cares.
Just two more among thousands of others.
We wake up to a harsher reality.
And just like that, after months of freedom and open roads, we are back down to earth.Read more