• Vlčoun
september 2016

Pobaltí autem 2016

En 13-dags äventyr från Vlčoun Läs mer
  • Resans start
    5 september 2016

    Sbaleno, vybaveno, naplánováno

    6 september 2016, Tjeckien ⋅ ⛅ 15 °C

    Ze svého okolí neznám nikoho, kdo by procestoval pobaltské státečky. Je na čase to změnit :)

    - Autem, sám
    - spacák stan vařič
    - běhací botky
    - a deštník.

    Plán cesty hotov... aneb schválně co se povede:
    https://drive.google.com/open?id=1kwDq_fdzusZ7R…

    Koukám, je to přes 4000 km... hmm... Masakr. To bude nejspíš víc než 10 dní!

    Už teď na odjezdu vím, že vynechávám zážitky v Polsku. Je to prostě příliš velká rozloha. Těším se spíš na to Pobaltí, do Polska se mohu podívat i jindy...

    Sbaleno: ikea s par ks obleceni, bedna jidla plus party lednicka, troje boty, stan spacak karoska a maly batoh na vylety.

    Zbyva vymenit sterace a dokoupit chleba ;).
    Läs mer

  • Nejedem

    6 september 2016, Tjeckien ⋅ ⛅ 20 °C

    To jsem se dostal daleko. Po nakupu chleba v mistnim Lidlu oktavka Grosacek odmita nastartovat. Asi se na tu cestu neciti.

    Podle kamarada automechanika je to bud baterie, nebo starter. Tak jako tak se dnes uz nikam nevydam.

    Cekam, az se Zuzka vrati z prace a zachrani me se startovacimi kabely. Mozna.
    Läs mer

  • Nachod, hranice CZ - PL

    7 september 2016, Polen ⋅ ⛅ 24 °C

    Nova baterie namontovana a vyzkousena, snad uz to bude vse. Vyrazim po poledni.

    Po 4 hodinach a 3 zacpach jsem dospel do Nachoda. Prvni dojmy z cesty jsou: ulepeny zadek a zada, sinice na piskovnach u Sadske a zvedavost na styl jizdy v zemich prede mnou.

    V 1930 jsem mel dorazit do centra Wroclawi, vyfotit si rozsvicene namesti a odjet za mesto nekam rozbalit stan.

    Pak jsem si rekl, ze by byla skoda cely zbytek krasneho dne jen prosedet v aute a udelal si vylet.

    Vyslapl jsem si na tri nejblizsi pevnosti z 1938 a po trose bloudeni rozkopanym mestem dorazil i na namesti.

    Je klidne, ciste a diky Foursquare jsem si vybral "lepsi obycejnou" restauraci pro na dlouho posledni poradnou veceri.
    Läs mer

  • 1. Noc - Autokemp Nachod

    7 september 2016, Tjeckien ⋅ ⛅ 19 °C

    Uz se mi po veceri nechtelo jezdit nikam daleko, bylo by to na ukor dalsich dni. Zitra pocitam s dlouhym prejezdem Polska, nejmene k jezerum.

    Po veceri jsem si tedy jenom dojel natankovat plnou nadrz (diky aplikaci iPumpuj skoro i nejlevneji co tu jde) a diky mape se rychle zorientoval v nabidce kempu.

    Autokemp Nachod je hned u Metuje, travicka vypada zelene, socialky jsou hodne zakladni ale ciste. Je tu asi tak 8 lidi plus ja. Za 150 noc oukej. Skoda, ze jsou tu celkem vyrazne slyset kamiony na hlavni...
    Läs mer

  • Vecere uprostred polske dalnice

    8 september 2016, Polen ⋅ 🌙 18 °C

    Po 5 hodinach rizeni mam za sebou neco jako 419 km a pred sebou Varsavu.

    Jako spravny autovandrak varim polevku na odpocivadle - pismenkovou - a celodennim vedrem se mi lepi hlava uvnitr lebky.

    Cesta od hranic byla vcelku klidna. Olsove haje ustoupily borovym lesum, a ty zas nahradily brezove hvozdy. Ano, hvozdy! Tolik briz pohromade jsem videl naposled v Mrazikovi. Jinak byla krajina velmi podobna te ceske, zelena a urodna. Spousta kukurice vukol silnic.

    Mestecka a vesnice maji spoustu semaforu, stejny raz jako v CR a prekvapive vyborny stav silnic, vcetne dalnice. Vsak take polaci pilne opravuji - zdrzeni a omezeni mne cekalo "na kazdem rohu".

    Dluzno podotknout, ze s dodrzovanim rychlosti si mistni ridici moc starosti nedelaji. V obci bezne frci 70 a mimo ne, kolik provoz dovoli.

    Vahal jsem pri prujezdu Lodze, zda se zastavit a udelat rychly fotoutok na katedralu a namesti. Silny odpoledni provoz a rozkopane hlavni tahy mne vsak odradily od jakehokoli manevrovani.

    Tak dovareno. Schovavam se na bobku pred zapadajicim, lec stale hrejicim sluncem, odrazim najezd slovenskych cikanu (nee pomoz nam pomoz nemame na benzin ani jidlo dej neco! Nebo kup tady parfeem nebo zlaty hodiinkyy!). Najist, kontrola trasy, 10minutovka zavrenych oci na zadnim sedadle a tradaa.
    Läs mer

  • 2. Noc - les u Mazurskych jezer

    9 september 2016, Polen ⋅ 🌙 13 °C

    Ujeto 649 km, 11:13 h na ceste, prum rychl 57 km/h. Doba bez pohybu 2:50 h, z toho prestavka 0:45.

    To je myslim dostatecne vymluvna bilance toho, jak se jezdi pres Polsko :). Smutna byla asi desetikilometrova, 57minutova zacpa za Lodzem - kvuli zuzeni. Polaci se taky neumi radit do zipu.

    Je 0:46, zajel jsem bydlet kousek do lesa u obce Jezy. Za mostikem na mne cekal jezevec :), obzrel si ma a pak pelasil po prasne polnacce pryc. Roztomile.

    Nakonec jsem si dal tu praci a postavil stan, abych si dopral luxus narovnanych zad. Spani na zadnich sedackach si nejspis jeste uziju dost...
    Läs mer

  • Poloostrov u jezera Sniardwy

    9 september 2016, Polen ⋅ ☀️ 23 °C

    Nejvetsi polske jezero a v nem poloostrov s prirodni rezervaci? Jasna volba!

    Ve zkratce: hezke misto, ale ze by to byl div sveta, to vubec. Takove Lipno kombinovane se Slapskou prehradou. Kdo zna Luzicka jezera v Nemecku, necht se jich drzi.

    Cesta na misto je poslednich 5 km rozdrcana piscita polnacka. Jedu na dvojku a snazim se alespon nasavat krasy okoli. Olse, brizy a koprivy me ale moc neberou.

    Na jednom pohlednem miste nechavam auto ve stinu (americka chladnicka davno nechladi, tak chranim syry a tofu jak se da). Poslednich asi 500 m bezim piskem a jde to supr.

    Dobiham konecne k jezeru, na takove vyvysene prostranstvi s ohnistem. Jo, tady je pekne. Dolu k vode je to pisecny sraz, hladina je pruhledna, na oblazcich pod ni nejake zelene rasy. O kus dale na brehu pode mnou polske auto, slunecnik ve vode a u nej dve zidlicky :).

    Bezim kolem, postarsi par. Zakotvuji za pasem krovicek a milerad shazuji batoh, obleceni a pokladam se do vody (kam az dohlednu je totiz hloubka tak 25 cisel).

    Osycham v polostinu, na jezere spousta plachetnic. Ano, pro plavebniky vseho druhu je to tu asi kouzelne. Pro pesi nebo cyklo to tu az tak uchvatne neni.

    Bezim k autu na studeny obidek - konzerva fazoli se zele, prikusuji chleba a Madeland. Posloucham posledni dil Duch Devky od Maillera a je to pohodicka.

    Susenky mi budou delat spolujezdce na 3,5 h ceste do Kaunasu, LITVA!
    Läs mer

  • Pisz

    9 september 2016, Polen ⋅ ☀️ 25 °C

    Budik byl zamacknut a dve hodinky k dobru pomohly.

    Vstavam svezi v deset, zacvicim. Pri cisteni zubu beham - ne az tak dobrovolne. Totiz nasli me mistni komari a jsou dost zravi.

    Diky tomu zjistuji, ze jsem se v noci nemylil a ty jakoby schody v lese jsou fakt betonove schody, a ta jama vedle je taky betonova. O kus dal je totiz vojensky bunkr s celou soustavou polozaniklych zakopu, prikopu a krateru! Snidam u nej, nakouknu dovnitr rozbitym vchodem. Jen ctyri prazdne mistnosti.

    Vedro sice komary zmaha, ale i mne. Sedam do auta a frcim do mistni brany turismu, mestecka Pisz. Oproti planu mam tak 3hodinove zpozdeni. Hned na krizovatce ve vsi stoji cajti s rucnim radarem, celkove asi 5. co v PL vidim.

    Pisz je (ted po sezone) klidne, malebne a velice ciste. V infocentru se dotazuji, co tu stoji v okoli za videni behem 2 hodin, chlapik mi potvrzuje muj predchozi vyber:
    - rezervace na poloostrove
    - cyklotrasa lesem
    - skanzen
    - par historickych budov ve meste.

    Ve sportovnim a v petiprstacich probiham japonskym stylem okolo namesti a zpet k autu. Vystavni a fakt pekne upravene mesto.

    Odjizdim smer poloostrov u vesnicky Zdory.
    Läs mer

  • 3. Noc - Litva, polnacka u Kaunas

    9 september 2016, Polen ⋅ 🌙 14 °C

    Do Kaunasu dojizdim neco po sedme vecerni. Zastavoval jsem jen pro benzin v Polsku (cena cca jako u nas, 4,50 zl za litr) a natocit vodu do lahve.

    Hranice s Litvou prisla necekane, klasicky to na ni ani nebylo nijak pekne. Jako cele Polsko, i tady je opravdu spousta kamionu. Tahnout se za jednim/tremi az desitky kilometru bez moznosti prejet je zazitek.

    Litva je zatim venkovska. Cedule hlasi roztomile cizi nazvy jako "Gulbiniškiai" a kdyz jsem prejizdel reku "Šešupé", vylozene jsem se pobavil. Na silnici litevske Fordy, Audi, WV. Na polich baliky slamy, obcas se ze strnisek nad dalnici tahne kour. Stare drevene domky z prken jsou videt ze vsi stovky metru vzdalenych, natreny je ale maloktery. Krajina skoro jako ta nase. U Polska se jeste mirne vlni, ale pomalu se narovnava, protahuje, naprahuje obzory do roviny.

    Pole za polem, visky, samoty, stodoly, veze kostelu, blyskave nadrze a trubky. Lesy je videt az v oparu u horizontu. Tech nekolik remizku u vesnicek tvori olse a brizy.

    Litevska silnice/dalnice je pekna, ale rychlost je tu omezena na 90 a dost casto az na 70. Jsou tu totiz zastavky busu primo na krajnici! A, na to si budu muset zvyknout, z dalnice se obcas odbocuje rovnou vlevo, mezi svodidla, primo do rychleho pruhu v protismeru!

    Ani nevim jak, je tu Kaunas. Zastavuji, do mesta se mi uz nechce. Diky Maps.me opet nachazim na citovku nejakou lesni cesticku asi 2 km dleko. Ukazuje se, ze je to polnacka u reky, dost rozbahnena, a les na mape jsou ve skutecnosti zase olse :).

    Grosacek ale zvlada teren na vybornou, takze za ctvrt hodinky uz zajizdim do travy na kraji cesty a sesedam. Jeste vychutnavam chvili pohled na mlhu, tvorici se v zarostle louce primo pred myma ocima ve vysce hlavy. Nasleduje hodinka vareni pohanky se smazenou cibuli a tofu, nasledna konzumace, uklid a strecink.

    No a vida, dopisuji denicek a je 23:10. Doufam ve tvrdy spanek, aby me zkroucenost na zadnich sedackach netrapila.
    Läs mer

  • Kaunas - hrad, park, hist. jadro

    10 september 2016, Litauen ⋅ ⛅ 24 °C

    Noc na sedackach byla celkem v pohode, ale lezmo je lezmo.

    Maji v Litve o hodinu vic, cimz se vysvetluje ze jsem na budik v 7 "nejak prirozene" odmitl vstat :). Takze zase 10. Snidane v polostinu na polnacce (komari vs. teplota) a vstric mestu.

    Do Kaunasu se projizdi dlouhym predmestim s nizkymi domky, vsecko cihly. Pak se sjizdi mirny kopecek k rece. Most, naplavka a veze kostelu, jako jo, panoramata. Prilis si ho ale netroufam uzivat, neb litevsti ridici se s tim faakt ne*erou.

    Parkuji celkem bez problemu ve stinne ulici hned naproti ofiko parkovisti u hradu z cervenych cihel. Prechazim k nemu dreveny mostik nad travnatym prikopem a uz se na nej tresu.

    Hm. Za 2,5€ mi dve sklepni mistnosti a schody do patra prijdou jakoze fakt malo. Tak nic, dal.

    Prijemny parcik na ricnim ostrohu hned vedle, rodinky s detmi. Cvicebni naradicko. Druhou stranou se vracim k pomniku papeze Pauliuse, obchazim kostel Sv. Jurgio a zatacka na namesti.

    Tady je spousta svateb, do toho nejaka slavnost - trhovci, reprohudba, stavi slavobranu "Litva 2016". Je tu prijemne. V kasne se oplachuji a mirim na naplavku. Cestou dalsi kostely, dalsi svatby, pomnik panovi co zacal ve filmu pouzivat loutky. U oznaceneho zridla pitne vody ve zdi doplnuji petky.

    Jsem uslunickovany, vracim se zpet ke hradu do stinu veze, kde propaguji free wifi. Jestli se tohle ale odesle, netusim. Update: neodeslalo. Pak se hned nakladam do auta a frcim na Pevnost 9 vyse na sever ve meste.

    To je stavba typu Josefov z napoleonskych valek, zmodernizovana nemeckou armadou za okupace. A vyuzivana k holokaustu. Bylo zde zavrazdeno na 50 tisic lidi. Prochazim se pod OBROVSKYM pamatnikem z betonu, z nejz trci pesti, hlavy, ostre tvary... pametni desky a kvetiny... slunce pali, vzrostle lipy sumi... "1000 sovetskych vojaku, kteri zmizeli do zapomeni pri dobyvani Devate pevnosti roku 1945"... Majestatni misto. Prechazim na pevnost zarostlou travou. Pode mnou se vynoruji betonova kasemata, zdi prikopu, mrize vrat. Zed s dirkami, ohlodana zubem casu: "u teto zdi naciste zavrazdili a spalili tela 30000 zidu z Mnichova a Berlina". Aha, takze ne zub casu. Kulomet... Naladuji se, a zkousim co tu vlastne ucitim... Vycerpani. Zarmutek. Klid.

    Dovnitr se nepodivam - neni volny pruvodce v AJ. Ani mi to moc nevadi, je po treti odpoledni a chci dojet az na Litevskou kosu. Chtel bych tam prenocovat, snad stihnu nejaky trajekt :).
    Läs mer

  • 4. Noc - Litevska kosa

    10 september 2016, Litauen ⋅ ⛅ 16 °C

    Prejezd z Kaunasu byl dlouhy a unavny a nic zvlastniho cestou nebylo. Ty vzdalenosti se uz na me zacinaji projevovat. Ale bude lip, uz jsem tady na Severu! Tady uz jsou spendlicky v mape :).

    Na poloostrov s narodnim parkem se da dostat trajektem z mesta Klaipeda. Najizdim rovnou k najezdu na lod, platim 11€ v budce a par minut cekam, nez se lod vyprazdni. Po uspesnem nalodeni se obcerstvuji ze zasob a rikam si, safra kdy uz vyplujeme?? V tom okamziku zarachoti plech a celo trajektu se sklapi - jsme uz na druhem brehu! Vypluti ani pohyb lodi nebyl vubec citit.

    Na druhe strane studuji velkou mapu a porovnavam se svou digitalni. Po zorientovani je mi jednak lito jet hned hledat mistecko ke spani (kemp je tu jen jeden, a to na druhem konci - 45 km!), druhak mi uz z jizdy huci a tlaci hlava. Vydavam se tedy na prochajdu asi kilasek na nejakou vyhlidku.

    Jdu brezovino-borovinou, pod stromeckama mechy, lisejniky, rezava trava, houby! Stredem asfaltova cesticka, mrte lidi. Vyhlidka je zarostla v hajecku :)). O kus dal je nastesti videt v dalce sire more a na nem megatrajekt, opravdova bestie. Stastnou plavbu do Svedska.

    Vsimam si, ze Litevci vubec nepozdravi. Ani mne, ani sebe navzajem. Ani nevyhledaji ocni kontakt. Zvlastni. Protahuji se kolem plivajici holcicky u vstupni branky parkoviste, mrknu na mapu a jde se bydlet.

    Hledani mista na spani mi zabira asi hodinu a pul. Behem ni jsem navstivil jeste nejblizsi plaz - pisecek, skorapky musli, zapad zlatave medeneho sluncete, vune soli... Balte ahoj!

    Dnes spim opet v aute, stany jsou tu zakazany a az do Nida se mi nechce. Zapichl jsem to na parkovisti u nejakeho pomnicku, asi kilak za vjezdni budkou do parku (5€). Snad to bude ok. Vecere, denicek a je zase po desate vecer. Padam.
    Läs mer

  • NP Curonian spit

    11 september 2016, Litauen ⋅ ☀️ 20 °C

    Uzky a dlouhy vybezek zvany Litevska kosa (pul patri Rusku, pul Litve) je cely tvoreny pisecnou naplaveninou a je asi 3800 let stary. Celou jeho delkou se tahne silnice spolu s cyklostezkou. To maji udelane pekne. Najdete tu par osad a - dnes uz ciste turistickych - mestecek, z nichz nejvetsi je Nida v jizni casti litevske casti.

    Z prirodnich kras tu uvidite to, co roste na pisku. Hlavne tedy spesl druh borovice, vysazene sem na prelomu 18/19. stoleti, aby tim mistni osadnici zabranili zasypani svych obydlicek vlivem pohybu pisecnych dun (nekde az 5 m rocne!). Dale brezove haje, mechy, lisejniky, nekolik druhu suchomilnych bylin a kvetin, trava ostrice a tak.

    Toto vse je nejlepe k videni z mnozstvi vyhlidek a kratkych cesticek z parkovist rozesetych podel silnice, a zejmena v jedne ze tri "dunovych" rezervaci. Ja videl dve.

    Grey dunes u vesnicky Pervalka, kde se muzete vydat na kilometrovou poznavaci vychazku lesem a piskem na vyhlidku k mori a zpet. Vstupne 2€ a za pulhodinku jste zpatky.

    Mne vic zaujala Parnidis dune u mesta Nida. Kratka cesticka vas zavede na vrsek, odkud se muzete vydat na prochazku (trek, pokud chcete moderni honosna slova) doleva do lesnate casti, dale rovne k mori, nebo vpravo dolu mezi pisecne dunicky blizko hranic s Ruskem.

    Ja neudelal ani jedno, neb uz jsem byl uvedrovan a zdejsimi krasami mirne presycen. Pro mne byl zlatym hrebem novodoby kamenny kalendar na vrsku - 12metrovy zulovy obelisk se soustavou schudku a znacek ve velkem kruhu kolem z roku 1995. Moc pekne. Sice se neumi prepnout na Letni cas, takze se zpozdoval o hodinu (chacha), ale jinak umi i datum, rovnodennosti, vychod zapad a tak. Hodiny jsou arabskymi cislicemi (nase), zbytek znaky ze zdejsi starobyle kultury. Vic se mi z litevstiny rozlustit nepodarilo. Paradni.

    Pamatky a stavby na Kose: par drevenych prkynkovych domku, cihlickovi kostelickove, sem-tam pamatnicek ci pomnicek z valky. Celkem pekne naplavky a mola.

    Mesto Nida zije hlavne turismem a zajmem o jantar. Klasicky litevsky je vystavene z nizkych rodinnych domku, vicepatrovych budov jsem videl jen par. Vkusne zasazene do krajiny, take typicky ciste. Navstivil jsem tu galerii/muzeum jantaru a hledal pitnou vodu, neb mi uz rano dosla.

    S vodou to tu neni snadne. Pani za pultem busovych linek se se mnou neparala a na mou prosbu o natoceni vody me odkazala do "shopu". Hm. Turisticke infocentrum! Zavreno. V nedeli. To dava smysl. Hm. Restaurace? Moc plne. Zridlo nekde? Hledal. Nevidel. Ha, WC! A jen za dvema rohy! Prichazim, starsi manzelsky par posedava pred vstupem. Ukazuju flasky: "Laba dian, prasom geriamas vanduo?" Tvari se ochotne, a pomalou rustinou mi vysvetluji, ze tu Net choroso a ze mam jit kamsi tam. Eee... Ok, pan bere vlastni kanystrik, kolo a uz me vede o ulici dal. Tu je pumpa a nekolik obyvatel si take odnasi vodu. Dozvidam se, ze v cele dolni Nida neni v bytech dobra voda. Jake pohodli pit z kohoutku doma! GPS pumpy: 55°18′14.1″N 21°00′11.14″E

    Jeste musim zminit kormorany, neb jsou tu duleziti. Jsou to ti ptaci co lovi ryby, dokzi se stremhlav potopit az do 30 m a tam uplavat dalsich 50 rovne. Husty. V 90. letech si tu v jednom lesiku udelali 40 hnizd a dnes jich maji 3700. Jejich populaci pry uz redukuji. Stavi si hnizda na vrcholcich stromu a jejich trus je tak kysely, ze jak kajdej, strom sesycha. Postupne tim za sebou vlastne nechavaji les posrany k smrti. Checht. Podivat se na to vsechno muzete ze spesl vyhlidky hned u silnice, za vesnici Juodkrantes.

    Po tomhle vsem uz beru jen do ruky svacinu, nasledne caru celou Kosou zpet na trajekt. KDE HODINU STOJIM 2,7 km DLOUHOU KOLONU. Prejezd do NP Zemaitia se mi tak mirne protahuje a puvodni plan jeste vecerni prohlidky a ranniho odjezdu hned dal pada.

    Zvlastni chovani litevcanu za volantem pokracuje: kdyz v kolone pred trajektem pojizdim jen tak bez motoru zvolna z kopecka (10 m prede mnou snura aut, neni kam se hnat ani kam odbocovat), ridici za mnou to nevydrzi a asi pet aut me na plynu predjizdi, aby se vzapeti zase ubrzdili prede mnou. Owkej. Dalsi vec: oprava silnice, provoz jednim pruhem, semafory. Nevahaji vyjet z kolony a vjet do cervene, na plynu rachotit rozbitou silnici a dohanet zadni voj tech, co odjeli na zele.
    Läs mer

  • 5. Noc - lesni cesta v NP Zemaitija

    12 september 2016, Litauen ⋅ ⛅ 19 °C

    Prejezd kratky a bez problemu.

    Na treti pokus jsem nasel peknou cestu, hned u raseliniste porostleho brizami. Pekne misto. Mrte ziznivych komaru. Uvarit a dojit si na zachod me stalo mocmoc obyc stipancu a dva megamozni, uplne otekle boule.

    Ustup do stanu, vecernicek a spat.
    Läs mer

  • NP Zemaitija

    12 september 2016, Litauen ⋅ ☀️ 19 °C

    Rano vstavam do bzuceni komaru a kapkani vody. Venku je mlha tak husta, ze se srazi na brize nade mnou.

    Vaham, zda tu snidat, ale nakonec rezignuji - komari jsou stejne vsude. Takze varim, susim stan co to da atd.

    Vukol ticha romantika.

    Kdyz kolem 10. vyrazim na silnici, mlha se zveda a vykukuje slunce. Aaach. Pak vykoukne uplne a zacne prazit. Uf.

    Modroletni romantika.

    Hned po prvnich dvou fotoamerickych zastavkach prezbrojuji do sport kratasu, skampola a petiprstaku. V duchu pokyvuji hlavou, ze mi pocasi vychazi suprove. Takove jsem to na severu necekal. Ze by primorske klima?

    Az do nejakych 1730 je muj den slozeny z popojizdeni na zajimava mista (dle ceduli i Maps.me), behu prirodou, foceni, prodychavani, okukovani skanzenovych staveb, koupani v jezere, hrabani v pisecku.

    Je to zatim nejhezci NP. Kolem pisciteho jezera borove a brezove haje, plazicky, rakosi, pohodicka a klid. Vesnicky kolem upravene, barevne prkenne chaloupky. Okolo v lesich roztrousene pomnicky a arch. naleziste.

    Narazim na kemp u silnice a nestacim se divit - bezplatny, lavicky a stoly a ohniste roztrousene v americkem stylu mezi stromy, na pahorku u jezera. Nadhera. Ja blbec ze jsem se vyhybal tomu jet do kempu! Mohl jsem si usetrit spoustu casu i energie...

    Zemaitija ma kouzlo.

    Uz na odjezdu se nechavam inspirovat ukazatelem, otacim na polni cestu a po 0,5 km prijizdim ke shluku chalup u travnateho navrsi. Jmenuje se to tu "Park energetickych labyrintu" a dle meho soudu jento rodinny podnik. Kluk vybira vstupne 4€, holka okopava kytky, babicka hlida vnucku, mamka v obcerstveni, tata neco kuti okolo.

    Nabizi se tu pohledy a prochazky v peti ruznych labyrintech ruzneho ezotericko-duchovniho vyznamu. Nebo proste jen pro zabavu. Jsou vsechny nizke, zadna francouzska bludistata. Moc hezky je treba Kvet zivota vysazeny z kamenu a kvetin. Cele misto se jim vskutku povedlo, v odpolednim slunci se tu lze citit nadherne a mirumilovne.

    A vzhuru na 3hodinovy prejezd do NP Kemeri v Lotyssku, pres pamatku Hora krizu.
    Läs mer

  • Hora krizu

    12 september 2016, Litauen ⋅ ☀️ 22 °C

    Zastavka cestou do Lotysska - Litevsky odkaz nezdolnosti a nabozenske zanicenosti.

    Kopecek s 200.000 krizi a krizecky vybudovali a stale postupne buduji obycejni litevci, kteri sem krize nosi.

    Za sovetske okupace byl pristup odepren a okoli obehnano ostnatym dratem, hlidkovali zde vojaci. Lide sem presto stale chodili, plizili se v noci a kladli sem dalsi krize, i pres hrozbu vezeni.

    Dnes je tu velke parkoviste, infocentrum, wc a suvenyry.
    Läs mer

  • 6. Noc - zavreny kemp v Kemeri

    12 september 2016, Lettland ⋅ 🌙 12 °C

    Jsa nadsen z objevu krasnych kempu v Litve, rozhoduji se dojet az k NP Kemeri u Rigy. Plan je ze si tam podle infocedule najdu kemp a prenocuju pohodlne. Take mi dosla pitna voda a divte se nebo ne, na benzinkach ani na verejnych wc po ceste pry pitna voda netece. Spoleham se tedy na (placeny) kempik a vsechny vyhody s tim spojene.

    Tesne vedle.

    V Jurgenu, moji brane do Kemeri, jsou cedule krasne a velike. Ale kempy na nich znacene jsou az temer v Rize. Take mist se studankami je nekolik, jenze se jedna o nejake sirne ozdravne prameny. Uz jen podle smradu se to fakt neda pit.

    S poslednim litrem, potme, neustale nadavajici na utocici komary (jsou VSUDE a IHNED), unaveny. Chvili si pohravam s myslenkou spani v nekterem parku - je jich tu dost a vypadaji opustene - ale pak se nechavam zachranovat Maps.me aplikaci, ktera mi vyhleda dva kempy cca 7 km vzdalene.

    Oba kempy uz v zari nepremavaju. Ja uz skoro taky ne. Kdybych to zalomil nekde v lese jako vzdycky, uz hodinu lezim... Co uz. Rozkladam stan (Zuzi, 7 minut!) u prijezdove cesty k tomu vice "zasitemu" kempu v borovem hajku a konecne skladam telo do spaci polohy.
    Läs mer

  • NP Kemeri

    13 september 2016, Lettland ⋅ ☀️ 19 °C

    Mocaly, raseliniste, melka jezera. Rakosi, brizy, olse, jedle. 200 druhu ptaku. Prasne polnacky a drevene chodnicky. Tak se da shrnout Kemeri.

    Jakmile se projdete po jednom chodnicku v a podel jednoho jezera (chodnicek misty plave na malych pontonech), je to, jako byste je videli vsechny. Ale oku lahodici, to vono to je, to zas jó.

    Pruzkum parku jsem zahajil projizdkou kolem jezera Kanieris, spojenou s rychlymi bezeckymi vypady. Osvedcilo se to :).

    Na peknych mistech jsou tam postaveny vyhledove drevene veze (ja navstivil 3), ze kterych prehlednete to nejpodstatnejsi ze zdejsich kras. K nim a mezi vedou ty drevenne chodnicky - rakosim, nad vodou, i lesem pralesem.

    Pri navratu k autu si vsimam pavoucich vlaken natazenych po desitkach pres cestu. Lesknou se a hybou ve vetru. Mam jich na sobe spousty, hebounka vlakna babiho leta...

    O tri kilometry dal beru na krizovatce jihokorejskou studentku Kamaru. Ma cerne dziny, mikinu, splaskly batuzek (ja kratasy, tricko a lepim se). V ruce mapu a je tam kde vlastne mela byt, jen ji nekdo nekde rekl, ze ty vyhlidkove veze jsou uplne jinde. Tedy uplne o ty tri km. S ulevou prijima moji nabidku, ze ji tam odvezu.

    Po vylozeni korejske studentky z Wroclawi na tripu do LV se presouvam na rychlou makaz zlatym hrebem: 1,5 km trasu nejvyznamejsim raselinistem Skatu tornis. A ANO, mezi obcemi Antinciems a Kemeri se DA OSOBAKEM PROJET bez potizi. Navigace od Navigonu si sice mysli, ze tam cesta neni, ale Maps.me ma aktualnejsi prehled. ;)

    U Skatu na parkovisti neplatim nic, slecna se lamanou EN pta jak dlouho pujdu. Ja na to ze za 15 min jsem zpatky. A jsem.

    Raseliniste vyhrate sluncem krasne vonelo vresem a ja se napriklad dozvedel, ze sirnata voda z pramenu ve mestecku vznika diky spesl bakteriim. Ty nekde dole pod raselinou zpracovavaji ve vapenatem podlozi tu hnedou vodu a odteka od nich ta smrdici, leciva.

    Nicmene, obycejna pitna voda z kohoutku tu neni k dostani nikde. Spoleham na Rigu, nebo pak na filtr Sawyer, a startuju Grosacka...
    Läs mer

  • Riga

    13 september 2016, Lettland ⋅ ☀️ 18 °C

    Prijizdim presne do odpoledni spicky. Zaparkovat na benzince kousek od rigskeho hradu se ukazalo jako dobry napad.

    Venuji dve hodiny prochazeni se po historickem centru a nabrezi, foceni a poslani clanku denicky z wifi behem obedovecere v nahodne vybrane restauraci. Vsechno je tak akorat.

    Riga na me dela dojem skoro jako Praha - kombinacr historie a uspechane moderni doby, dlazebni kostky a tramvaje a chodci v klidu kracejici na cervenou, rozkopane ulice i romanticka zakouti. Co mi tu oproti Praze teda chybi, je celkova takova ta vetsi pohoda a magicnost - a poulicni umelci. Tady se vsichni tak nejak tvari unyle a zavile. Dalsi rozdil asi je, ze Riga je tak nejak nizka a spis do sirky.

    Takze takove pokrceni rameny. Proste spousta lidi ve meste.
    Läs mer

  • Lotyšské etnografické muzeum v přírodě

    13 september 2016, Lettland ⋅ 🌙 14 °C

    Neboli skanzen ruznych kultur z cele zeme.

    Na misto jsem dorazil hodinu po zavreni domecku, (10-17) ale mohl jsem si vse obehnout a vyfotit.

    Na rozlehlem navrsi porostlym borovym lesem
    Uzasne aranzovane zahonky, predmety
    Vse nadherne opravene a upravene, jako by obyvatele zrovna odesli na bal, poklidili a pozamykali :).

    Naproste nadseni. Pobihal jsem, mapu v jedne a ipad v druhe ruce, frkal a hykal prekvapenim a ouzasem: "Nonene!" A taky: "No tohle!" A: "Jee, tvle mlyyyn..." A nakonec: "Jeee, masinka...!" A vzpomnel si na prcky Lukaska a Cvrcka. Pac by me k ni nepredhonili.

    Pokud mohu v Lotyssku dosud neco doporucit, je to todle. Me to probehnout a nafotit trvalo dve hodinky. Chuzi a s navstevou domecku uvnitr bych si dal klidne pet hodin casu.
    Läs mer

  • 7. Noc - sjezdovka pod Siguldou

    13 september 2016, Lettland ⋅ 🌙 13 °C

    Kemp u mesta Sigulda jsem nasel, ale za noc ve stanu bez sprch a wc se mi 9€ davat nechtelo.

    Spim v aute na konci typicke litevsko-lotysske polnacky (tvrdy prasny povrch, rozryty vetsimi ci mensimi dirami). Prede mnou je takovy svazek, 50 m na vysku? A je z nej sjezdovka :). Za mnou sumi reka Gauja, ktera dala jmeno i prvnimu lotysskemu NP. Ten ocihnu zitra.

    Mimochodem, nocni Sigulda v centrs je naprosto nezajimava a nudna, jinak bych mel chut se i prochazet (v bunde, je 14 stupnu).
    Läs mer

  • Hrady u Siguldy a NP Gauja

    14 september 2016, Lettland ⋅ ☀️ 16 °C

    Hrady supr, krasne opravene a znovu postavene drevene vystavby, podsebiti a strechy.

    Gauja je park, chranici udoli reky. Dal jsem dva kratsi treky a zadna pecka se nekona - kam se to hrabe na Svatojanske proudy :). Proste reka, pisecne brehy, okolni les.

    V prirode zacina podzim a neskutecne si to uzivam. Taktak se zacina obarvovat listi a valet se po cestickach, kde treskute chrupe a cinka. Pavouci vlakna, modra obloha, bile kmeny briz, pronikava zelen mechu, bile strapate cary cirrusu. Vune orechu a vresu.

    Setkani s pani pruvodkyni u hradu, povidani o znecisteni vody: na mape je pramen, chtel jsem vedet zda tam opravdu je a zda voda je pitna. K memu prekvapeni mne cely kus parkem doprovazi a pritom povidame - odkud a kam, jak se mi libi Pobalti, ze ona byla "v Cechia" v Praze a po hradech v ramci nejakeho studijniho tour... A ze malo dostupne pitne vody (i v domacnostech!!) maji kvuli chemickemu znecisteni podzemnich vod. Stacilo pry 10 let a vsechno je jinak. Placata krajina holt. Vidite, a my pitnou vodou v CR splachujeme wc...

    Legracni "nejvetsi jeskyne v pobalti" vypada jako bezny kokorinsky previs a ma 10 m na vysku. Za 2,5€ parkovne se mi to ani snad nevyplatilo :)).

    Lotysske vesnice jsou ponejvice shlukem samot.
    Läs mer

  • NR Tolkuse

    14 september 2016, Estland ⋅ ☀️ 16 °C

    Baziny a raseliniste. Jezirka. Vazky. Cerny hadek. Neco mezi dvoukridlou vosou a pulcem se potapi ve vode.

    Ve zlatem podvecernim slunci nadherny kus severske krajiny. A ano, puda se pod nohami vsude skutecne hybe, neni pevna a je desne mokra. A tam, kde baziny konci, nastupuji bez varovani pisecne duny porostle borovicemi. Genialni.

    Tak semhle jsem jel.

    Konecne tu.
    Läs mer

  • 8. Noc - mezi poli u Libatse

    14 september 2016, Estland ⋅ 🌙 7 °C

    Ano, krasny nazev vesnice ze? :)

    Po celodenni pobihacce a dvou hodinach prejezdu s dalsim parkem v mezicase jsem si na mape tohle vytycil jako celkem realny cil, a bylo to tak akorat.

    Dnesni bydleni sice nic moc, stojim doslova na polni ceste mezi lesem a polem, ale co uz. Snad tudy rano nebude chtit jet traktor.Läs mer

  • Tallinn

    15 september 2016, Estland ⋅ ⛅ 17 °C

    Krasne historicke jadro. O nekolik levelu vyse nez Riga. Libilo se mi, jak jsou tu vsichni poulicni prodavaci i nahaneci restauraci obleceni v dobovych kostymech.

    Tady by se dal stravit cely turisticky den :).Läs mer

  • NP Laheema

    15 september 2016, Estland ⋅ ☁️ 16 °C

    Dalsi mocaly a raseliniste uprostred lesu :).

    Navstevuji dve mista a pokracuji dal. Neni to to nej co jsem videl... Ale celkem preturistovano - tedy na zdejsi pomery.

    Je zatazeno a pada par destovych kapek. Od Baltu se neco zene, ale ujizdim na vychod.Läs mer