• Jiřina Heřmanová
  • Pavel Herman
november 2024

La Palma & Tenerife 2024

Een 15-daags avontuur van Jiřina & Pavel Meer informatie
  • Het begin van de reis
    14 november 2024

    Praha - Brusel - Tenerife - La Palma

    14 november 2024, Tsjechië ⋅ ☁️ 1 °C

    Vstávali jsme ve 4.00, ve 4.40 nás Víťa vezl na letiště. Praha byla kupodivu krásně průjezdná. Odlet byl v 6.50.
    Letěli jsme s belgickými aerolinkami s přestupem v Bruselu a pak s lokální společností Binter z Tenerife na La Palmu. Let mezi ostrovy vycházel cenově skoro stejně jakk trajekt a byl o hodně kratší.
    U odbavování zavazadel v Praze jsme měli malý zádrhel. Měli jsme jen jedno zavazadlo pod letadlo místo dvou, což jsme nevěděli. Vzniklo to tak, že při kupování letenek jsme chtěli jen jedno, ale tvářilo se to, že máme dvě, tak jsme počítali se dvěma, a tak jsme se podle toho sbalili. Slečna u odbavování zavazadel to odhalila, ale my tvrdili, že jsme kupovali dvě zavazadla, Dlouho jsme to řešili, až nakonec slečna vymyslela, že sloučí oba batohy, jako by byl jeden. Váhově to vycházelo. Později jsme zjistili, že jsme měli koupené fakt jen jedno 😉
    U letu z Tenerife na La Palmu nešlo zavatadla koupit, byli jsme připraveni si je dokoupit, ale oni to po nás nechtěli.
    Na letišti v Bruselu jsme si museli koupit pravé belgické pralinky - mňam.
    Na ubytko jsme dojeli autobusem. Museli jsme jednou přestoupit, ale busy na sebe krásně navazovaly. I tak jsme jeli 12 km 3/4 hodiny. Cestou na apartmán jsme se stavili v supermarketu HiperDino a koupili si vodu a šampus. Dovolená začíná!
    Než jsme se dostali do apartmánu, chvíli jsme bojovali, kam zadat kód.
    V kuchyňce jsme si vypili šampus, já ještě samahan a šli jsme spát (23.00 místního času - je tu hodinový posun, takže u nás 24.00)
    Meer informatie

  • El Paso - kemp v NP - El Paso

    15 november 2024, Spanje ⋅ ☀️ 14 °C

    18,3 km
    Stoupání: 1395 m
    Klesání: 670 m

    Vstali jsme do deštivého rána. Sbalili jsme si věci na spaní v přírodě a jídlo na 2 dny. Batoh s ostatními věcmi, které nepotřebujeme na treku, jsme schovali v původním ubytku. Bylo to po předchozí domluvě s paní domácí. Snídani, oběd a svačinu jsme si koupili v oblíbeném HiperDino a snídani snědli v parčíku u frekventované silnice. Skoro každý kolemjdoucí nás pozdravil a přál dobrou chuť.
    Busem č. 300 jsme dojeli do Los Llanos a odtamtud vyrazili po žluté značce. Hned na začátku zapršelo tak, že jsme museli nasadit bundy. Minuli jsme parkoviště, kde se dalo parkovat zdarma. Skoro celou cestu jsme stoupali, většinou mírně. Zajímavé bylo, že na cestách nestavěli schody, i když byl svah hodně příkrý. Cestou nahoru to bylo příjemné, lépe se stoupalo, tedy pokud nebylo mokro. Směrem dolů to dost klouzalo.
    V kempu nás překvapil strážce kempu, co tam děláme, když je cesta zavřená kvůli počasí a že nám zrušili rezervaci. To kecal, nic nám nepřišlo. Na noc jsou hlášené velké deště, a to se pak nedá dostat zpátky. Tak dlouho nás strašil, až jsem vyměkla a rozhodli jsme se jít dolů. Neodbytně nám nabízel taxi z parkoviště, kam jsme měli dojít. Nechtěli jsme. V tom přišel ještě jeden pár, byli to Holanďané, a ti souhlasili s taxíkem. Kempař jim ho objednal na konkrétní hodinu. Navrhli nám, že kdybychom to stihli, tak na nás počkají. A kupodivu jsme to stihli, ale museli jsme trochu spěchat. Taxi nás odvezl do Los Llanos na autobusové nádraží. Taxikáře jsme využili, aby nám zavolal na ubytko, které jsme měli zabookované až o den později, aby s paní domluvil, že přijdeme už dneska. Paní totiž uměla jen španělsky. Dobře to dopadlo, měla volno.
    Z Los Llanos jsme ještě přejeli busem 300 do El Paso a zapadli rovnou do baru. Dali jsme si víno. Pak jsme začali zkoumat, kde bydlíme a zjistili jsme, že hned vedle. Tak jsme si dali další víno, rovnou celou láhev a tapas (krevety na česneku a vajíčka v sýrovo-smetanové omáčce zapečené v keramické misce. Vše výborné. Víno mi tady moc nechutná, ale člověk si zvykne na všechno.
    Po opuštění restaurace jsme se stavili pro batoh do předchozího ubytka (měli jsme kód na vstupní dveře).
    Hodili jsme sprchu a šli spát.
    Meer informatie

  • Jednodenní výlet Los Canarios

    16 november 2024, Spanje ⋅ ⛅ 15 °C

    7 km
    Stoupání: 693 m
    Klesání: 0 m

    Vstávali jsme kolem 8, Pavlík si šel do Dina koupit snídani, já měla zbytek koláče ze včerejška. Posnídali jsme na terase a vyrazili na bus. Na naší známé zastávce Pavlík zjistil, že je sobota a že na jízdní řád koukal na všední den. Ale měli jsme štěstí, nic nám neujelo a docela to navazovalo. Přepravovali jsme se celkem třemi busy - 300, 210 a 23 a trvalo to skoro do oběda (El Paso - Los Llanos - Los Canarios - El Faro. El Faro je místo v nejjižnější části ostrova. Atrakcí tam byla výroba mořské soli. Jelikož jsme tam byli v poledne, už byla otevřená restaurace, tak jsme si dali 2x sklenku červeného vína, aby se nám lépe šlapalo. Čekala nás krátká túra zpět do Los Canarios. Cesta vedla sopečnou krajinou plnou kamení a písku a vedla po celou dobu jen do kopce. Asi v půlce jsme odbočili k hraně kráteru sopky Vulcano de Teneguía. Cestou několikrát krátce, zato intenzivně sprchlo.
    V Los Canarios jsme hledali vinařství, ale neúspěšně. Bus zpátky nám jel až za 2,5h, tak jsme zapadli do Parada baru na víno. Pavlík si dal zapečenou bagetu se sýrem a chorizem a já balené koblížky. Pak jsme se přesunuli blíž k zastávce a do příjezdu busu jsme byli v kavárně. Neměli víno, tak jsem dala čaj a P pivo.
    Do ubytka jsme se dostali až kolem 21h. Načli jsme si víno z marketu. Bylo tak nedobré, že jsme ho nedokázali vypít ani s vodou, tak jsme ho vylili.
    Meer informatie

  • El Time zast.- Torre del Time

    17 november 2024, Spanje ⋅ ☀️ 14 °C

    6,6 km
    Stoupání: 987 m
    Klesání: 0 m

    Vstávali jsme v 7h. Z večera jsme měli předbaleno na 4denní túru natěžko. Potřebovali jsme si někam schovat jeden batoh s čistými věcmi po dobu treku. Využili jsme toho, že známe kód od předchozího ubytka, tak jsme tam batoh znovu strčili.
    Dvěma busy jsme se dostali do výchozího místa Mirador del Time.
    Na přestupu v Los Llanos jsme měli cca hodinu čas, tak jsme zašli do cafe baru na kafe a čaj. Místňáci to tu už rozjeli. Busem 110 jelo dost turistů, ale v našem místě nás vystoupilo málo. Byla tu vyhlídka a restaurace. Dali jsme si poslední pivo a dortík. Hádejte, kdo si co dal 😀. Transport nam trval celé dopoledne, a tak vyrážíme až po 12h. Dnešní trasa je krátká, tak žádný spěch. Vyrazili jsme zostra do kopce. Cestička byla dost blátivá, vedla mezi políčky, chaloupkami a vinicemi, občas jsme překrosili asfaltku. Jednou jsme potkali pítko. K Torre del Time jsme dorazili ve 14. Původně tu měl být náš cíl, ale zítra to má být dlouhé, tak jsme si chtěli něco ujít do foroty. Posvačili jsme z vlastních zásob (já koblížky, Pavlík obloženou bagetu) a šli dál.
    Šli jsme asi 1,5h (1500m.n.m.) a těsně pod hřebínkem jsme našli krásné místečko na stan. Krásné sem svítilo sluníčko. Uvařili jsme v samovařícím pytlíku chilli con carne, jako zákusek bonbón. Spát jsme šli záhy, zapadalo slunce a začala být zima. Jakmile jsme zalezli do spacáků, spustil se déšť. Bylo 18.00h, to bude bidlo-hodin 😉. V noci několikrát pršelo.
    Meer informatie

  • Torre d.Time - Ref.Punta de Los Roques

    18 november 2024, Spanje ⋅ ⛅ 14 °C

    21,2 km
    Stoupání: 1407 m
    Klesání: 893 m

    Ráno jsme vstali do mlhy. Navlíkli jsme na sebe skoro všechno, co jsme s sebou měli. Nasnídali se, sbalili mokrý stan a vyrazili. Celkem nám balení a snídaně trvala cca 1h. Měli jsme všechno vlhké, já měla mokrý i spacák. Bláhově jsme si mysleli, že po cestě usušíme.
    Dopoledne se na chvilku ukázalo sluníčko, ale postupně se počasí horšilo. Byla mlha a střídavě pršelo. Mrzly nám ruce, jak jsme drželi hůlky. Asi ve 12.30 jsme došli k Muchachos, což je místo s vyhlášenou observatoří. Na poměrně rozlehlém prostoru se nachází asi 15 různých dalekohledů. V mlžném oparu jsme je tušili. Na parkovišti byl kohoutek s nepitnou vodou a dvěma ochočenými krkavci. Vypadali jako umělí, když seděli na rozcestníku. Loudili jídlo.
    Odchytit nás pán v budce, který hlídal parkoviště, že je naše GR131 dál zavřená kvůli počasí. Poděkovali jsme za informaci, ale neposlechli ho.
    Cesta byla moc pěkná, chvíli vedla podél silnice. Silnici jsme ale vůbec neviděli. Po chvíli jsme přišli k ceduli, že je cesta zavřená, protože je ve výstavbě. Nenašli jsme obchozí trasu, tak jsme se vrátili a šli stavbou. Nikdo tam nebyl a hlavně to byl jen kousek, pak následovala normální cesta. Zase po nějaké chvíli jsme natrefili na další překážku. Cesta byla zatarasená kovovým a dřevěným plotem. Dřevěný jsme přelezli na silnici, chvíli jsme šli po silnici a po chvíli jsme se napojili na naši cestu. Tím překážky na trase skončily.
    Avizované hromy, blesky se nekonaly, sice bylo hnusně, ale ne nebezpečně.
    Do chatičky jsme dorazili kolem 17,30h. Už tam byl jeden kluk, který tvrdil, že je z Německa, ale do telefonu si povídal s nějakou slečnou v ruštině.
    Chatka byla kamenná s kapacitou 16 postelí ve stylu postel od zdi ke zdi a patro nad. Byla kosa, uvitali jsme erární deky. K večeři jsme si uvařili boloňské těstoviny. Někdo tam nechal rozpitou láhev červeného vína, ale nedopili jsme ji. Neměli jsme kalíšky. Voda tu byla, jen nás odradilo, že tam předchozí návštěvníci objevili v rezervoárem na vodu myš a když se jí snažili vyndat, tak se jim rozpadla 🤔. Naštěstí jsme měli vody docela dost a nemuseli jsme tuhle použít.
    Spát jsme šli kolem 20.
    Meer informatie

  • Ref.Punta de Los Roques - kemp El Pilar

    19 november 2024, Spanje ⋅ ⛅ 13 °C

    12,3 km
    Stoupání: 181 m
    Klesání: 726 m

    Vstali jsme kolem 8. Pořád byla zima, i když počasí vypadalo slibně. Žádná mlha, jen nějaké mraky nad mořem.
    Po snídani jsme vyrazili na cestu. Dneska jsme to měli kratší a spaní v kempu. Cesta byla příjemná. Krásná cestička borovými lesíky a pak takovou podivnou houštinou, jako bychom procházeli nekonečnou bránou. Kmeny stromů byly obalené mechy a lišejníky. Naše cesta pořád krosila větší cestu, něco jako silnici. Z baranky do baranky (=soutěska) se přelévaly mraky. Na tílko to nebylo, ale ani na bundu, bylo příjemně.
    Do cíle jsme dorazili po 14h. Obešli jsme kemp. Mají tu podivná pravidla - musíš si zabookovat kemp, I když je poloprázdný, v kempu nejsou žádné odpadkové koše, zato spousta laviček, stolečků a grilovacích míst. Některé lavicky vyly vyhrazeny pro vozíčkáře. Žádný stánek, kde by sis mohl něco koupit. Prostě sníš a vypiješ jen to, co si přineseš a zbytky si pak odvezeš. Voda nebyla pitná, ale vsichni ji pili. Zeptali jsme se strážce kempu, jak je to se spaním. Prý jestli máme permit, ale ani ho nechtěl ukázat. Pak nám ukázal, že místo na spaní je tamhle. Postavili jsme stan, chvíli jsme seděli, až se do nás dala zima, tak jsme začali vařit. V 17 jsme byli po večeři. Co teď? Zalezli jsme do spacaků a zkoušeli usnout. Pavlík si pustil nějakou audioknihu. V průběhu noci mi byla pořád zima, ale nějak jsme to zvládli.
    Meer informatie

  • Kemp El Pilar - Los Canarios - El Paso

    20 november 2024, Spanje ⋅ ☀️ 17 °C

    17,3 km
    Stoupání: 627 m
    Klesání: 1368 m

    Po skoro probdělé noci jsme vstávali v 8 h, tedy já jsem v noci proklepala kosu, Pavlík tvrdil, že mu bylo teplo.
    Ke snídani jsme si uvařili fusili se špenátem. Z kempu jsme vyrazili v 9.30. Čekala nás dlouhá cesta - 17 km.
    Dneska v noci poprvé nepršelo, ale krásné výhledy nám trochu kazil opar. A navíc hodně foukal silný vítr.
    Dneska s námi šlo hodně turistů, kteří přijeli autem. Byla to oblíbená trasa kolem vulkánů. Výhledy byly nádherné. Lesy byly borovicové a kromě stromů v lese nic nerostlo. Lesy vypadaly jakoby byly uklizené. Hodně foukalo. Když jsme šli na hraně kráteru, museli jsme být opatrní, vítr s námi cloumal ze strany na stranu.
    Do Los Canarios jsme došli už na baterky. Ze sestupu jsme měli otlačené prsty u nohou a Pavlíka navíc bolelo pod kolenem. Náladu nám spravila pizzerie, kterou jsme měli vyhlídnutou z předchozích dní. Pizza a víno a pivo bylo výborné. Měli jsme štěstí i na bus, jel dřív, než Pavlíček očekával. Byl totiž všední den a ne sobota 😀. V El Paso jsme si vzali stejné ubytko, jako před trekem.
    Při cestě busem č. 300 do Los Llanos se nám ozvali z ubytka, kde jsme měli na tajňačku schovaný batoh, jak to, že jsme si ho nevyzvedli v sobotu, že jim překáží. Bylo štěstí, že se ozvali až dnes. Omluvili jsme se, že kvůli počasí jsme nestihli batoh vyzvednout a ujistili jsme je, že dneska si ho vyzvedneme. Jako satisfakci jsme koupili bomboniéru.
    V HiperDinu jsme kromě bomboniéry, snídaně na zítra, různých zajímavých bonbónů a kousátek koupili pití na večer, abychom oslavili ukončení treku. Dneska jsme šli spát o něco později, než předchozí dny, protože jsme měli elektřinu a teplíčko 😀
    Meer informatie

  • Santa Cruz de La Palma

    21 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 18 °C

    Ráno po snídani jsme totálně přebalili batohy, Pavlík musel ze dvou velkých batohů udělat jeden. Bolela mě hlava, nevím proč, když jsme vypili jen 3 lahve vína, z toho jedno byla spíš vinea.
    Busem č. 300 jsme se přesunuli do hlavního města Santa Cruz de La Palma. Celkem snadno jsme našli ubytko. Bylo hodně levné (38E za oba včetně snídaně), přesto nás překvapilo. Byl to velký prostor, něco jako openspace, vyplněný takovými budníky, říkají tomu capsule (Capsule Hostel), se zašoupávacími dveřmi, vždy 2 nad sebou. To byly postele. Každý budník měl přidělenou skříňku na zavazadla na chip a plastový botník z Ikey. No, vtipný.
    Horko těžko jsme narvali batohy do skříňky, vyndali si plavky a šli si prohlédnout město.
    Poprvé zde na La Palmě jsme se setkali s krámky pro turisty, tak jsme si je náramně užili. Pavlík si koupil 2 trička a já růžovou kšiltovku. Také jsem tu poprvé za pobyt měla zmrzlinu!
    Navštívili jsme námořní muzeum, které bylo umístěné v lodi. Ta loď byla na suchu, na takovém náměstíčku.
    Pak jsme šli na pláž, že se vykoupeme. Počasí a celá pláž však připomínala pobyt na Baltu než na Kanárech. Foukal vítr a semtam jemně sprchlo, do toho občas zasvítilo slunce. Na La Palmě bývá v tomto období často duha, i dvě najednou, protože skoro pořád zároveň prší a svítí slunce. Koupili jsme si 2 lehátka, já vyháněla bolest hlavy ležením a Pavlík se šel koupat.
    Na večeři jsme šli do vyhlídnuté restaurace. Já si dala grilované sýry a chleba s rajčatovým pestem, Pavlík žebra s brambory a grilovanou kukuřicí. Na zákusek jsme si zašli do zmrzlinárny na kopeček.
    Spát jsme šli kolem 22h. V budníku bylo vedro, sice tam byl větrák, ale nestačilo to, tak jsme nechali otevřená dvířka.
    Meer informatie

  • Přesun na Tenerife

    22 november 2024, Spanje ⋅ ☀️ 21 °C

    Vstávali jsme v 7, Pavlík vstával už podruhé. Poprvé to bylo kolem 2h ranní, kdy se vzbudil přehřátím.
    Snídaně v ceně byla docela dobrá. Původně jsem chtěla jen jogurt, ale zlákaly mě sladké sušenky, croassanty a muffiny.
    Busem č. 500 jsme se přesunuli na letiště. Už jsme zdatní autobusoví pasažéři: "Ola, aeropurto dos." Do odletu jsme měli dost času, zabalili jsme slimáky a nechali je odbavit.
    Let měl asi 15 minut zpoždění, ale nám to vůbec nevadilo, stejně jsme měli čekat na Víťu. Binder nezklamal, v letadle jsme dostali sušenku.
    Přes Booking jsme měli rezervované auto. Po příletu do Tenerife sud jsme se rozhodovali, jestli vyzvedneme auto hned nebo až s Víťou. Ten měl přiletět až za 2,5h.
    Zjistili jsme, že pro auto nás zaveze bus do vedlejšího městečka, tak jsme využili čas, než přijel Víťa. Udělali jsme dobře, trvalo to déle, než jsme mysleli. Nutili nám pojištění, i když jsme ho měli přes Booking. Příště si to musíme pamatovat a rezervovat auto přes Booking bez pojištění.
    S Víťou jsme se úspěšně sešli a odjeli do ubytka do Los Cristianos - Playa de Las Americas. Prošli jsme si pobřeží a udělali malý nákup v marketu. Adam přijel po půlnoci busem, tím jsme byli kompletní. Začíná druhá část dovolené.
    Meer informatie

  • Los Gigantes

    23 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 22 °C

    6 km
    Stoupání: 703 m
    Klesání: 703 m

    Dneska každý trávil čas jinak. Adámek dopisuje diplomku, Víťa šel prozkoumat město a koupit si pantofle a já s Pavlem jsme jeli na výlet na Los Gigantes.
    Přijeli jsme ho výchozího bodu, podařilo se nám pěkně zaparkovat.
    Výhoda tady na Tenerife je, že neřeší parkování. Je většinou zdarma. Chvíli jsme hledali výchozí bod naší trasy. Omylem jsme vyšli na vyhlídku nad město, tak jsme si dali drink, okoukli suvenýry a pokochali se krásnými výhledy. Pak jsme se vrátili a našli správnou cestu. Na začátku byla výstražná cedule, že je cesta nebezpečná, vypadala jako by byla zakázaná. To nás bezastavilo. Nutno říct, že jsme nebyli sami. Podlezli jsme závoru a vydali se na trasu. Cesta byla dost exponovaná, úzká cestička vedla několik desítek metrů nad mořem po kamenech a písku, často byla hned vedle cesty šluchta dolů. Člověk musel být opatrný a dávat velký pozor, kam šlape.
    V jednu chvíli jsem zahlédla v dálce holku v bílých šatech, jak jde proti nám, ale nikdy jsme ji nepotkali. Buď sešla dolů k moři nebo opustila cestu směrem nahoru, ale to by musela jít mimo cestu, která tam nebyla. Tyto varianty jsme vyloučili. Tak jsem buď viděla ducha nabo jsem měla vidiny. Asi to byl duch nějaké holky, která spadla z útesu. Asi to bylo varování.
    V jednom místě se nám cesta ztratila a chodili jsme nahoru a dolů, po skalách a suti, klouzalo to.
    Věděli jsme, že se budeme vracet stejnou cestou, tak jsme se rozhodli se vrátit už teď.
    Dojeli jsme se na ubytko, vzali plavky a šli se vykoupat. Nebylo hic, ani voda nebyla moc teplá, ale koupání bylo příjemné. Na závěr jsme si dali 2 drinky ve stánku.
    Na večeři jsme šli všichni čtyři do pizzerie. Pizzu si dal jen Víťa a já, Adam si dal kuřecí steak a Pavel krevety.
    Na apartmánu jsme ještě poseděli na terase u piva a šampusu.
    Meer informatie

  • El Agujero

    24 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 18 °C

    7,5 km
    Stoupání: 459 m
    Klesání: 459 m

    Adam šel do Costa Coffe psát diplomku, Víťa na procházku po Las Americas. Já s Pavlem jsme se přesunuli autem do města Tamaimo. Před túrou jsme zašli do kavárny, Pavlík si dal "kafe bonbón" a já džus.
    Vyrazili jsme po značené žluté stezce, cesta vedla přes vrchol s křížem Guama, pak jsme z ní po chvíli odbočili na neznačenou cestu. Byla to spleť cestiček, které se různě spojovaly, některé byly slepé. Navigačně to bylo velmi náročné, několikrát jsme se museli vracet.
    Krásné výhledy do Barranco Mancha de Los Diaz nám kazily mraky, které se převalovaly z údolí do údolí. Občas na nás vykouklo Teide.
    Cílem bylo veliké skalní okno, které se jmenovalo El Agujero, což v překladu znamená "díra".
    Zpáteční cesta byla kus stejná, pak jsme odbočili a šli traverzem. Potkali jsme poprvé čechy.
    Domů jsme dorazili kolem 16, Pavlíček si šel schrupnout a pak jsme všichni čtyři vyrazili pěšky asi 2 km do Los Cristianos na večeři. Po cestě jsme narazili na bar, kde měli pivo za 1,5E, to nešlo odolat. Vybrali jsme si hospodu Restaurant Sunki, měli výhodné menu 12 tapas za 35E, výborné. Cestou zpátky jsme se stavili opět na pivu za 1,5E, Víťa si tam dal druhou večeři lasagne a nepivaři víno a míchané nápoje.
    Meer informatie

  • Santiago del Teide

    25 november 2024, Spanje ⋅ ☀️ 16 °C

    8,2 km
    Stoupání: 303 m
    Klesání: 303 m
    + dalších 6 km na večeři a zpět 😀

    Autem jsme dojeli do městečka Santiago del Teide, navštívili informační stánek, kde jsme si koupili mapu. Dověděli jsme se, která cesta je zavřená. Tradičně jsme zahájili túru v kavárně. Dali jsme si pivo a točeného birela.
    Po 2 km Pavlíka začalo tahat pod kolenem, tak mě vyslal na výlet samotnou, že na mě počká. Trasa vedla tam a zpět po stejné cestě.
    Zrovna dneska jsem zapomněla telefon v nabíječce. Škoda, protože jakmile jsme se rozdělili, začalo být okolí zajímavější, a nemohla jsem to Pavlíkovi dát vědět.
    Cesta vedla ohromnými lávovými kameny, skalami a sutí. Z mraků se odhalilo Pico de Teide, tak byly krásné výhledy. Chtěla jsem se vyfotit na samospoušť. Povedlo se mi to až na třetí pokus a s jedním pádem, tak mám odřené koleno, lýtko a dlaň.
    U jednoho rozcestníku jsem to otočila, nedošla jsem až do plánovaného konce, protože jsem neměla mapu a stejně by to trvalo moc dlouho. Tak dlouho jsem nechtěla nechat Pavlíka čekat.
    Zhruba po hodině a kousek jsme se opět sešli a vrátili se do Santiaga.
    Ve stejné kavárně jsem si dala mangového nanůčka a P birela.
    Na večeři jsme vybrali mexickou restauraci, která byla až v přístavu, 3 km od ubytka. Cestou jsem si koupila sálu. Dlouhá cesta se vyplatila, jídlo bylo vynikající. Majitelka hospody byla česka. Na závěr nás pozvala panáka kanárského rumu. Byl to takový likérek, 20% alkoholu, ale byl moc dobrý.
    Meer informatie

  • Las Vegas

    26 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 10 °C

    7,9 km
    Stoupání: 330 m
    Klesání: 330 m

    Dneska jsme se vydali na opačnou stranu od Los Cristianos, na severovýchod.
    Ve vesničce Las Vegas jsme nechali auto, ač měla honosný název, chcípl tu pes a nebyla tu ani hospoda.
    Túra, spíš procházka byla zajímavá. V minulosti tu byla nejúrodnější půda na ostrově, pěstovali tu zeleninu, brambory a tabák. Proto ten název.
    Oblast se vyznačuje také tím, že před osídlením Španěly tu lidé bydleli v tzv. jeskyních domech. Ty byly vyhloubeny do skal. Narazili jsme tu i na mlýn.
    Cestou zpátky jsme jeli přes město Granadilla de Abona, kde jsme si dali pozdní oběd - obložené bagety s omeletou, slaninou, šunkou, sýrem, zeleninou a majolkou. Docela jsme se přecpali, nechtěli jsme si dát malou porci, tzv. pulgadia, což znamená blecha.
    Na večeři jsme se neshodli na typu restaurace, tak jsme udělali tour. Nejdřív do nudlárny, tam si dal jídlo Víťa (já mu ujídala), ostatní jen drinky. Pak jsme šli na rybu, kde si dal jídlo Pavlíček (okouna), no a samozřejmě i Víťa druhý chod (tuňáka). Tady se k nám přidal Adam, ten si dal taky jídlo (krevety na česneku), já jen nápoj coko loco, pak víno. Měli jsme i česnekovou foccaciu, tak tu jsem ujídala. Třetí štace byla do zmrzlinárny Gelato Mania, to byla moje volba.
    Mají tu asi 50 druhů zmrzliny a mega kopečky!
    Doma jsme ještě chvíli poseděli. Včera jsme koupili karty, na které ale nedošlo.
    Meer informatie

  • Portillo Alto

    27 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 13 °C

    8, 1 km
    Stoupání: 260 m
    Klesání: 260 m

    Dneska s námi jel na výlet Víťa. Jeli jsme se podívat k Teide, co to nejblíž šlo.
    Zaparkovali jsme v Portillo Alto před hospodou, tak jsme si dali něco pro začátek - vino tinto, pivo, čaj. Strašně foukalo a to dost ochladilo vzduch. Nebyli jsme moc dobře vybaveni na zimu, ale zvládli jsme to. Odměnou nám byly nádherné výhledy na Teide a okolí. Cesta se klikatila mezi skalami vytvořenými lávou, kterou lemovaly trsy odkvetlých rostlin a ohořelá torza keřů. Pozvolna stoupala a klesala, nic náročného, jen ten vítr byl nepříjemný. Po cestě jsme sbírali kamínky. Šli jsme okruh č. 2. Chtěli jsme se opět stavit v té samé hospodě, ale znenadání zavřeli, že mají plno, protože přijely 3 plné busy na jídlo.
    Popojeli jsme do městečka Vilaflor a zašli do kavárny Tito. Víťa si dal zeleninovou polévku, Pavlík lasagne a já cizrnu, takovou polévku s klobása a uzeným masem, k pití vino tinto, birel, džus. V dalším městě Arona jsme měli vyhlídnutou levnou pumpu, rám jsme natankovali, poprvé a naposledy za pobyt.
    Doma jsme se vysprchovali, polelkovali a pak vyrazili na večeři. Původně jsme se chtěli jít koupat do moře, ale bylo docela chladno, tak se nám nechtělo.
    Na jídlo jsme šli na přání Adámka do indické restaurace, vše bylo výborné. Navíc nešlo odolat mango lassi.
    Pak jsme navštívili jednu zajímavou zmrzlinárnu, kde dělali ze zmrzliny kytičky, ale kluci si dali jen obyčejnou. Já si nedala, jen jsem ochutnala, protože nás čekala ještě moje oblíbená Gelato mania. Tam jsem si dala 2 mega kopečky.
    Nakonec jsme poseděli na balkóně, dopili piva a bublinky a šli spát kolem 1h.
    Meer informatie

  • Aeropurto de Tenerife - odjezd

    28 november 2024, Spanje ⋅ ☁️ 22 °C

    Dneska jsme se rozloučili s Adámkem. Dovezli jsme ho do městečka El Medano (?) , kde si našel ubytko na 4 dny. Pokračovali jsme vrátit auto. Trochu jsme trnuli, jestli nám projde odřený blatník. Hned první den nám ho někdo odřel na parkovišti. A prošlo to. Trochu jsme podezírali půjčovnu, že nám auto tajně odřeli, protože jsme odmítli vyšší pojistku 😀
    Pí vrácení auta jsme ani nečekali a přistavený minibus nás zavezl na letiště. Byli jsme tu s velkým předstihem.
    Meer informatie

    Het einde van de reis
    28 november 2024