Maori Point Vineyard

S myšlenkou prodloužit svá víza koketuji dlouho. Když však slavně vyhrajeme byt, a to na celých 6 měsíců, už není cesty zpět. Musím podat žádost. Krom tučného poplatku pak mlsní Zélanďáci požadují ještě něco navíc. Tři měsíce práce na farmě. Jinak si bal kufry. Jelikož mi sběr borůvek vynesl jen deset týdnů, potřebuji nabrat další tři. Jenže, přes nastoupenou zimu sady spí, a hledat u nich džob vypadá jak marnost. Hlavou mi však protne nápad. Vím, že stromy člověk prořezává v zimě. Když do toho vyzvím, že vinnou révu zastřihují sadaři ještě o chloupek dřív, zajásám. Vinic totiž najdete okolo Wanaky stejně jako hor. Tuny! Stačí teda najít farmáře, který najde slitování s jedním českým, velmi brzo ilegálně zde žijícím hochem. Napodruhé mi pomáhá Češka Nikol a vypichuje vinici za městem. Když pak Sophie volá majitelce Maori Point, ta sice málem v autě nabourá, ale beztak nám nabízí pozvání. A my poznáváme Marilyn. Entuziasmem přetékající sedmdesátnici, která vínem žije. Ačkoliv svých 30 tisíc rostlin stříhá povětšinou téměř sama, pomoc nakonec přislíbí. Musím však ještě pár týdnů počkat. Takže zatímco v mizérii bídačím na stavbě, ve vzduchu visí naděje. Jak už však padlo minule, v jednu chvíli nastává zlom, a já Christie Brothers opouštím. Překvapí vás poté stejně jako mě, že v ten samý den objevuji v kompu mail, že od pondělí nastupuji? Jednoduše zázrak na druhou. Ámen.Read more