Satellite
Show on map
  • Day 6

    Kaunas - hrad, park, hist. jadro

    September 10, 2016 in Lithuania ⋅ ⛅ 24 °C

    Noc na sedackach byla celkem v pohode, ale lezmo je lezmo.

    Maji v Litve o hodinu vic, cimz se vysvetluje ze jsem na budik v 7 "nejak prirozene" odmitl vstat :). Takze zase 10. Snidane v polostinu na polnacce (komari vs. teplota) a vstric mestu.

    Do Kaunasu se projizdi dlouhym predmestim s nizkymi domky, vsecko cihly. Pak se sjizdi mirny kopecek k rece. Most, naplavka a veze kostelu, jako jo, panoramata. Prilis si ho ale netroufam uzivat, neb litevsti ridici se s tim faakt ne*erou.

    Parkuji celkem bez problemu ve stinne ulici hned naproti ofiko parkovisti u hradu z cervenych cihel. Prechazim k nemu dreveny mostik nad travnatym prikopem a uz se na nej tresu.

    Hm. Za 2,5€ mi dve sklepni mistnosti a schody do patra prijdou jakoze fakt malo. Tak nic, dal.

    Prijemny parcik na ricnim ostrohu hned vedle, rodinky s detmi. Cvicebni naradicko. Druhou stranou se vracim k pomniku papeze Pauliuse, obchazim kostel Sv. Jurgio a zatacka na namesti.

    Tady je spousta svateb, do toho nejaka slavnost - trhovci, reprohudba, stavi slavobranu "Litva 2016". Je tu prijemne. V kasne se oplachuji a mirim na naplavku. Cestou dalsi kostely, dalsi svatby, pomnik panovi co zacal ve filmu pouzivat loutky. U oznaceneho zridla pitne vody ve zdi doplnuji petky.

    Jsem uslunickovany, vracim se zpet ke hradu do stinu veze, kde propaguji free wifi. Jestli se tohle ale odesle, netusim. Update: neodeslalo. Pak se hned nakladam do auta a frcim na Pevnost 9 vyse na sever ve meste.

    To je stavba typu Josefov z napoleonskych valek, zmodernizovana nemeckou armadou za okupace. A vyuzivana k holokaustu. Bylo zde zavrazdeno na 50 tisic lidi. Prochazim se pod OBROVSKYM pamatnikem z betonu, z nejz trci pesti, hlavy, ostre tvary... pametni desky a kvetiny... slunce pali, vzrostle lipy sumi... "1000 sovetskych vojaku, kteri zmizeli do zapomeni pri dobyvani Devate pevnosti roku 1945"... Majestatni misto. Prechazim na pevnost zarostlou travou. Pode mnou se vynoruji betonova kasemata, zdi prikopu, mrize vrat. Zed s dirkami, ohlodana zubem casu: "u teto zdi naciste zavrazdili a spalili tela 30000 zidu z Mnichova a Berlina". Aha, takze ne zub casu. Kulomet... Naladuji se, a zkousim co tu vlastne ucitim... Vycerpani. Zarmutek. Klid.

    Dovnitr se nepodivam - neni volny pruvodce v AJ. Ani mi to moc nevadi, je po treti odpoledni a chci dojet az na Litevskou kosu. Chtel bych tam prenocovat, snad stihnu nejaky trajekt :).
    Read more