• Christchurch

    Sep 18–21, 2025 in New Zealand ⋅ ☁️ 17 °C

    (english version down below)

    Čtyři pruhy, mraveniště aut, to vše znamená jediné. Vracíme se do civilizace. Christchurch drží odznak pro nejtlustší město Jižního ostrova a také to druhé největší na Zélandu. Po měsících života na vesnici nás to trochu děsí. Oproti většině baťůžkářů však zůstáváme příjemně překvapeni.
    Okolí zdobí zelenající se krajina, která hrdě hlásí svou pozici na pobřeží. Toulky místními kopci nám tak nastavují k parádním výhledům. Rozbalujem navíc krásné počasí, což působí jako kouzlo proti všem stížnostem a chmurům. Ty povětšinou padají na město samé, kde mnozí haní donekonečna rozlezlá sousedství. Mně je tu však príma. Nad hlavou cítím prostor, což je v mrakodrapech posedlé době velký luxus. Jaro kouká ze všech koutů, hřeje, a náš pobyt je super.
    V roce 2011 zasáhlo Christchurch zemětřesení. Tragédie, která stála život dvě stovky lidí a způsobila extrémní škody. Jedno odpoledne navštěvujeme tzv. mrtvé zóny. Místa, a celé čtvrti, kde po odklizení následků vláda rozhodla, že zůstanou z důvodu přetrvávajícího rizika už navždy prázdná.
    Kráčíme ulicemi, kde zůstaly pouze holé cesty. Kolem poletující ptáci, z porostu občas vykoukne starý elektrický stožár. Ticho a klid, který jen na skok od hlavní silnice působí prazvláštně.
    Poslední zastávku pak věnujeme starým známým. Tipněte si, jak dlouho vám potrvá, než navážete nit s někým, koho jste dvacet let neviděli. Sophiina kamarádka Rosie přesídlila z Anglie na Zéland, když jim oběma bylo osm.
    O dvacet pět let později klepeme na její dveře. A.... trvá jim to asi pět sekund! S rodinkou o třech mrňatech pak strávíme moc fajn odpoledne. Dáme oběd, a když pak odrazíme na pláž, která leží jen 10 minut ze dveří, začínám pomalu věřit, že Christchurch je ideální místo k žití.
    Slunce svítí, písek hřeje a děti vydají za kopec poctivé legrace. Zbývá mi tedy už jen vyřešit tu nejdůležitější otázku. Jaký skateboard si vyberu, abych porazil draka?

    Christchurch

    Four lanes, an anthill of cars—that means only one thing. We’re back in civilization. Christchurch holds the badge for the fattest city on the South Island and is also the second largest in all of New Zealand. After months of rural life, it’s a bit intimidating.
    But unlike most backpackers, we end up pleasantly surprised. The surroundings are dressed in lush greenery that proudly announces its coastal identity. Wandering through the local hills rewards us with stunning views. On top of that, we unpack beautiful weather, which works like a charm against all complaints and gloom.
    Most of the criticism tends to fall on the city itself, where people endlessly complain about its sprawling neighborhoods. But I like it here. There’s a sense of space above your head—something that feels like a luxury in this era obsessed with skyscrapers. Spring is peeking out from every corner, warming everything up, and our stay is genuinely great.
    In 2011, Christchurch was struck by an earthquake—a tragedy that claimed around two hundred lives and caused massive destruction. One afternoon, we visit the so-called “red zones.” Entire areas where, after the cleanup, the government decided they would remain permanently empty due to ongoing risk.
    We walk through streets where only bare roads remain. Birds circle overhead, and now and then an old power pole pokes out from the overgrowth. A strange kind of silence and calm, just a stone’s throw from a main road.
    Our final stop is for some old friends. Take a guess—how long does it take to reconnect with someone you haven’t seen in twenty-five years? Sophie’s friend Rosie moved from England to New Zealand when they were both eight. Twenty-five years later, we knock on her door. And… it takes about five seconds!
    We spend a lovely afternoon with her family—three little kids full of life. We share lunch, and then head to the beach just ten minutes from their door. The sun is shining, the sand is warm, and the kids provide more than enough genuine fun.
    At that point, I start to believe Christchurch might actually be the perfect place to live.
    There’s just one crucial question left to solve:
    What skateboard should I choose to defeat the dragon?
    Read more