Pisac

Pisac jsme původně vůbec neměli v plánu navštívit a tak nějak jsme o něm prakticky ani neslyšeli. Až před pár týdny jsme při detailnějším plánování narazili na Pisac a rozhodli se tady strávit alespoň dvě noci.

Jak jsme po příjezdu zjistili, je to docela hippie město. Spousta lidí, které jsme tu potkali, si sem jedou odpočinout od cestování a strávit tu pár dní a nebo týdnů. Na každém rohu nabízejí různé spirituální setkání, lekce jógy a nebo jiné seance. Kdo si chce nechat srovnat čakry nebo si nechat otevřít třetí oko, může tak učinit například během jednoho z rituálů s žábou kambo, jedem z kaktusu San Pedro obsahujícím meskalin a nebo prostě jen na houbičkách. Podle toho tady taky ty turisti vypadají...

My jsme si akorát dali snídani a pak vyrazili na výlet. Pisac jsme si vybrali kvůli rozlehlým ruinám a dneska jsme je šli navštívit. Zatímco zjevně všichni začínají nahoře a slézají zpět do města, rozhodli jsme se pro opačnou variantu (částečně nevědomky).

Pohled na ruiny nás už moc nebaví, ale výhled na okolní hory nás zatím neomrzel. S každým krokem bylo vidět víc a víc a nám se pomalu otevírali pohledy na rozlehlé kaňony.

Po vystoupání 500 výškových metrů jsme se rozhodli, že se zpátky vrátíme taxi, protože by nás akorát čekala cesta dolů stejnou cestou a nám už kručelo v břiše.

Po vydatném jídle jsme se vrátili na hostel, popovídali si s ostatními spolubydlícími v lobby a zůstali ležet v posteli při sledování Djanga.Read more