Tarifa

Odpoledne jsme přejeli pár kilometrů do městečka Tarifa, které je nejjižnějším sídlem Pyrenejského poloostrova. Přes 14 km širokou gibraltarskou úžinu je zde dokonce vidět až na africké pobřeží. V půlhodinových intervalech zde také odplouvají trajekty do marockého Tangieru. My jsme autem zaparkovali u pobřeží přímo u mysu Punta de Tarifa. Po uměle vytvořené cestě se zde dostanete na ostrůvek Isla de las Palomas, tedy nejjižnějšího cípu kontinentální Evropy. Ten taky tvoří pomyslnou dělicí čáru mezi Středozemním mořem a Atlantským oceánem. Podle libosti se tu tudíž můžete i vykoupat v obou vodách, což jsme taky udělali. Moře tu však bylo docela studené a také tu hodně foukalo, což spíše vyhovovalo místním surfařům. Plni navátého písku ve vlasech jsme se tedy po krátké koupačce vypravili na malou obhlídku města a večer jsme dojeli do Sevilly. Cestou do tohoto centra Andalusie jsme taky poprvé a naposledy museli využít placeného úseku dálnice, neboť GPS nám tímto směrem neplacenou variantu cesty ani nenabídlo. Nutno tedy říct, že v Andalusii se dá kromě páteřní dálnice E-5 mezi Cádizem a Sevillou bez problémů pohybovat po neplacených rychlostních silnicích (značeno písmenem A). Druhou placenou dálnicí je E-15 v horizontálním směru podél Costadel Sol, která se dá využít v případě, že se nechcete zdržovat semafory na A-7 po obydleném pobřeží.Meer informatie