Vecere uprostred polske dalnice

Po 5 hodinach rizeni mam za sebou neco jako 419 km a pred sebou Varsavu.

Jako spravny autovandrak varim polevku na odpocivadle - pismenkovou - a celodennim vedrem se mi lepi hlava uvnitr lebky.

Cesta od hranic byla vcelku klidna. Olsove haje ustoupily borovym lesum, a ty zas nahradily brezove hvozdy. Ano, hvozdy! Tolik briz pohromade jsem videl naposled v Mrazikovi. Jinak byla krajina velmi podobna te ceske, zelena a urodna. Spousta kukurice vukol silnic.

Mestecka a vesnice maji spoustu semaforu, stejny raz jako v CR a prekvapive vyborny stav silnic, vcetne dalnice. Vsak take polaci pilne opravuji - zdrzeni a omezeni mne cekalo "na kazdem rohu".

Dluzno podotknout, ze s dodrzovanim rychlosti si mistni ridici moc starosti nedelaji. V obci bezne frci 70 a mimo ne, kolik provoz dovoli.

Vahal jsem pri prujezdu Lodze, zda se zastavit a udelat rychly fotoutok na katedralu a namesti. Silny odpoledni provoz a rozkopane hlavni tahy mne vsak odradily od jakehokoli manevrovani.

Tak dovareno. Schovavam se na bobku pred zapadajicim, lec stale hrejicim sluncem, odrazim najezd slovenskych cikanu (nee pomoz nam pomoz nemame na benzin ani jidlo dej neco! Nebo kup tady parfeem nebo zlaty hodiinkyy!). Najist, kontrola trasy, 10minutovka zavrenych oci na zadnim sedadle a tradaa.Read more