Středa, večer

Večer jsme se s Mankou nějak nachomýtly okolo, když se jedna grupa EGGerů chystala na večeři do centra, tak jsme se přidaly k nim. Šlo se do té pěkné sklepní restaurace, ze které nás první den EGGu vyhodili. Bylo nás devět a já jediná jsem měla pivo, všichni ostatní limču. Muselo asi na chvíli dojít k nějakému prolnutí alternativních světů, skoro jsem se ani necítila jako na EGGu. Nikdo nekouřil, nikdo nepil (kromě mě, samozřejmě). Jinak to ale bylo super. Naobjednávali jsme si hromady jídla a udělali to rodinným stylem. Zamilovala jsem se do nějakého kuřecího salátu se zelím a jogurtovým (?) dressingem. Taky žampiony se sýrem a zapečené kuřecí s bramborama bylo výborné. Já si objednala lobio, což je pokrm, který vypadá jako khachapuri, ale směs uvnitř je pasta z masa a fazolí, mňam. Taky ta skupina, se kterou jsme tam byly, mi byla hrozně sympatická. Konečně jsem se víc seznámila s Fang Fang (celým jménem Xiaofang Zhou, Francouzka asijského původu, která bydlela v pokoji naproti a strašně dlouho jsme se na sebe jen usmívaly) a Alex (Američanka, bydlí v Connecticutu! Gilmorky!). Jegan mi vykládal o nějakém indickém symbolu Šivy, všechno falické, no Freud by měl radost. Tomek byl zhrozený z toho, kolik jím a opakoval mi, že budu tlustá. Nakonec ale dodal, že mě bude mít rád, i když budu tlustá, takže všechno v cajku.

Seděli jsme tam docela dlouho a přišli jsme o zápas v basketu, ale to nevadí, prý jsme stejně zase prohráli. Fňuk. Hádám jsme akademici, no.

Večer před hotelem jsem zjistila, že George (co druhý týden učil intro syntax) má rád fantasy. Nazval se "escapist". Myslím, že by mi ten člověk hodně sedl, škoda, že jsem se k němu nedokázala propracovat blíž.

Dnes jsme i s Mankou šly brzo spát. Nějak se na nás na obou podepisuje ten neustálý sociální kontakt a byly jsme hrozně unavené.Les mer