Phnom Penh 2

Phnom Penh 2
Choeung Ek, oder Killing Fields, Wat Phnom, Sunset Cruise
07.03.2026
Ein Tuk-Tuk hat uns die etwa 15 km von Zentrum entfernten Choeung Ek, genannt „Killing Fields“ gebracht.
Es ist der Ort, wo die Roten Khmer alle, die in das S-21 / Genozid Center gebracht waren, später an den Feldern umgebracht wurden. In Massengräbern liegen Tausende Opfer. Einige Gräber wurden geöffnet, alle gefundene menschliche Überreste wurden analysiert und schließlich beerdigt.
Die älteren von uns werden die Geschichte bestimmt noch kennen, die Jüngeren könnte es auch interessieren, bzw. kennen die Geschichten aus vielen Reortagen, die im TV gelaufen sind.
Was dort der sogenannte Anführer Pol Pot binnen 4 Jahren angerichtet hat, dass lässt sich ins Worte kaum fassen. Insgesamt sind über 2 Millionen Kambodschaner zu Opfern gefallen. Man nennt es Genozid, dazu noch auf eigener Bevölkerung.
Pol Pot wollte Kambodscha zu einem reinen Agrarstaat umbauen, was ihm am Ende nicht gelungen war, und Millionen Menschen diesen Wahnsinn mit eigenem Leben bezahlen mussten. Was aber zusätzlich dazu kommt und sehr bedenklich ist, die Grausamkeit, mit der die Roten Khmer vorgegangen sind.
Es war ein Besuch, der es in sich hatte und Spuren hinterlassen hat. Ich habe mir die Chronologie am Audio angehört, die Deatils erspare ich euch.
Was jedem Mensch klar sein muss ist, dass alle Diktaturen nur Unheil mit sich gebracht haben, und das ist noch sehr milde ausgedrückt. Anschließend haben wir uns ins Hotel bringen lassen, mehr war nicht drin.
Am Nachmittag haben wir uns zu einem, von den Einheimischen meistbesuchten Wat hier bringen lassen, dem Wat Phnom. Warum dem so ist, weiß ich nicht, außer, dass der Wat auf einem etwa 27 m hohen Hügel thront, war es nichts besonderes. Da gibt es Tausende Wats, welche wesentlich schöner sind. Aber in dem Viertel findet man noch viele alte Gebäude, die aus der Kolonialzeit der Franzosen stammen und viel Glück hatten, nicht von den Roten Khmer vernichtet wurden. Als Beispiel dient vor allem das Postoffice, das Gebäude dient auch noch heute als solches, und Blick in eine Straße.
Der Wat liegt nicht weit vom Fluß, wo man am Abend Sunset Cruise machen kann. Diese dauern nur 1 Stunde lang und im Ticketpreis ist ein Getränk includiert. Was wollen sie gerne trinken, war die Frage, Bier, Wasser, oder anderes? Wir wollten Bier haben, und es wurde das Warsteiner Bier angeboten!! Was? Warsteiner, hier?? Ich fragte das Mädel ob sie wüsste, woher das Bier kommt. Ausser aus der Brauerei, versteht sich... Nein, das wusste sie natürlich nicht, uund ich habe ihr es verraten. Dem Gesichtsausdruck folgend glaube ich, sie wusste nicht einmal, wo Deutschland liegt.
Auf jeden Fall war es ein netter Abschluss des Tages, wobei die Fahrt mit, wiederum einem Tuk-Tuk zurück ins Hotel alles andere als normal war. Nur das normale Wahnsinn. Das alles in der Dunkelheit. Da kann die Lücke neben einem Auto noch so klein sein, ein Tuk-Tuk oder etliche Roller finden dort immer noch ein freien Platz. Inzwischen glaube ich, dass die Fahrer nicht nbedingt nach vorne gucken, sondern mehr das Geschehen neben- und hinter ihnen im Blick haben. Wobei, der Fahrer sieht, es ist Rot, vor ihm alles bremst, er hat max. 3 m Abstand, da wird nochmals Gas gegeben. Komisch, in dem Chaos haben wir bis jetzt keinen Unfall gesehen.
Und schon wieder ist ein Tag hinter uns. Die Zeit fliegt uns nur so um die Ohren.

P
Phnom Penh 2
Choeung Ek, neboli „Killing Fields“, Wat Phnom, Sunset Cruise
07.03.2026
Tuk-tuk nás zavezl do Choeung Ek, asi 15 km od centra města. Toto místo je známé jako „Killing Fields“.
Je to místo, kde Rudí Khmerové popravovali všechny, kteří byli předtím přivezeni do S-21 / Genocidního centra. V hromadných hrobech zde leží tisíce obětí. Některé hroby byly otevřeny, všechny nalezené lidské ostatky byly analyzovány a nakonec znovu pohřbeny.
Starší z nás si tuto historii určitě ještě pamatují. Mladší to možná také zajímá, případně znají tyto příběhy z mnoha televizních reportáží.
To, co zde takzvaný vůdce Pol Pot během čtyř let způsobil, se jen těžko dá vyjádřit slovy. Celkem se obětí stalo více než dva miliony Kambodžanů. Nazývá se to genocidou – a navíc spáchanou na vlastním obyvatelstvu.
Pol Pot chtěl přeměnit Kambodžu na čistě agrární stát. Nakonec se mu to nepodařilo a miliony lidí za toto šílenství zaplatily vlastním životem. Co je ale ještě znepokojivější, je krutost, s jakou Rudí Khmerové postupovali.
Byla to návštěva, která člověka opravdu zasáhne a zanechá v něm silné dojmy. Poslechla jsem si chronologii událostí v audioprůvodci, detaily vám raději ušetřím.
Co by si měl každý člověk uvědomit, je fakt, že všechny diktatury přinesly lidem jen neštěstí – a to je ještě velmi mírně řečeno.
Poté jsme se nechali odvézt zpět do hotelu, víc jsme už v toto dopoledne nezvládli.
Odpoledne jsme se nechali odvézt k jednomu z místních chrámů (wat), který je mezi místními velmi oblíbený – k Wat Phnom. Proč tomu tak je, přesně nevím. Kromě toho, že chrám stojí na asi 27 metrů vysokém kopci, mi nepřipadal nijak zvláštní. Takových chrámů jsou tisíce a mnohé jsou mnohem krásnější. V teto ctvrti se najde jeste mnoho domu, ktere zbyly z kolonialni doby francouzu. Posta a jedna ulice jen jako priklad. (Fotky)
Chrám se nachází nedaleko řeky, kde je možné večer absolvovat krátkou plavbu při západu slunce – tzv. Sunset Cruise. Tyto plavby trvají asi jednu hodinu a v ceně lístku je zahrnut jeden nápoj.
„Co si dáte k pití?“ zeptala se nás ta obsluhujici divenka – pivo, vodu nebo něco jiného. Chtěli jsme pivo a nabídli nám pivo Warsteiner! Cože? Warsteiner tady?
Zeptala jsem se slečny, jestli ví, odkud to pivo pochází. Tedy kromě toho, že z pivovaru, samozřejmě nemela ani paru… Ne, to samozřejmě nevěděla, a tak jsem jí to prozradila. Podle výrazu v její tváři si myslím, že ani nevěděla, kde vlastně Německo lezi.
Každopádně to byl příjemný závěr dne. Cesta zpět do hotelu tuk-tukem ale byla opět všechno možné, jen ne normální. Spíš takový normální místní chaos.
To všechno navíc ve tmě. I když je mezera vedle auta sebe menší, tuk-tuk nebo několik skútrů tam vždycky ještě najde místo.
Začínám mít pocit, že řidiči ani tak nekoukají dopředu, ale spíš sledují, co se děje vedle nich a za nimi. Řidič vidí červenou, všichni před ním brzdí, má odstup maximálně tři metry – a stejně ještě přidá plyn, a zabrzdi presne asi 1 cm pred nim cekajicim autem
Je zvláštní, že jsme v tom chaosu zatím neviděli žádnou nehodu.
A zase je za námi další den. Čas nám tady letí neuvěřitelně rychle.Læs mere