NP Kemeri

Mocaly, raseliniste, melka jezera. Rakosi, brizy, olse, jedle. 200 druhu ptaku. Prasne polnacky a drevene chodnicky. Tak se da shrnout Kemeri.

Jakmile se projdete po jednom chodnicku v a podel jednoho jezera (chodnicek misty plave na malych pontonech), je to, jako byste je videli vsechny. Ale oku lahodici, to vono to je, to zas jó.

Pruzkum parku jsem zahajil projizdkou kolem jezera Kanieris, spojenou s rychlymi bezeckymi vypady. Osvedcilo se to :).

Na peknych mistech jsou tam postaveny vyhledove drevene veze (ja navstivil 3), ze kterych prehlednete to nejpodstatnejsi ze zdejsich kras. K nim a mezi vedou ty drevenne chodnicky - rakosim, nad vodou, i lesem pralesem.

Pri navratu k autu si vsimam pavoucich vlaken natazenych po desitkach pres cestu. Lesknou se a hybou ve vetru. Mam jich na sobe spousty, hebounka vlakna babiho leta...

O tri kilometry dal beru na krizovatce jihokorejskou studentku Kamaru. Ma cerne dziny, mikinu, splaskly batuzek (ja kratasy, tricko a lepim se). V ruce mapu a je tam kde vlastne mela byt, jen ji nekdo nekde rekl, ze ty vyhlidkove veze jsou uplne jinde. Tedy uplne o ty tri km. S ulevou prijima moji nabidku, ze ji tam odvezu.

Po vylozeni korejske studentky z Wroclawi na tripu do LV se presouvam na rychlou makaz zlatym hrebem: 1,5 km trasu nejvyznamejsim raselinistem Skatu tornis. A ANO, mezi obcemi Antinciems a Kemeri se DA OSOBAKEM PROJET bez potizi. Navigace od Navigonu si sice mysli, ze tam cesta neni, ale Maps.me ma aktualnejsi prehled. ;)

U Skatu na parkovisti neplatim nic, slecna se lamanou EN pta jak dlouho pujdu. Ja na to ze za 15 min jsem zpatky. A jsem.

Raseliniste vyhrate sluncem krasne vonelo vresem a ja se napriklad dozvedel, ze sirnata voda z pramenu ve mestecku vznika diky spesl bakteriim. Ty nekde dole pod raselinou zpracovavaji ve vapenatem podlozi tu hnedou vodu a odteka od nich ta smrdici, leciva.

Nicmene, obycejna pitna voda z kohoutku tu neni k dostani nikde. Spoleham na Rigu, nebo pak na filtr Sawyer, a startuju Grosacka...Leggi altro