El Paso - kemp v NP - El Paso

18,3 km
Stoupání: 1395 m
Klesání: 670 m

Vstali jsme do deštivého rána. Sbalili jsme si věci na spaní v přírodě a jídlo na 2 dny. Batoh s ostatními věcmi, které nepotřebujeme na treku, jsme schovali v původním ubytku. Bylo to po předchozí domluvě s paní domácí. Snídani, oběd a svačinu jsme si koupili v oblíbeném HiperDino a snídani snědli v parčíku u frekventované silnice. Skoro každý kolemjdoucí nás pozdravil a přál dobrou chuť.
Busem č. 300 jsme dojeli do Los Llanos a odtamtud vyrazili po žluté značce. Hned na začátku zapršelo tak, že jsme museli nasadit bundy. Minuli jsme parkoviště, kde se dalo parkovat zdarma. Skoro celou cestu jsme stoupali, většinou mírně. Zajímavé bylo, že na cestách nestavěli schody, i když byl svah hodně příkrý. Cestou nahoru to bylo příjemné, lépe se stoupalo, tedy pokud nebylo mokro. Směrem dolů to dost klouzalo.
V kempu nás překvapil strážce kempu, co tam děláme, když je cesta zavřená kvůli počasí a že nám zrušili rezervaci. To kecal, nic nám nepřišlo. Na noc jsou hlášené velké deště, a to se pak nedá dostat zpátky. Tak dlouho nás strašil, až jsem vyměkla a rozhodli jsme se jít dolů. Neodbytně nám nabízel taxi z parkoviště, kam jsme měli dojít. Nechtěli jsme. V tom přišel ještě jeden pár, byli to Holanďané, a ti souhlasili s taxíkem. Kempař jim ho objednal na konkrétní hodinu. Navrhli nám, že kdybychom to stihli, tak na nás počkají. A kupodivu jsme to stihli, ale museli jsme trochu spěchat. Taxi nás odvezl do Los Llanos na autobusové nádraží. Taxikáře jsme využili, aby nám zavolal na ubytko, které jsme měli zabookované až o den později, aby s paní domluvil, že přijdeme už dneska. Paní totiž uměla jen španělsky. Dobře to dopadlo, měla volno.
Z Los Llanos jsme ještě přejeli busem 300 do El Paso a zapadli rovnou do baru. Dali jsme si víno. Pak jsme začali zkoumat, kde bydlíme a zjistili jsme, že hned vedle. Tak jsme si dali další víno, rovnou celou láhev a tapas (krevety na česneku a vajíčka v sýrovo-smetanové omáčce zapečené v keramické misce. Vše výborné. Víno mi tady moc nechutná, ale člověk si zvykne na všechno.
Po opuštění restaurace jsme se stavili pro batoh do předchozího ubytka (měli jsme kód na vstupní dveře).
Hodili jsme sprchu a šli spát.Read more