Statek Malčany- Borotín

58 km
Převýšení 770 m

Na snídani jsme si objednali Rohlík, protože ve statku nedávali snídaně a nebyl tu krám. Měla jsem plán, že zavzpomínám na mladá léta a ke snídani si dám nanůčka. Ale plán mi zhatila Barunka, která nám přes Rohlík připravila překvapení - přijel meloun, rum a čokobombóny. Nebyla to špatná snídaně, i když rumu zbylo dost 😀.
Začali jsme z ostra do kopců a v tom vedru to byl očistec, dneska má být 30°.
První zastávku jsme udělali záhy po 10 km v hospodě U Ládi v Prostřední Lhotě. Láďa měl sice ještě zavřeno, ale byl hodný a obsloužil nás, i nechal dobít Zuzce baterku. Překvapil ho další návštěvník, který Láďovi jenom přinesl psí hovno do koše. Láďa to dlouho rozdýchával.
Oběd jsme dali v Nalžovicích v penzionu u Vondráčků.
Následovaly Sedlčany, kde jsme měli v plánu cukrárnu. Na náměstí byly hned dvě, samozřejmě jsme vyzkoušeli obě. Zmrzlina vynikající. Pobavil nás místní občan, který se osvěžoval v kašně a podlkouzly mu nohy. Hezkou chvíli se hrabal z kašny ven. Pak jsme zjistili, že byl úplně na moll.
Ze Sedlčan jsme opět stoupali, stoupání nemělo konce a vedro bylo stále nesnesitelnější. Naštěstí jsme potkali koupací rybník, tak jsme do něj všichni skočili. Bylo to báječné.
Petr objevil výhodnou zkratku, že si ušetříme 31 výškových metrů. Bohužel, a také bohudík, ji Pavlíček, Vojta a já minul, tak jsme jeli původní trasu. Byla to nádherná cyklostezka klikatící se po hřebeni mezi loukami, lesíky a polemi a s krásnými výhledy do okolí. Ostatní jeli zkratkou, která byla také pěkná. Setkali jsme se úplně dokonale na vteřinu na rozcestí, aniž bychom to plánovali. Všichni jsme se těšili do Prčice do hospody. To jsme ještě netušili, že v Prčicích chcípl pes, žádná hospoda tam nebyla. Problém byl se Zuzky baterkou, která nutně potřebovala nabít. Vyřešili jsme to tak, že v Červené Lhotě jsme požádali místní lidi-domorodce o trochu elektřiny k dobití baterky. Naštěstí dobří lidé ještě žijí.
Už nám chybělo jen pár km do cíle, když se objevila hospoda, která nebyla nikde zveřejněna, bylo to ve Střezimíři. Pavlíček ji hned zadal do mapy.cz, aby byla příště k nalezení. Do cíle dorazili poslední v 19.00.
Dali jsme si večeři, pár piv, víno, aperol a na závěr panáčka (jen skalní sourozenci a já) a šli spát (kolem půlnoci). Zítra má pršet, tak nemusíme pospíchat a vyrazíme později.Lue lisää