Las Vegas - day 2

Druhý den jsme si konečně trochu pospali a vstávali až po desáté hodině, jelikož jsme po třech nocích strávených pod stanem za sebou konečně spali na měkké posteli. Po snídani jsme skoro všichni jeli autem navštívit velký outlet na kraji města. Strávili jsme tu na můj vkus docela dost času (asi 4 hodiny), ale aspoň jsem si tu koupil nové boty za dobrou cenu, jelikož staré tenisky jsem měl už zničené z práce a definitivně se mi rozpadli během cestování. Cestou zpátky na hotel jsme jeli po Las Vegas Boulevardu a míjeli jsme tak všechny významné hotely jako pyramidu Luxor, Excalibur, New York, MGM Grand, Monte Carlo, Planet Hollywood, Caesar Palace či Paris. Po cestě jsme však museli zaparkovat u slavného hotelu Bellagio a podívat se na zpívající fontánu před ním známé např. z filmu Dannyho parťáci. Každou půlhodinu totiž tato fontána "tančí" do rytmu jiné hudby. My jsme zrovna viděli představení na písničku Time to say goodbye. Musím říci, že to byl opravdu nádherný zážitek. Byl jsem opravdu překvapený, jaké efekty tato fontána dokáže. Zapůsobilo to na nás tak silně, že jsme se sem museli jet podívat ještě jednou, za tmy.
Když jsme přijeli na hotel, šli jsme se znovu vykoupat a slunit na střešní bazén a večer jsme měli v plánu podívat se na samotný vrchol Stratosphere Tower. Jako hosti hotelu jsme měli vstup do věže zdarma, což byl také hlavní důvod, proč jsme si vybrali zrovna tento hotel. Ušetřili jsme si tím 12 dolarů, které jsem ale utratil za jednu ze tří adrenalinových atrakcí umístěných na vrcholu věže. Tzv. Insanity je kolotoč točící se přímo nad volným prostorem s výhledem na město ve výšce zhruba 300 metrů nad zemí. Tak vysoká je taky celá věž Stratosphere, což z ní činí nejvyšší stavbu na západě USA. Naskytl se nám tak nádherný výhled na noční prozářené Las Vegas. Ze slevových poukázek jsme pak využili namíchání margarity za dolar a džbán piva zdarma k pizze. Ve 23:45 jsme ještě stihli další představení fontány u Bellagia, tentokrát na písničku Singin in the rain a o půlnoci fontána stříkala do rytmu americké hymny. Automaty mi pak spolkly další peníze, ale ani těch skromných 8 dolarů, které jsem v kasínu utratil, mi nemohlo zkazit dojmy z tohoto slavného "města, které nikdy nespí". Já však jít spát musel, abych měl síly na zítřejší cestu do Grand Canyonu.Read more