Caleta Roa

Aby toho náhodou na nás nebylo moc, dali jsme si den volna. Cílem bylo si trochu projít město, jinak ale víceméně odpočívat. Ráno jsme se vzbudili bez budíku a pak šli akorát nakoupit nějaké jídlo k snídani a obědu. Po jídle na nás ale přišla únava a tak naše další kroky nevedly do města, ale zpátky do postele.

Až kolem čtvrté odpoledne se nám povedlo uklidit, vybalit naše věci a obecně se pořádně zabydlet v našem ubytování. Přeci jen tady budeme celý týden a člověk se chce taky trochu cítit jako doma. Odsud jsme vyrazili dát si cocktail a poté se projít podél pobřeží.

Tady jsem se skočil na chvíli vykoupat a poprvé otestovat vodu. Na ostrově je jen pár míst ke koupání, zbytek se nedoporučuje kvůli špičatým sopečným kamenům a hlavně velkým vlnám. Na tomto místě je však postavená malá hráz z kamenů a za ní se dá koupat. Já se chvíli smočil a pak vylezl na stěnu dělící bazének od oceánu a užíval si pohled na vlny rozbíjející se o kameny. Po chvíli jsem si sundal sluneční brýle a zjistil, že kameny jsou pokryty mořskými ježky a já nechápal, jak jsem se dostal tak daleko aniž bych na ně šlápnul. O to větší byla panika, že se musím vrátit zpátky. Kameny byly extrémně kluzké a špičaté, takže se po nich nelezlo zrovna nejlépe. A teď ještě musím dávat bacha na ježky... Na těch pár kamenech, po kterých jsem musel projít, jich bylo asi 30.

Zpátky na pláži jsem se obléknul a my šli zařídit program na úterý a středu - na pondělí jsme už domluvili další celodenní tour s Izraelem. Jenže v neděli tu mají vše zavřeno a tak se nic dál nekonalo. V přístavu nám jeden místní ukázal obří želvy, které tu plavou a měří asi metr.

Nic víc nám na dnešek nezbývalo a tak jsme šli opět sledovat západ slunce. Tentokrát jsme měli lepší počasí a nebylo tolik zataženo. To však tady na ostrově nic neznamená, protože během půl hodiny může několikrát začít a zase přestat pršet a mezitím svítí slunce. Takhle divné a rychle měnící se počasí jsme ještě nikdy nezažili. Naštěstí nám dnes vydrželo a my mohli sledovat, jak se nebe barví si oranžova a slunce mizí za obzorem a jako kulisu k tomu jsme měli sochy Ahu Tahai.

Po asi půl hodině už se setmělo a byl čas jít zpět domů. My rychle uvařili a šli si lehnout. Zítra na nás čeká další celodenní výlet a v 10 ráno nás budou nabírat u naší chatky.Lue lisää