Hanoi

Nez se skupinka rano vyhrabala z posteli... no, trvalo to dlouho. Tak dlouho, ze jsme skoro zmeskali nabalzamovaneho Ho Chi Mina. Samotny proces prichodu do mauzolea byl vetsi zazitek nez mumifikovany vudce. Nejdriv nam sebrali batohy a pak nas ve dvoustupu pod dozorem ozbrojenych vojaku vedli k honosne mramorove budove s rimskymi sloupy. Ruce v kapsach jsme mit nemohli, mluvit jsme nemohli, o foceni nemola byt samozrejme ani rec. Respekt k vudci s majestatnim vousem musi prece byt, ze ;-)?
Naproti muzeu je Citadela, stovky let sidlo moci. Nejprve panovnicke (ruiny palace z 11. stoleti jsou tu ted odryte pro archeologicke vyzkumy), pak komunisticke. Z byvaleho sidla politbyra je muzeum a clovek se muze jit podivat i do podzemniho bunkru.
A pak jsme se jen tak brouzdali po Stare ctvrti, kde lidi palili miliony (falesnych bankovek) pro bohatstvi a pili spoustu Bia Hoi, mistniho toceneho piva. Pridali jsme se k nim. Plzen to neni, ale spatne to nebylo.Weiterlesen